Otakar František Starhemberg: Porovnání verzí

| pořadí2 =

| úřad2 = Skutečný [[tajný rada]]

| od2 = [[1731]]

| do2 = [[11. červenec|11. července]] [[1733]]

| panovník2 = [[Karel VI.]]

| předchůdce2 =

| nástupce2 =

| pořadí3 =

| úřad3 = Guvernér v [[Palermo|Palermu]]

| od3 = [[1720]]

| do3 = [[1720]]

| panovník3 =

| předchůdce3 =

| nástupce3 =

| místo narození = [[Linec]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}

| místo úmrtí = [[Vídeň]] <br> {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}

| místo pohřbení =

| národnost =

| rodiče = [[Gundakar XVI. Starhemberg]] (1652–1702) a <br> Marie Anna z Rappachu (1654–1721)

| choť = (1726) Marie Kristina z Trautsonu (1702–1743)

| děti = Marie Terezie (1727–1749)

| příbuzní = '''zeť:''' [[Jiří Adam Starhemberg]] (1724–1807) <br> '''strýc:''' [[Maxmilián Adam Starhemberg]] (1669–1741) <br> '''děd:''' [[Bartoloměj III. Starhemberg]] (1625–1676) <br> '''babička:''' Ester Windichgrätzová (†&nbsp;1697)

| strana =

| sídlo =

| alma mater =

| sloužil = {{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}

| doba služby =

| hodnost = [[plukovník]] (1709), [[generálmajor]] (1717), [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]] (1723), [[polní zbrojmistr]] (1730)

| bitvy = [[války o španělské dědictví]], [[rakousko-turecká válka (1716–1718)]], [[válka čtverné aliance]]

| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]

| ocenění =

| podpis =

| poznámky =

Pocházel z významného [[Rakousko|rakouského]] rodu [[Starhembergové|Starhembergů]],<ref>''Ottův slovník naučný'', díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8</ref> narodil se do početné rodiny hraběte Gundakara XVI. Starhemberga (1652–1702).<ref>''Rodokmen Starhembergů'' [http://w.genealogy.euweb.cz/austria/starhemb5.html dostupné online]</ref> Od mládí sloužil v armádě, za [[války o španělské dědictví]] dosáhl hodnosti [[plukovník]]a (1709). Později se vyznamenal v [[Rakousko-turecká válka (1716–1718)|bojích proti Turkům]] a v roce 1717 dosáhl hodnosti [[generálmajor]]a. Za [[Válka čtverné aliance|války čtverné aliance]] vynikl v [[Itálie|Itálii]], kde byl zraněn a v roce 1720 byl krátce guvernérem v [[Palermo|Palermu]]. Za svou účast v této válce dostal od papeže [[Benedikt XIII.|Benedikta XIII.]] roční penzi ve výši 2 000 ''escudo''. V roce 1723 dosáhl hodnosti [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]] a nakonec byl povýšen na polního zbrojmistra (1730).<ref>''Hodnostní postup v armádě in:'' SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Kaiserliche und k.&nbsp;k. Generale (1618–1815)''; Wien, 2006; s. 97 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2006.pdf dostupné online]</ref> V roce 1731 byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]] a závěr své kariéry strávil jako zemský velitel v [[České království|Čechách]] se sídlem v [[Praha|Praze]] (1730–1733).<ref>Kolektiv: ''Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost''; [[Vojenský historický ústav Praha]], [[Ministerstvo obrany České republiky]], 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 [https://www.army.cz/assets/files/7540/01.pdf dostupné online]</ref>