Hana Jüptnerová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m 1 znak
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m 1 věta
Řádek 21:
Město Vrchlabí Haně přidělilo malý byt a v roce 1970 byla přijata na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|brněnskou filozofickou fakultu]] ke studiu učitelských oborů češtiny a němčiny. Během studia strávila dva semestry na partnerské škole v [[Greifswald]]u na [[Baltské moře|Baltu]], v tehdejší [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]]. Ke konci studijního pobytu zjistila, že v evangelické církvi je možné setkávání mladých (společenství Junge Gemeinde), a tam se seznámila se studentem teologie Reinhardem Kellerem. Po návratu do Brna dopisovala diplomovou práci, učila němčinu v kurzech a žila vztahem s Reinhardem.
 
Po studiu se vrátila do Vrchlabí a v září 1976 nastoupila na svoje první učitelské místo na [[Gymnázium, Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola, Jilemnice|gymnáziu v blízké Jilemnici]] coby učitelka němčiny (a na částečný úvazek také na gymnáziu ve Vrchlabí). Když Reinhard vztah s Hanou ukončil, poznala na gymnáziu kolegu Gerharda Jüptnera – ten pocházel z německé [[Sudety|sudetské]] rodiny, která po válce směla zůstat v Československu, protože tu chyběly pracovní síly. Narodil se v červnu 1945 a kruté poměry odsunu a pobyt v lágru přežil jen zázrakem. V době, kdy Hana čekala druhé dítě, se manželství rozpadlo, zejména kvůli návratu R. Kellera; v té době (1979) také podepsala [[Charta 77|Chartu 77]]. Díky manželství s Gerhardem měla možnost seznámit se s fakty [[Vysídlení Němců z Československa#Poválečná diskriminace, týrání, excesy a vraždy německého obyvatelstva|o násilném vystěhování německých obyvatel]], o transportech, lágrech...
 
V roce 1982 se stala členkou evangelického sboru ve Vrchlabí. Po mateřské dovolené nastoupila znovu do jilemnického gymnázia (1983), na zkrácený úvazek. Přibližně v roce 1985 se pokusila získat do pěstounské péče synova romského spolužáka umístěného v dětském domově, ale protože nebyla „osobou vhodnou k výchově dítěte v socialistickém duchu“, žádost byla zamítnuta. Po skončení pracovního poměru na gymnáziu (1988) se jí z politických důvodů nedařilo získat práci (viz níže), takže jí kromě jiného hrozilo i stíhání pro [[příživnictví]].