Adrian de Vries: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Rytec_Jan_Harmensz._Muller_1571-1628_;_inventor_Adriaen_de_Vries_1556-1626_;_vydavatel_Cornelis_Danckerts_1604-1656_-_Merkur_unasejici_Psyche_Merkur_vlevo.jpg (na Commons smazal User:Gbawden, důvod: Per a Deletion Request |
m typo, odkazy |
||
Řádek 27:
[[Soubor:Mercure Psyché.jpg|náhled|upright|''Merkur unášející Psýché'' (asi 1593, bronz Adriana de Vries. Dnes Louvre, Paříž)]]
V srpnu [[1594]] se Vries vrátil do rodného Haagu, kde mu zemřel otec. Z Haagu Vries dále cestoval do Itálie (říjen [[1595]]), kde si zhotovil několik voskových modelů [[Umění starověku|antických soch]], které mu později posloužily jako vzorník pro další práce. V [[Řím]]ě se v dílně nizozemského [[grafika]] [[Hendrik Goltzius|Hendricka Goltziuse]] ([[1557]]-[[1617]]) seznámil s [[Jan Harmensz. Muller|Janem Mullerem]] ([[1571]]-[[1631]]) a [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|Jacobem Mathamem]] ([[1571]]-[[1629]]/31), [[Rytec|rytci]], jež později v Praze vytvářeli [[Grafický list|grafické listy]] podle jeho soch. Z Říma pokračoval do [[Augsburg]]u, kde přijal nabídku [[Městská rada|městské rady]] na zhotovení dvou [[Kašna|kašen]], které zvýšily prestiž města natolik, že si později [[
Císař [[Rudolf II.]] vyzval Vriese k návratu do Prahy a k 1. květnu [[1601]] mu udělil titul ''Kammerbildhauer'', čímž postavil [[sochařství]] na úroveň [[malířství]]. Titul byl Vriesovi odměnou za dřívější bronzová [[sousoší]] ''[[Merkur (mytologie)|Merkur]] unášející [[Řecká mytologie|Psýché]]'' a ''Psýché nesená [[Putto|putti]] na [[Olymp]]''. V Praze pokračoval i v [[Plastika (výtvarné umění)|kabinetní plastice]], což dokládají jeho sochy koní, pro než nacházel modely v císařových [[Konírna|konírnách]]. Adrian de Vries zůstal Praze věrný i po císařově smrti ([[1612]]). Zakončením jeho úspěšné tvorby se stala objednávka na sochařskou výzdobu [[Valdštejnská zahrada|zahrady přiléhající k paláci Albrechta z Valdštejna]]. Na sklonku života si Adrian de Vries zakoupil dům v Lázeňské ulici č. 483,<ref>''Kolektiv autorů.'' Dům "U zeleného věnce" (U Fišerů). In: ''Umělecké památky Prahy, Malá Strana'' (P. Vlček, ed.). Vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha, 1999. Str. 556. {{ISBN|80-200-0771-7}}</ref> avšak pouhé 3 týdny po jeho zakoupení v Praze zemřel (13./15. prosince 1626). Byl pohřben v kapli [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]] přináležející ke [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|kostelu sv. Tomáše]] na Malé Straně.<ref name=":0" />
Řádek 36:
[[Soubor:Adriaen de Vries Herkules.jpg|náhled|upright|''Herkules v boji s drakem (pražská kopie; originál na zámku Drottningholm, Švédsko)'']]
Z doby, kdy Adrian de Vries pracoval v Giambolognově sochařské dílně ([[1581|březen 1581]]), byl zmíněn jako [[Zlatník (řemeslo)|zlatník]]. Předpokládá se i jeho podíl na sousoší ''[[Únos Sabinek]]'' ([[Loggia dei Lanzi]], [[Florencie]]) a vytvoření jedné nebo i více bronzových soch pro kapli Grimaldiů v [[Janov (Itálie)|Janově]]. Následně opustil Florencii, aby v milánské dílně [[Pompeo Leoni|Pompea Leoniho]] vytvořil několik bronzových plastik, včetně soch apoštolů [[Jakub Starší|Jakuba]], [[Jan Evangelista|Jana]] a [[Svatý Ondřej|Ondřeje]] v nadživotní velikosti. Sochy byly určeny pro vysoký hlavní oltář klášterní [[El Escorial|baziliky San Lorenzo el Real]] v Escorialu. Z Milána odešel na dvůr [[Karel Emanuel I. Savojský|Karla Emmanuela I.]], zetě španělského krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]], do [[Turín]]a, kde měl vytvořit návrh na jezdeckou sochu [[Emanuel Filibert Savojský|Emmanuela Filiberta]], otce Karla Emmanuela. Přestože zde byl [[dvorní sochař|dvorním sochařem]], což však není písemně doloženo, odešel na dvůr císaře Rudolfa II. do Prahy. Do [[1590]]/[[1594|94]] je datováno bronzové sousoší ''[[Héraklés|Herkules v boji s drakem]]'', jehož kopie ([[1913]]) se nachází v pražské [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnské zahradě]] na ostrůvku uprostřed rybníka.
