Nukleozom: Porovnání verzí

[[Soubor:Nucleosome.jpg|thumbnáhled|Schéma nukleozomu]]

[[Soubor:Nucleosome 1KX5 colour coded.png|thumbnáhled|Stavba nukleozomu; šedě DNA a barevně uvnitř histony]]

'''Nukleozom''' je základní stavební jednotkou [[eukaryota|eukaryotického]] [[chromozom]]u, složenou z úseku [[DNA]] ovinutého kolem jádra z [[histon]]ových [[bílkovina|proteinproteinů]]ů.<ref>Molecular Biology of the Cell - Glossary - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?rid=mboc4.glossary.4754#5566</ref> Jedná se o první ze způsobů, jak zmenšit délku jinak enormně dlouhého řetězce DNA, a to asi na třetinu ve srovnání s nesbaleným stavem.<ref name="molbio">{{citace monografie| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?highlight=nucleosome&rid=mboc4.section.608#630 | kapitola = Nucleosomes Are the Basic Unit of Eucaryotic Chromosome Structure | titul = Molecular Biology of the Cell | autor=Alberts, B. et al.}}</ref>

Nukleozomy byly objeveny v roce [[1976]] a jejich stavba byla určena tak, že DNA mezi jednotlivými nukleozomy byla rozstříhána pomocí enzymů [[nukleáza|nukleáz]]. Bylo tedy zjištěno, že každý nukleozom se skládá z osmi&nbsp;[[histon]]ových&nbsp;proteinů (konkrétně dva od každého ze čtyř druhů: [[H2A]], [[H2B]], [[H3]] a [[H4]]) a z navinutého řetězce DNA dlouhého 147&nbsp;[[nukleotid]]ů,<ref name="pmid24992723"/> i když nukleozom může zřejmě blokovat celkem 158 nukleotidů.<ref name="pmid24288372">{{Citace periodika | příjmení = Rube | jméno = HT. | příjmení2 = Song | jméno2 = JS. | titul = Quantifying the role of steric constraints in nucleosome positioning. | periodikum = Nucleic Acids Res | ročník = 42 | číslo = 4 | strany = 2147-58 | měsíc = Feb | rok = 2014 | doi = 10.1093/nar/gkt1239 | pmid = 24288372 }}</ref> Jinak řečeno, tzv. histonový [[oktamer]] vytváří proteinovou konstrukci, kolem níž se omotává vlastní [[sekvence DNA|genetická informace]]. Přesná struktura byla však určena až v roce 1997.<ref name="molbio" />

Nukleozomy jsou od sebe odděleny regiony volné DNA, tzv. [[linker DNA]], která je snadno rozštěpitelná určitými nukleázami. Linker DNA bývá dlouhá od několika málo nukleotidů až po stovky nukleotidů, přičemž průměrný rozchod mezi nukleozomy je v průměru 15 nukleotidů.<ref name="pmid24992723">{{Citace periodika | příjmení = Beshnova | jméno = DA. | příjmení2 = Cherstvy | jméno2 = AG. | příjmení3 = Vainshtein | jméno3 = Y. | spoluautoři = et al. | titul = Regulation of the nucleosome repeat length in vivo by the DNA sequence, protein concentrations and long-range interactions. | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC4081033 | periodikum = PLoS Comput Biol | ročník = 10 | číslo = 7 | strany = e1003698 | měsíc = Jul | rok = 2014 | doi = 10.1371/journal.pcbi.1003698 | pmid = 24992723 }}</ref> V určitém slova smyslu k nukleozomu patří vždy jeden region linker DNA, ale v běžné řeči se pod termínem nukleozom myslí obvykle jen histonový oktamer a kolem něm ovinutá DNA.<ref name="molbio" />