Olomoucký úděl: Porovnání verzí

'''Olomoucký úděl''', zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní [[Morava (země)|Moravě]], kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců.

Centrem údělu byl hrad [[Olomouc]]. Na konci svého života určil [[Břetislav I.]], že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z [[Praha|Prahy]] celé zemi (tzv. [[seniorát]]) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo ([[Spytihněv II.]] se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovci]] založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku [[1061]] [[Vratislav II.|Vratislavem II.]] se vytvořily tři celky – [[brněnský úděl]], [[znojemský úděl]] a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s [[Uhersko|Uhrami]] plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

[[Kategorie:PřemyslovciDějiny Česka za vlády Přemyslovců]]