Bitva u Záblatí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
→Průběh: Merode |
||
Řádek 22:
Mansfeld před bitvou ležel v Záblatí a čekal na příjezd tří kompanií hraběte ze Solmsu. Jeho chování reflektovalo jistou bezstarostnost po [[Obléhání Plzně (1618)|dobyté Plzni]], což mělo mít neblahý vliv na jeho armádu. Mezitím se Buquoy nechal za pomocí místních obyvatel dovést k nedalekým [[Netolice|Netolicím]], které oblehl a zapálil. Mansfeld táhl na pomoc Netolicím, ale vzápětí se vrátil. Toto tažení způsobilo rozdrobení na několik menších oddílů.
Mansfeld začal Záblatí opevňovat a jeho armáda zůstala rozdrobená. Buquoy se mezitím připravoval na útok, ale nespěchal. Hlavní útok císařských vojsk byl veden [[Valonsko|valonskými]] kyrysníky [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] (Pluku pravděpodobně velel podplukovník Pierre de la Motte, osobní účast Albrechta z Valdštejna zůstává sporná). V rozhodující chvíli se Mansfeldovi nepodařilo udržet morálku ve své jízdě, která se snažila utéci z hořící vesnice. Oheň, dým a letní vedra způsobila problémovou orientaci, proto se stávalo, že rozdělená protestantská armáda útočila do vlastních řad. Aby byl zmatek dokonalý, nechal jeden z katolických důstojníků [[Johann
| příjmení = Sterneck, Tomáš
| jméno =
|