Edita Gruberová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kelovy (diskuse | příspěvky)
→‎Život: upřesnění
m opravy údajů v šablonách citace webu
Řádek 3:
== Život ==
 
Gruberová pochází z bratislavské [[Rača|Rače]], byla dcerou otce německého původu a maďarské matky. Otec se zachránil před [[Vysídlení Němců z Československa|odsunem]] přijetím slovenské národnosti, ale později byl z politických důvodů vězněn.<ref name="biografie">{{Citace webu|příjmení= Reittererová|jméno= Vlasta|datum vydání = duben 2006|url= http://hudebnirozhledy.scena.cz/casopis.php?cid=54&cl=330|titul= Edita Gruberová - fenomén vokálního umění |dílovydavatel = Hudební rozhledy|jazyk= cs|datum přístupu= 19. 10.|rok přístupu= 2007|curly= ano}}</ref>
 
Gruberová studovala na konzervatoři, kde byla její pedagožkou Mária Medvecká, a na [[Vysoká škola múzických umění v Bratislavě|Vysoké škole múzických umění v Bratislavě]]. V roce [[1968]] debutovala ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v úloze Rosiny v opeře ''[[Lazebník sevilský]]''. Po ukončení studia ale na bratislavské scéně stálé angažmá nezískala a ze studií v Sovětském svazu sešlo kvůli [[Pražské jaro 1968#srpen 1968|okupaci]] Československa vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref name="biografie"/> Zpívala tedy v [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]].
Řádek 9:
=== Zahraniční angažmá ===
 
V roce [[1970]] získala první roli ve [[Vídeňská státní opera|Vídeňské státní opeře]], kde pohostinsky vystoupila poprvé [[7. únor]]a jako Královna noci v [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartově]] ''[[Kouzelná flétna|Kouzelné flétně]]'',<ref name="viden"/> její výkon jí prakticky okamžitě zajistil ve Vídni stálé angažmá.<ref name="osobnosti">{{citace webu|titul=Edita Gruberová / hudba| jazyk=sk| dílovydavatel =Osobnosti.sk |url=http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=719&mainkat=4| curly=ano}}</ref> Kvůli omezování při cestování do Vídně ze strany komunistického režimu se rozhodla Československo [[23. březen|23. března]] [[1971]] definitivně opustit.<ref name="biografie"/>
 
Královnu noci s úspěchem zpívala v roce [[1973]] i na festivalu v [[Anglie|anglickém]] [[Glyndebourne]] a rok později také v [[Salzburg]]u pod taktovkou [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]], ve Vídni ale dostávala spíš menší role. Průlomem pro její mezinárodní kariéru tak byla nová vídeňská inscenace opery [[Richard Strauss|Richarda Strausse]] ''[[Ariadna na Naxu]]'' v roce [[1976]], v níž pod vedením dirigenta [[Karl Böhm|Karla Böhma]] zazářila v roli Zerbinetty (již před tím roli nastudovala pro starší vídeňskou inscenaci).<ref name="viden"/> Následovala vystoupení v newyorské [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]], [[milán]]ské [[La Scala|La Scale]], v [[Královská opera (Londýn)|Královské opeře]] v [[Londýn]]ě, v [[Pařížská opera|Pařížské opeře]], [[Bavorská státní opera|Bavorské státní opeře]] a v řadě dalších. Její první vystoupení v [[Praha|Praze]] se uskutečnilo již v roce [[1979]] na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]]. K příjezdu původně nedostala vstupní [[vízum]], ale vídeňský soubor pohrozil zrušením celého vystoupení, a tak mohla Zerbinettu předvést i před českým publikem.
Řádek 15:
V dalších letech doplňovala svůj repertoár, nastudovala na 60 velkých rolí, převážně koloraturních, nejvíce italského repertoáru [[Giuseppe Verdi|verdiovského]], ale i starších autorů ([[Gaetano Donizetti|Donizetti]], [[Vincenzo Bellini|Bellini]] aj.), a také mozartovské role. Sama si stanovila hranice svého hlasového oboru hlavními rolemi ve Verdiho ''[[La Traviata|Traviatě]]'' a [[Jules Massenet|Massenetově]] ''[[Carmen]]'', které nepřekročila.<ref name="biografie"/>
 
Ke svému původu se hlásila i v době, kdy o ni československý stát zájem nejevil. Při jednom [[31. prosinec|silvestrovském]] uvedení [[opereta|operety]] ''[[Netopýr (opereta)|Netopýr]]'' [[Johann Strauss ml.|Johanna Strausse ml.]], vysílaném v 70. letech televizí, přednášely Gruberová a další pěvkyně slovenského původu [[Lucia Poppová]] dialogy nikoli německy, ale v „bratislavském dialektu“.<ref>{{citace webu|příjmení=Blaho|jméno=Vladimír|titul= Unikátna operná hviezda jubiluje|datum vydání = 2006|dílovydavatel = Slovo|url= http://www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=14785|datum přístupu= 19. 10. |rok přístupu= 2007|jazyk=sk|curly= ano}}</ref> Po pádu komunistického režimu opakovaně koncertovala v Československu a po jeho rozpadu i v obou nově vzniklých státech.
 
Ve Vídni, kde stvárnila více na 45 rolí a vystoupila ve více než 600 představeních,<ref>{{citace webu|titul= Edita Gruberová (23. 12. 1946)|url=http://www.slovakia.travel/entitaview.aspx?l=1&cat=0101&llt=6&idp=6010| jazyk=sk|dílo=Slovakia.travel : Osobnosti|vydavatel=Slovenská agentúra pre cestovný ruch|datum přístupu= 19. 10. |rok přístupu= 2007|curly= ano}}</ref> je Gruberová čestnou členkou.<ref name="viden">{{Citace webu|url=http://www.wiener-staatsoper.at/Content.Node2/home/ensemble/2332.php# |titul= KS Edita Gruberova|dílo= wiener-staatsoper.at|vydavatel = Wiener Staatsoper | jazyk= de|datum přístupu= 19. 10. |rok přístupu= 2007|curly= ano}}</ref> V současnosti tam i ve světě s největší oblibou zpívá v [[koncert]]ních provedeních oper, kde může publiku ''„lépe zprostředkovat soustředění na hudbu“'', od kterého při jevištních uvedeních často odvádí pozornost scéna či režie.<ref name="biografie"/>
 
Věnuje se také interpretaci písní (mj. koncert na festivalu Pražské jaro v květnu [[2006]]).