Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep
Narovnání přesměrování Budapešt
Řádek 31:
 
== Historie ==
Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy [[Baťa]] založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města [[Vizovice]]. Jako odbočná stanice z trati původně propojující [[Vídeň]] a [[Krakov]] byla vybrána zastávka v [[Otrokovice (nádraží)|Otrokovicích]] (původně se uvažovalo i o [[Napajedla|Napajedlech]]), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla [[BudapeštBudapešť|budapešťská]] stavební ''firma Török a Janowic'', 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] (''KFNB''), vlastníkem hlavní trati. Stanice se sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm. U otrokovického [[zhlaví]] je kolejiště obklopeno a propojeno s baťovským továrním areálem.
 
Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení [[první světová válka|první světové války]]. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na ''Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha'' (''OZVD''). Na dráze operují tehdy nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plní roli [[městská hromadná doprava|hromadné dopravy]]. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do [[Valašská Polanka|Valašské Polanky]], kde by došlo k napojení na elektrifikovanou trať [[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|Hranice na Moravě – Púchov (280)]] nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.