Jevonsův paradox: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Paradox kanceláře bez papíru: grafika a drobné stylové značka: editace z Vizuálního editoru |
Rozšíření především podle enwiki značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Jevonsův paradox''' ({{IPA2|ˈdʒɛvənz}}, někdy ''Jevonsův efekt'') je v [[Ekonomie|ekonomii]] jev, kdy [[technologický pokrok]] přinášející větší [[Ekonomická efektivnost|efektivitu]] při využívání určitého [[Výrobní faktor|zdroje]] paradoxně zvyšuje [[Spotřeba|spotřebu]] tohoto zdroje kvůli větší [[Poptávka|poptávce]] (místo očekávaného poklesu spotřeby).<ref>
| příjmení = Bauer
| jméno = Diana
| příjmení2 = Papp
| jméno2 = Kathryn
| příjmení3 = Polimeni
| jméno3 = John
| titul = John Polimeni, Kozo Mayumi, Mario Giampietro & Blake Alcott, The Jevons Paradox and the Myth of Resource Efficiency Improvements
| periodikum = Sustainability: Science, Practice and Policy
| datum vydání = 2009-04
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 48–54
| issn = 1548-7733
| doi = 10.1080/15487733.2009.11908028
| url = http://dx.doi.org/10.1080/15487733.2009.11908028
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Jevonsův paradox je zřejmě největším paradoxem [[environmentální ekonomie]].<ref name=":1">YORK, Richard. Ecological paradoxes: William Stanley Jevons and the paperless office. ''Human Ecology Review.'' 2006, 13 (2): 143–147. [http://www.humanecologyreview.org/pastissues/her132/york.pdf Dostupné online] DOI: 10.1080/23251042.2015.1106060</ref> Přesto vlády a [[Environmentalista|environmentalisté]] stále všeobecně předpokládají, že zvýšená efektivita povede k poklesu využívání zdrojů ignorujíce možnost, že se spotřeba paradoxně zvýší.<ref>ALCOTT, Blake. "Jevons' paradox". ''Ecological Economics.'' 2007'','' 54 (1): 9–21.[https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921800905001084 Dostupné online] DOI:10.1016/j.ecolecon.2005.03.020.</ref>
== Úvod ==
Řádek 23 ⟶ 40:
Svou tezi, která se původně zabývala pouze tématem parního stroje a spotřeby uhlí, popsal v roce v knize The Coal Question vydanou v roce 1865.<ref name=":2">JEVONS, 1865. The Coal Question - An Inquiry Concerning the Progress of the Nation, and the Probable Exhaustion of Our Coal-Mines. 2. vyd. London: Macmillan and Co. [http://oilcrash.net/media/pdf/The_Coal_Question.pdf Dostupné online] {{Wayback|url=http://oilcrash.net/media/pdf/The_Coal_Question.pdf |date=20180315133449 }}.</ref> Jevons ukázal, že na rozdíl od běžné intuice nelze spoléhat na to, že technologický pokrok sníží spotřebu paliva (uhlí).<ref name=":2" /><ref name="Alcott2">ALCOTT, Blake. Historical Overview of the Jevons paradox in the Literature, in POLIMENI, John: ''The Jevons Paradox and the Myth of Resource Efficiency Improvements''. Londýn: Earthscan, 2008. 7–78. [https://uberty.org/wp-content/uploads/2015/08/John_M._Polimeni_Kozo_Mayumi_Mario_Giampietro.pdf Dostupné online] {{ISBN|1844074625}}.</ref> Jevonsův paradox je aplikovatelný i na jiné situace a lze jej zobecnit: ''Zvyšování účinnosti využívání zdroje vede ke zvyšování rychlosti spotřeby daného zdroje''.<ref name=":0" />
== Rebound effect (Efekt zpětného rázu) ==
[[Soubor:ElasticDemand.svg|vlevo|náhled|''Elastická poptávka'': 20% zvýšení efektivity zapříčiní 40% nárůst cestování. Spotřeba paliva se zvýší a objeví je Jevonsův paradox. ]]
Takzvaný ''rebound effect'' je jev, kdy díky zvýšení energetické efektivity dochází k další spotřebě energie.<ref>EURACTIV.cz, ''Vyšší účinnost pobízí k další spotřebě, pochopení efektu prý zlepší klimatickou politiku''<nowiki>. [online] :EU-Media, s.r.o: © 2004-2016. 2.8.2013. [cit. 14.3.2018]. Dostupné z: </nowiki>http://euractiv.cz/clanky/energeticka-ucinnost/vyssi-ucinnost-muze-pobizet-k-dalsi-spotrebe-energie-pochopeni-efektu-podle-expertu-zlepsi-energetickou-politiku-zateplovani-rebound-effect-energeticka-efektivita-011023/</ref> Například při aplikaci politik podporujících úsporné technologie může tento jev vést k situaci, kdy se část úspor získaných díky efektivnějším technologiím vytrácí vlivem zvýšené spotřeby energií. Američtí ekonomové ve své studii zase ukazují, že majitelé aut s větší efektivitou využití paliva mají tendenci k častějšímu cestování, čímž zvyšují poptávku po palivu.<ref>{{Citace periodika
