Mořský savec: Porovnání verzí

[[Soubor:Tursiops truncatus 01.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|[[Delfín skákavý]] (''Tursiops truncatus'')]]'''Mořský savec''' je [[Savci|savec]], který většinu nebo podstatnou část svého [[život]]a tráví v [[oceán]]u a je na něm závislý. Stejně jako savci na souši, krmí svoje mláďata mateřským mlékem a dýchají vzduchem, jsou přizpůsobeni životu v moři, takže například místo nohou mají ploutve. Mezi mořské savce patří například: velryby, delfíni, kosatky, tuleni, lachtani a mroži.

** čeleď [[Kapustňák|kapustňákovitíkapustňák]]ovití (Trichechidae)

Největším zvířetem naší planety je [[plejtvák obrovský]],( jinak řečeno <nowiki>''modrá velryba''</nowiki>). Dorůstá až do délky 30 m. Jeho velikost srdce je jako automobil a jeho jazyk váží stejně jako celý slon. Místo zubů mají kostice, které se nacházejí v horním patře čelisti, vypadají jako silné vlasy, ale jsou o mnohem tužší. Živí se drobnými korýši nebo krillem, které polykají s vodou. Často se taky pravidelně potřebují nadechovat nad hladinou, a proto se často neodvažují plavat pod ledem, ale například velryba grónská, která žije v arktických vodách, v případě nouze dokáže prorazit i několik desítek centimetrů silný led.<gallery>

Soubor:Humpback Whale Breaching in Hervey Bay, Alaska.jpg|plejtvák obrovský

Soubor:Humpback Whale underwater shot.jpg|plejtvák obrovský

V dnešní době je většina velkých kytovců velmi vzácná, jelikož v minulosti tato zvířata byla hojně lovena, hlavně kvůli masu a tuku. V dnešní době už je ve většině států lov velryb zakázán, ale pořád je to v některých zemích dál povolené, proto nadále ochránci přírody bojují za celosvětový zákaz lovu těchto zvířat.

Jsou to velmi inteligentní a hraví zvířata, které žijí v mořích a oceánech mírného a tropického pásma. Existují jich spousta druhů, více se objevuje druh [[Delfín|delfínadelfín]]a mořského a jenom pět druhů delfína sladkovodního. Dokázali spoustu lidem zachránit život, a to díky svému dlouhému nosu, kterým vytlačili člověka zpátky na břeh do bezpečí.

'''Vzájemná komunikace'''

Delfín dokáže udělat až 10 000 klapavých zvuků za vteřinu, díky nimž může komunikovat s ostatními delfíny, například pískáním přivolávají další členy skupiny nebo se varují před nebezpečím jako třeba před žralokem.

Kniha otázek a odpovědí, vydalo nakladatelství - Svojtka & Co.

Atlas zvířat pro děti, vydalo nakladatelství Albatros ve spolupráci s Albert - O nás | Albatrosmedia.cz