'''[[KarelJosef KutlvašrPlojhar]]''' ([[272. ledenbřezen|272. lednabřezna]] [[18951902]] [[MichaloviceČeské (okres Havlíčkův Brod)|MichaloviceBudějovice]] – [[25. říjen|2. říjnalistopad]]u [[19611981]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] legionář,[[římskokatolická důstojníkcírkev|římskokatolický]] [[kněz]] a [[generálpolitik]], který velelčlen [[Pražské povstáníKDU-ČSL|PražskémuČeskoslovenské povstánístrany lidové]], akterý pood roku [[Únor1945]] 1948|únorukolaboroval 1948s [[Komunistická strana Československa|KSČ]] sea stalpo obětí politickéroce [[perzekuce1948]] zepatřil stranyk [[Komunistickýhlavním režimpostavám vČSL coby loajální součásti Československu|komunistického režimu]].
Byl místopředsedou (1948–1951) a předsedou (1951–1968) „obrozené“ Československé strany lidové. V letech 1948–1968 byl [[Seznam ministrů zdravotnictví Československa|československým ministrem zdravotnictví]]. Mimo to byl vůdcem různých komunisty iniciovaných „katolických“ organizací, zejména [[Celostátní výbor katolického duchovenstva|Celostátního výboru katolického duchovenstva]] a [[Mírové hnutí katolického duchovenstva|Mírového hnutí katolického duchovenstva]].
Karel Kutlvašr se narodil 27. ledna 1895 v [[Michalovice (okres Havlíčkův Brod)|Michalovicích]] u Havlíčkova Brodu jako šesté dítě v rodině sedláka Josefa Kutlvašra. V tehdejším [[Německý Brod|Německém Brodě]] v roce 1911 absolvoval dvouletou obchodní školu. Nejdříve byl zaměstnán u firmy Jenč v [[Humpolec|Humpolci]]. Později pracoval v [[Kyjev]]ě jako úředník firmy ''Vielwart a Dědina'', která vyvážela zemědělské stroje do carského [[Ruské impérium|Ruska]].
Byl poslancem národního shromáždění od roku 1945 do roku 1968 a poslancem federálního shromáždění od roku 1969 do roku 1981.
V srpnu 1914 se mezi prvními přihlásil do [[Česká družina|České družiny]], zakládající jednotky budoucích [[Československé legie|Československých legií]] na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské frontě]]. Jako [[Průzkum (vojenství)|rozvědčík]] se zúčastnil řady významných bitev. Za hrdinství v bojích byl mnohokrát vyznamenán. Po [[Bitva u Zborova|bitvě u Zborova]], v níž byl raněn, se stal velitelem praporu a pomocníkem velitele 1. čs. střeleckého pluku [[plukovník]]a [[Josef Jiří Švec|Švece]].
<div align="right"><small>[[Portál:Komunistický režim v Československu/Článek/Archiv|Archiv »]] [[Portál:Komunistický režim v Československu/Články k použití|Návrhy »]]</small></div>