Řádek 56 ⟶ 73:
| url = http://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/680256
| datum přístupu = 2018-02-25
}}</ref> Například: uvažujeme dokonalou konkurenci, kde k cestování spotřebováváme pouze palivo, kde cena paliva je konstantní a kde tedy zvýšení efektivity vede přímo k úměrnému snížení nákladů, pak v případe elastické poptávky i drobný pokles nákladů zapříčiní velký nárůst počtu ujetých kilometrů (zde se objeví Jevonsův paradox). V případě neelastické poptávky vede i velký pokles nákladů pouze k malému nárůstu počtu ujetých kilometrů. Zboží a služby však obecně používají více než jeden typ vstupu (např. palivo, práci, stroje) a cenu ovlivňují i další faktory kromě vstupních nákladů. Tyto faktory mají tendenci snižovat rebound efekt, takže reálná pravděpodobnost Jevonsonova paradoxu je nižší.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Polimeni
| jméno = John M.
| titul = The Jevons paradox and the myth of resource efficiency improvements
| url = http://archive.org/details/jevonsparadoxmyt00poli
| vydavatel = London ; Sterling, VA : Earthscan
| počet stran = 201
| isbn = 978-1-84407-462-4
}}</ref>
[[Soubor:InelasticDemand.svg|vlevo|náhled|''Neelastická poptávka'': 20% zvýšení efektivity zapříčiní 10% nárůst cestování. Jevonsův paradox se neobjeví.]]
== Khazzoom–Brookesův postulát ==
V 80. letech 20. stolení přehodnotili ekonomové Daniel Khazzoom a Leonard Brookes Jevonsův paradox pro případ využití energie ve společnosti. Brookes, tehdejší hlavní ekonom Úřadu pro atomovou energii ve Velké Británii, tvrdil, že pokusy o snížení spotřeby energie zvýšením energetické účinnosti by jednoduše zvýšily poptávku po energii v celé ekonomice. Khazzoom se zaměřil na potenciál ignorování rebound effectu v normách pro domácí spotřebiče, stanovených Kalifornskou energetickou komisí.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Saunders
| jméno = Harty D.
| titul = The Khazzoom-Brookes Postulate and Neoclassical Growth
| periodikum = The Energy Journal
| datum vydání = 1992-10-01
| ročník = 13
| číslo = 4
| issn = 0195-6574
| doi = 10.5547/issn0195-6574-ej-vol13-no4-7
| url = http://dx.doi.org/10.5547/issn0195-6574-ej-vol13-no4-7
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Herring
| jméno = Horace
| titul = Does energy efficiency save energy? The debate and its consequences
| periodikum = Applied Energy
| datum vydání = 1999-07-XX
| ročník = 63
| číslo = 3
| strany = 209–226
| issn = 0306-2619
| doi = 10.1016/s0306-2619(99)00030-6
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0306-2619(99)00030-6
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref>
V roce 1992 ekonom Harry Saunders opakoval hypotézu, že zlepšení energetické účinnosti zvyšují (spíše než snižují) spotřebu energie, kterou předpokládali Khazzoom–Brookes, a tvrdil, že tato hypotéza je široce podporována neoklasickou teorií [[Hospodářský růst|hospodářského růstu]]. Saunders ukázal, že Khazzoom–Brookesův postulát funguje v neoklasicistním modelu růstu za široké škály předpokladů.<ref name=":3" /><ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Sorrell
| jméno = Steve
| titul = Jevons’ Paradox revisited: The evidence for backfire from improved energy efficiency
| periodikum = Energy Policy
| datum vydání = 2009-04
| ročník = 37
| číslo = 4
| strany = 1456–1469
| issn = 0301-4215
| doi = 10.1016/j.enpol.2008.12.003
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.enpol.2008.12.003
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref>
Podle Saunderse má zvýšená energetická účinnost tendenci zvyšovat spotřebu energie dvěma způsoby. Za prvé, díky zvýšené energetické účinnosti je využití energie relativně levnější, což podporuje větší využívání (přímý rebound efekt). Za druhé, zvýšená energetická účinnost zvyšuje skutečné příjmy a vede ke zvýšenému ekonomickému růstu, který zvyšuje spotřebu energie v celé ekonomice. Na mikroekonomické úrovni (při pohledu na individuální trh), a to i když se vezme v úvahu rebound effect, vede zlepšení energetické účinnosti obvykle ke snížení spotřeby energie.<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = A. Greening
| jméno = Lorna
| příjmení2 = Greene
| jméno2 = David L.