[[Soubor:Apollo MET DP215247.jpg|náhled|upright|vlevo|Bronzová socha ''Apollóna'' (1594/98, Metropolitní muzeum, New York)]]
[[Soubor:Herkulesbrunnen Augsburg.jpg|náhled|upright|''Herkulova fontána v [[Augsburg]]u '' (1596, navrhl Adrian de Vries, do bronzu odlil Wolfgang Neidhart)]]
Po smrti otce ([[1594]]) Adrian de Vries odjel z [[Haag]]u do [[Řím]]a, aby nakonec začal pracovat pro město [[Augsburg]]. Dokládá to nejen socha ''[[Apollón]]a'' v [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitním Muzeu]], ale především návrhy na dvě městské kašny. Dohodu s městem Adrian de Vries podepsal [[1596|12. srpna 1596]]. Podle Vriesových modelů soch jejich převedení do [[bronz]]u provedl [[Wolfgang Neidhart]] ([[1576]]-[[1632]]). Jeho první velkou prací byla Vriesem navržená ''[[Merkur (mytologie)|Merkurova kašna]]'' ([[1599]]), zatímco druhá kašna zvaná ''Herkulova fontána'' (1602) znamená již odklon od florentské ''[[Neptunova kašna (Florencie)|Neptunovy kašna]]'', neboť vyniká dynamičností a snahou po vyjádření příběhu. V době, kdy se Adrian de Vries vrátil do Prahy (1602), byla na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] dobudována slévárna bronzu. V té době vytvořil řadu přípravných studií pro sochařskou výzdobu císařova ''Nového'', dnes [[Španělský sál|Španělského sálu]]. Mezi léty [[1603]]-[[1609]] Adrian de Vries císaře Rudolfa II. třikrát portrétoval. Velká [[busta]] (1603) a [[Reliéf (sochařství)|reliéf]] (1609) císaře heroizovaly, zatímco malá busta ho zpodobnila méně idealizovaného
[[Soubor:Fürstenmausoleum Stadthagen 01 Auferstehungsmonument 1.JPG|náhled|upright|vlevo|Hrobka ''[[Vzkříšení]]'' zhotovená Adrianem de Vries pro hraběte [[Ernest von Schaumburg-Lippé|Ernesta von Schaumburg-Lippé]] ([[1609]]-[[1615]], [[Stadthagen]], [[Sasko]])]]
Řádek 46:
Ve stejné době jako Valdštejn začal budovat svůj palác na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] i [[Karel I. z Lichtenštejna]]. Výzdoba palácové zahrady vycházela z variací na antické vzory. Zakázka pro Lichtenštejny byla realizována asi jen z části. Dokončené sochy se již nedostaly na místa určení, neboť Adrian de Vries i Karel I. z Lichtenštejna
=== Kresby ===
| |||