Vitráž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Byzanc |
Oprava překlepu značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 7:
[[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Alfons Mucha|Muchova]] vitráž v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze]]
[[Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg|220px|náhled|upright|Vitráž z [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně, z doby [[Karel IV.|Karla IV.]]; v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii]]]]
Barevné mozaikové výplně oken se objevují již v době římské [[Starověk|antiky]], kdy se užívaly k osvětlení v budovách lázní. Technologie vitráže se dále rozvíjela spolu se skleněnou mozaikou v nástupnických zemích Římské říše v Evropě i v [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Ze 6. století je doložena v byzantském chrámu Hagia Sofia v [[Konstantinopol]]i, z 10. století pochází nejstarší středoevropský příklad sklomalby technikou švarclotu ze Štrasburku. Největší rozvoj vitráže od konce 12. století a zejména ve 13. století souvisí se stavbou středověkých [[Katedrála|katedrál]], jejichž okna byla považována za zdroj vyzařování nebeské krásy na zemi<ref>Rosario Assunto: Die Theorie des Schönen im Mittelalter. DuMont Verlag Köln a.R. 1987</ref>. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, skleněné tabulky nutno spojovat olověnými příčkami a rámečky. Rozvoj vitráží byl
Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností – zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.
|