| příjmení3 = Difiglio
| jméno3 = Carmen
| titul = Energy efficiency and consumption — the rebound effect — a survey
| periodikum = Energy Policy
| datum vydání = 2000-06
| ročník = 28
| číslo = 6-7
| strany = 389–401
| issn = 0301-4215
| doi = 10.1016/s0301-4215(00)00021-5
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0301-4215(00)00021-5
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> To znamená, že rebound effect je obvykle menší než 100 %. Na makroekonomické úrovni však účinnější (a tedy poměrně levnější) energie vede k rychlejšímu hospodářskému růstu, což zvyšuje spotřebu energie v celé ekonomice. Saunders tvrdil, že s přihlédnutím k mikroekonomickým i makroekonomickým účinkům bude mít technologický pokrok, který zlepšuje energetickou účinnost, tendenci zvyšovat celkovou spotřebu energie.<ref name=":3" />
== Opatření na úsporu energie ==
Jevons varoval, že zvýšení palivové účinnosti má tendenci zvyšovat spotřebu paliva. To však neznamená, že zlepšená palivová účinnost nemá význam, i když nastane Jevonsův paradox; vyšší účinnost paliva umožňuje vyšší produkci a vyšší kvalitu života. [17] Efektivnější parní stroj například umožňoval levnější přepravu zboží a osob, což přispělo k průmyslové revoluci. Pokud je však platí Khazzoom–Brookesův postulát, tak zvýšená účinnost paliva sama o sobě nesníží míru vyčerpávání fosilních paliv.<ref name=":3" />
Stále probíhá debata o tom, zda je Khazzoom-Brookesův postulát správný, a o relevanci Jevonsova paradoxu pro politiku úspory energie. Většina vlád, ekologů a nevládních organizací prosazuje opatření, které zvyšují efektivitu a doufají, že tyto politiky sníží spotřebu zdrojů a sníží environmentální problémy. Jiní, včetně mnoha ekologických ekonomů, pochybují o této „strategii účinnosti“ směrem k udržitelnosti a obávají se, že zvýšení efektivity může ve skutečnosti vést k vyšší produkci a spotřebě. Tvrdí, že pro pokles využívání zdrojů by měl být nárůst efektivity spojen s dalšími opatřeními, které omezují využívání zdrojů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Alcott
| jméno = Blake
| titul = Jevons' paradox
| periodikum = Ecological Economics
| datum vydání = 2005-07
| ročník = 54
| číslo = 1
| strany = 9–21
| issn = 0921-8009
| doi = 10.1016/j.ecolecon.2005.03.020
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ecolecon.2005.03.020
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref><ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Owen
| jméno = David
| titul = The Efficiency Dilemma
| periodikum = The New Yorker
| url = https://www.newyorker.com/magazine/2010/12/20/the-efficiency-dilemma
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Jiní environmentální ekonomové poukazují na to, že i když se v některých situacích může Jevonsův paradox vyskytnout, empirické důkazy o jeho široké použitelnosti jsou omezené.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gillingham
| jméno = Kenneth
| příjmení2 = Kotchen
| jméno2 = Matthew J.
| příjmení3 = Rapson
| jméno3 = David S.
| titul = The rebound effect is overplayed
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2013-01
| ročník = 493
| číslo = 7433
| strany = 475–476
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/493475a
| url = http://dx.doi.org/10.1038/493475a
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref>
Jevonův paradox se někdy používá k argumentaci, že úsilí o úspory energie je zbytečné, například že efektivnější využívání ropy povede ke zvýšené poptávce a nezpomalí příchod ani účinky ropného zlomu. Tento argument je obvykle uváděn jako důvod aby se nezaváděla environmentální opatření nebo aby se neusilovalo o palivovou účinnost (např. pokud se sníží spotřeba automobilů, povede to k navýšení počtu najetých kilometrů).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Strassel
| jméno = Kimberley A.
