Verze z 23. 9. 2005, 00:04 editovat Tiberge (diskuse \| příspěvky) 57 editací Bez shrnutí editace		Verze z 23. 9. 2005, 02:01 editovat zrušit editaci Miraceti (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 23 814 editací wiki, obrázek, drobné úpravy, rozšíření. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:JuhaniAho.jpg\|thumb\|200px\|right\|Juhani Aho v roce 1891. Nakreslila Venny Soldanová-Brofeltová.]] ~~'''Juhani Aho''' (11. září [[1861]] [[Lapinlahti]]–8. srpna [[1921]] [[Helsinki]]), vl. jménem Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n,~~ '''Juhani Aho''' (narodil se [[11. září]] [[1861]] v [[Lapinlahti]], zemřel [[8. srpna]] [[1921]] v [[Helsinky\|Helsinkách]]), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko\|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie\|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy ~~tzv.~~takzvané ~~hobliny~~„hobliny“ (~~fin.~~finsky ~~lastuja~~''lastu''). Čerpal z finského ~~folkloru~~[[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla ~~provinicální~~provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland\|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet\|Alphonse Daudeta]], [[Selma Lagerlöfová\|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo\|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck\|Maurice Maeterlincka]] aja jiných. ==Životopis== Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce [[1884]], kdy byl jeho otec jmenován ~~farářem~~[[farář]]em v [[Iisalmi]], se rodina přestěhovala na faru ve [[Vieremä]]. Matkou byl vychováván v přísném duchu [[pietismus\|pietismu]]. V letech [[1872]] - –[[1880]] studoval v [[Kuopio\|Kuopiu]] a v roce [[1880]] nastoupil na ~~helsinskou~~[[Helsinská univerzita\|Helsinskou univerzitu]], kde do roku [[1884]] studoval klasické [[jazyk (řeč)\|jazyky]] a [[historie\|historii]], školu však opustil bez promoce. V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech [[1887]] - [[1889]] pracoval pro noviny Savo a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům Päivälehti. V letech [[1893]] - [[1903]] byl členem Uusi Kuvalehti.▼ Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný [[Norsko\|norskou]] [[realismus\|realistickou]] školou, druhý pobytem v [[Paříž]]i. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula\|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života jakými byli například J.H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]]. ▼ Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldan-Brofeldt]], s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikki. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.▼ ▲V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny\|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]] - –[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''. ~~V letech [[1893]] - [[1903]] byl členem Uusi Kuvalehti.~~ V letech [[1889]]–[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie\|francouzská]] [[morálka]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena. V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. ▲V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula\|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H.  Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]]. Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus\|relisticko]]-[[romantismus\|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki\|Akim Kaurismäkim]]. ▲Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldan-Brofeldt]]ovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a ~~Heikki~~Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. ==Bibliografie== [[1883]] Tenkrát, když otec koupil lampu (''Siihen aikaan kun isä lampun osti'') [[1884]] Železnice (''[http://www.gutenberg.org/etext/10481 Rautatie]'') [[1885]] Pastorova dcera (''[http://www.gutenberg.org/etext/13662 Papin Tytär]'') [[1886]] Kaarnajärnvský pán (''[http://www.gutenberg.org/etext/13581 Hellmannin herra]'', česky 1905) [[1889]] Do ~~Helsink~~Helsinek (''[http://www.gutenberg.org/etext/13580 Helsinkiin]'') [[1890]] Osamělý (''[http://www.gutenberg.org/etext/13593 Yksin]'') [[1891]] Hobliny (''Lastuja'') (díl [http://www.gutenberg.org/etext/13691 I.], [http://www.gutenberg.org/etext/13691 II.], [http://www.gutenberg.org/etext/13691 III.], [http://www.gutenberg.org/etext/13745 IV.], [http://www.gutenberg.org/etext/13745 V.], [http://www.gutenberg.org/etext/13745 VI.]'') [[1892]] Nové hobliny (''Uusia lastuja'') [[1893]] Pastorova žena (''[http://www.gutenberg.org/etext/13663 Papin ~~ruova~~rouva]'') [[1894]] Psanci (''Maailman murjoma'', česky 1909) [[1897]] ''[http://www.gutenberg.org/etext/13850 Panu]'' [[1901]] ''Aatteiden mies'' [[1901]] ''Tutkimus taudin syistä'' [[1905]] ''Aantii Ahlström'' [[1906]] Jaro a pozdní zima (''[http://www.gutenberg.org/etext/13920 Kevät ja takatalvi]'') [[1906]] ''[http://www.gutenberg.org/etext/13780 Minkä mitäkin Italiasta]'' [[1907]] Ortel (''[http://www.gutenberg.org/etext/13873 Tuomio]'') [[1908]] ''[http://www.gutenberg.org/etext/13779 Minkä mitäkin Tyrolista]'' [[1911]] ''Eläimiä'' [[1911]] ''[http://www.gutenberg.org/etext/10863 Juha]'' [[1912]] ''Maisemia'' [[1912]] Sasu Punanen a jiné hobliny (''Sasu Punanen ja muita lastuja'') [[1913]] Obrazy a fikce z finské historie 1-–3 (''Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1-–3'') [[1914]] Svědomí (''[http://www.gutenberg.org/etext/8494 Omatunto]'') [[1916]] Poustevník míru (''[http://www.gutenberg.org/etext/13874 Rauhan erakko]'') [[1918]] - –[[1919]] ''Hajamietteitä kapinaviikoilta'' [[1919]] ''Rakkautta'' [[1920]] Vzpomínáš? (''[http://www.gutenberg.org/etext/9082 Muistatko?]'') [[1921]] ''[http://www.gutenberg.org/etext/13769 Lohilastuja ja kalakaskuja]'' [[1921]] ''Kootut lastut'' [[1918]]-–[[1922]] ''Kootut teokset i-x'' [[1953]] ''Valitut teokset'' *[[1974]] ''Lastuja'' [[Kategorie:Finští spisovatelé\|~~Juhani~~ Aho, Juhani]] [[Kategorie:Narození 1861\|~~Juhani~~ Aho, Juhani]] [[Kategorie:Úmrtí 1921\|~~Juhani~~ Aho, Juhani]] [[en:Juhani Aho]]

Juhani Aho: Porovnání verzí