Aigrette (ozdoba): Porovnání verzí

[[FileSoubor:Portrait of a Lady in Turkish Fancy Dress LACMA 47.29.6.jpg|thumbnáhled|Francouzka v tureckém módním oděvu, kolem 1790]]

[[FileSoubor:Aigrette (plumes).jpg|thumbnáhled|Kresba turecké aigrette]]

Původně to byla ozdoba hlavy ve tvaru chocholu z peří volavky bílé, která byla ukotvena ve zlaté nebo stříbrné obroučce či broži. Na přilbách římských vojáků je doložena od 5. století př. n. l., také v podobě kartáče z chlupů nebo štětin. Od 14. století se objevuje na orientálních turbanech, nosili ji perští a indičtí hodnostáři, osmanští Turci přinesli tuto módu do Evropy, již kolem roku 1600 ji nosili také evropští muži, stala se součástí uniformy polské či uherské armády.

Nová módní vlna se objevila v evropském odívání v období rokoka. Kromě volavčího, kajčího nebo pštrosího peří se nosilo peří paví, papouščí, a šperkové napodobeniny. Aigrette se od sklonku 18. století nosila rovněž na klobouku vojenské uniformy, rozšířila se během napoleonských válek po celé Evropě, zejména na čepicích [[husar]]ů.

Návrat obliby aigretty nastal v období "Tango" módy v desátých až dvacátých letech 20. století. Ottův slovník naučný definuje: ''...nyní aigrette sluje každá chocholovitá ozdoba hlavy dámské, složená ze skvostných per, umělých okras ozdobných, perel, drahokamů aj.''<ref>Ottův slovník naučný I, 1897, s. 531</ref>

* dámský šperk – peří může být nahrazeno kovovým rámečkem se vsazenými drahokamy;

* součást biretu francouzského rytíře období druhého císařství

* ozdoba přilby vojenské uniformy 19. století, do konce 1. světové války, např. rakousko-uherský ''fedrpuš (z něm. Federpusch), také armády čínské

File:Anna Alexandrovna Galitzin, nee Gruzinsky.jpg|A.A. Golicynová

File:Annette Comtesse de Vergennes in Oriental Costume by Antoine de Favray.jpg|Aigrette na korunce, kolem 1770

== Odkazy ==