| titul = Conservation Wastes Energy
| url = https://web.archive.org/web/20051113194327/http://www.opinionjournal.com/columnists/kstrassel/?id=95000484
| vydavatel = Opinion Journal
| datum přístupu =
}}</ref> Proti těmto argumentům byly ale uplatněny víceré námitky. Zaprvé, v kontextu vyspělého trhu, jako je ropa ve vyspělých zemích, je přímý rebound effect obvykle malý, a tak zvýšená účinnost paliva obvykle snižuje využívání zdrojů i když ostatní podmínky zůstávají konstantní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Small
| jméno = Kenneth A.
| příjmení2 = Van Dender
| jméno2 = Kurt
| titul = The Effect of Improved Fuel Economy on Vehicle Miles Traveled: Estimating the Rebound Effect Using U.S. State Data, 1966-2001
| datum vydání = 2005-09-21
| jazyk = en
| url = https://escholarship.org/uc/item/1h6141nj
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref><ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gottron
| jméno = Frank
| titul = Energy Efficiency and the Rebound Effect: Does Increasing Efficiency Decrease Demand?
| url = Energy Efficiency and the Rebound Effect: Does Increasing Efficiency Decrease Demand?
| vydavatel = CRS Report for Congress
| datum vydání = 2001-07-30
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Zadruhé, i když zvýšená účinnost nesníží celkové množství použitého paliva, zůstanou další výhody spojené se zlepšenou účinností. Například zvýšená palivová účinnost může zmírnit zvýšení cen, nedostatek a narušení globální ekonomiky spojené s ropnou krizí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hirsch
| jméno = Robert L.
| příjmení2 = Bezdek
| jméno2 = Roger
| příjmení3 = Wendling
| jméno3 = Robert
| titul = Peaking of World Oil Production and Its Mitigation
| periodikum = AIChE Journal
| datum vydání = 2005
| ročník = 52
| číslo = 1
| strany = 2–8
| issn = 0001-1541
| doi = 10.1002/aic.10747
| url = http://dx.doi.org/10.1002/aic.10747
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Za třetí, environmentální ekonomové poukázali na to, že spotřeba paliva se jednoznačně sníží, pokud bude vyšší účinnost spojena s intervencemi (např. daní z pohonných hmot), která udrží náklady na spotřebu paliva stejné nebo vyšší.<ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení = Wackernagel
| jméno = Mathis
| příjmení2 = Rees
| jméno2 = William E.
| titul = Perceptual and structural barriers to investing in natural capital: Economics from an ecological footprint perspective
| periodikum = Ecological Economics
| datum vydání = 1997-01-XX
| ročník = 20
| číslo = 1
| strany = 3–24
| issn = 0921-8009
| doi = 10.1016/s0921-8009(96)00077-8
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0921-8009(96)00077-8
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref>
Jevonsův paradox naznačuje, že zvýšená účinnost sama o sobě nemusí snížit spotřebu paliva a že udržitelná energetická politika se musí spoléhat také na jiné typy intervencí.<ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Freire-González
| jméno = Jaume
| příjmení2 = Puig-Ventosa
| jméno2 = Ignasi
| titul = Energy Efficiency Policies and the Jevons Paradox
| periodikum = International Journal of Energy Economics and Policy
| datum vydání = 2015
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 69–79
| jazyk = en
| url = https://ideas.repec.org/a/eco/journ2/2015-01-06.html
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Amado
| jméno = Nilton Bispo
| příjmení2 = Sauer
| jméno2 = Ildo L.
| titul = An ecological economic interpretation of the Jevons effect
| periodikum = Ecological Complexity
| datum vydání = 2012-02
| ročník = 9
| strany = 2–9
| issn = 1476-945X
| doi = 10.1016/j.ecocom.2011.10.003
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ecocom.2011.10.003
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Vzhledem k tomu, že zavedení environmentálních standardů nebo jiné administrativní intervence, které zvyšují náklady na používání, nevykazují Jevonsův paradox, lze je použít k řízení rebound effectu.<ref name=":7" /> Aby bylo zajištěno, že technologická vylepšení zvyšující účinnost sníží spotřebu paliva, lze zvýšení účinnosti spojit s vládními zásahy, které snižují poptávku (např. zelené daně, obchodovatelné povolenky nebo přísnější emisní normy). Ekologičtí ekonomové Mathis Wackernagel a William Rees navrhli, aby jakékoliv úspory nákladů ze zvýšení efektivity byly „zdaněny nebo jinak odstraněny z dalšího ekonomického oběhu. Přednostně by měly být uplatněny na reinvestice do obnovy přírodního kapitálu.“<ref name=":6" /> Snižováním ekonomických dopadů vládních intervencí určených k podpoře ekologicky udržitelných činností může podpořit technologický pokrok bez environmentálních důsledků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Laitner
| jméno = John A. “Skip”
| příjmení2 = De Canio
| jméno2 = Stephen J.
