Polánky nad Dědinou: Porovnání verzí

Stejně jako z okolních obcí ([[Vysoký Újezd (okres Hradec Králové)|Vysoký Újezd]], [[Jeníkovice (okres Hradec Králové)|Jeníkovice]], [[Bolehošťská Lhota]], aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z Polánek nad Dědinou. V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], domovní prohlídky, odpírání souhlasu [[vrchnost]]i k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit [[Bible kralická|Bibli]] bylo zakázáno.<ref>ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: ''Stručně o pobělohorských exulantech''. KALICH, 2005.</ref> Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Ve zdejší oblasti působili kromě [[Antonín Koniáš|Antonína Koniáše]] také jezuité Jakub Firmus, Matěj Třebický, Adam Poustka a František Mateřovský. [[Protestantismus|Protestantům]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Polánek prokazatelně uprchl Mikuláš Kupka *(1706) do [[Ziębice|Münsterberg]]<nowiki/>u v [[Pruské Slezsko|pruském Slezsku]]. Tam dne 2.1. 1746 podepsal žádost o [[pozemek]] v nově zakládané české kolonii [[Gęsiniec|Husinec]]. Patří mezi zakladatele Husince, byl v jejím vedení (starší). Zemřel 12.3.1772, starý 66 let. Kazatelem sboru v [[Gęsiniec|Husinci]] a německé Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]]. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]], [[USASpojené státy americké|USA,]] [[Kanada|Kanadě]], [[Austrálie (kontinent)|Austrálii]], někteří se po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] vrátili.<ref>{{Citace monografie