| příjmení3 = Peters
| jméno3 = Irene
| titul = Incorporating Behavioural, Social, and Organizational Phenomena in the Assessment of Climate Change Mitigation Options
| url = http://dx.doi.org/10.1007/0-306-48160-x_1
| vydavatel = Springer Netherlands
| místo = Dordrecht
| strany = 1–64
| isbn = 978-0-7923-6802-1
| isbn2 = 978-0-306-48160-4
| doi = 10.1007/0-306-48160-x_1
}}</ref>
== Příklady Jevonsova paradoxu v současnosti ==
Začátkem tisíciletí mnoho domácností nahradilo žárovky kompaktními zářivkami, které pro týž světelný tok potřebují jen pětinu elektřiny. Ještě účinnější než zářivky jsou pak [[LED|LED svítidla]], zejména pokud se světlo posílá směrovaně.<ref name=":0" /> Při používání těchto svítidel je tedy předpoklad pro nižší energetickou spotřebu. Ve skutečnosti však lidé právě díky tomu svítí častěji a déle, což v posledních letech nejenže vytváří problém [[Světelné znečištění|světelného znečištění]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Klinkenborg
| jméno = Verlen
| titul = Our Vanishing Night
| periodikum = Symphony in the Flint Hills Field Journal
| datum vydání = 2019-06-15
| url = https://newprairiepress.org/sfh/2019/realization/2
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> ale vede i k Jevonsově efektu. Podle serveru [[The Economist]] se vlivem tohoto paradoxu může spotřeba energie, použité na svícení, až zdvojnásobit do roku 2030.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = The Economist
| jméno =
Řádek 74 ⟶ 312:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-02-25
}}</ref> Podobná situace jako v případě zářivek nastává při využívání osobních počítačů, respektive jejich obrazovek. Nejenže se počet obrazovek v kancelářích a domácnostech zvětšuje, ale uživatelé je často zapomínají vypínat a tak dochází k další spotřebě energie a to i přesto, že se obrazovky nahrazují úspornějšími modely.<ref name=":0" />
Také elektronizace a stahování hudby mohou vést k větším emisím než fyzická média.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Devine
| jméno = Kyle
| příjmení2 = Brennan
| jméno2 = Matt
| titul = Music streaming has a far worse carbon footprint than the heyday of records and CDs – new findings
| periodikum = The Conversation
| url = http://theconversation.com/music-streaming-has-a-far-worse-carbon-footprint-than-the-heyday-of-records-and-cds-new-findings-114944
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> Vyšší účinnost může znamenat také rozšiřování zemědělství;<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pellegrini
| jméno = Pedro
| příjmení2 = Fernández
| jméno2 = Roberto J.
| titul = Crop intensification, land use, and on-farm energy-use efficiency during the worldwide spread of the green revolution
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum vydání = 2018-02-20
| ročník = 115
| číslo = 10
| strany = 2335–2340
| issn = 0027-8424
| pmid = 29463755
| doi = 10.1073/pnas.1717072115
| url = http://dx.doi.org/10.1073/pnas.1717072115
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> to se týká i efektivnější zálivky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Does Improved Irrigation Technology Save Water?
| url = http://www.fao.org/3/I7090EN/i7090en.pdf
| vydavatel = FAO
| místo = Cairo
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref>
Podobnou situaci Jevonsovu paradoxu ukazuje také [[paradox kanceláře bez papíru]]. S rozvojem a rozmachem [[Informační technologie|informačních technologií]] ve 20. století, kdy se osobní počítač stával běžnou součástí kanceláří i domovů, se mnoho odborníků domnívalo, že již nebude nutné tisknout elektronické dokumenty a v kancelářích klesne spotřeba papíru.<ref name=":0" /> Výsledek však byl jiný. Elektronické dokumenty se tiskly dále, například jako záloha nebo pro snadnější čtení a také vlivem toho, že se více dokumentů stalo snadno tisknutelnými.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Frohlich
| jméno = David
| titul = The Paperful Office Paradox
| url = https://www.hpl.hp.com/techreports/94/HPL-94-20.pdf?jumpid=reg_R1002_USEN
| vydavatel = Hewlett Packard
| datum vydání = 1994
| datum přístupu = 2021-05-14
}}</ref> "''Paradox kanceláře bez papíru spočívá v tom, že vývoj náhrady za přírodní zdroj je někdy spojován se zvýšením spotřeby původního zdroje."''<ref name=":1" />
== Reference ==
{{Překlad|en|Jevons paradox|
<references />
| |||