Moravská orlice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy: Moravské náměstí, Brno |
Datace ilustrace v Knize stavu rytířského, 1671 od Antonína Martina Lublinského: Starobylá pověst země Moravy, 1673, tempera na pergamenu. Odkazy. |
||
Řádek 751:
=== Kniha stavu rytířského ===
[[Soubor:Kniha stavu rytířského z roku 1671.jpg|thumb|Kniha stavu rytířského z roku 1671. Kresba Antonína Martina Lublinského
| příjmení = Togner
Ilustrací krásného barokního barevného zobrazení moravského znaku je kresba nacházející se na titulní straně Knihy stavu rytířského, již namaloval Antonín Martin Lublinský. Múza dějepisectví Kleió pro budoucí pokolení zachycuje kresbu a barvy moravské orlice. [[Chronos]] nalevo, který je v předsokratovské filosofii a pozdější literatuře zosobněním času, ukazuje na červenobíle šachovanou orlici, která je jí vzorem, což pozoruje král [[Marobud]] napravo.▼
| jméno = Milan
| titul = Mars Moravicus Antonína Martina Lublinského. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica. Moravica 3. Studia Moravica III. Sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus – Neklidná léta Moravy pořádané ve dnech 28.–30. června 2004
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2005
| počet_stran =
| strany = 128
| isbn = 80-244-1110-5
| jazyk = česky
}}</ref> se v roce 2018 stala námětem skládačky předvedené na výstavě [[Morava jako součást českého státu]]]]
▲Ilustrací krásného barokního barevného zobrazení moravského znaku je kresba nacházející se na titulní straně Knihy stavu rytířského, již namaloval Antonín Martin Lublinský. Múza dějepisectví [[Kleió]] pro budoucí pokolení zachycuje kresbu a barvy moravské orlice. [[Chronos]] nalevo, který je v předsokratovské filosofii a pozdější literatuře zosobněním času, ukazuje na červenobíle šachovanou orlici, která je jí vzorem, což pozoruje král [[Marobud]] napravo.
[[Martin Antonín Lublinský|Antonín Martin Lublinský]] význam své kresby slovy vyjádřil takto: ''„Kdokoli hledáš na světě udatné hrdiny a toužíš poznat na zemi slavné muže, zde čti: poznáš hrdiny, jež zrodil kmen Markomanů, kmen bohatý na nejslavnější muže. V roce, v němž v tomto seznamu Morava šlechtické rody z hrdinského kmene prostřednictvím insignií - erbů - obnovila.“''.
Heroismus [[Rytíř|rytířů]] je zde spojen s tradicí [[Markomani|Markomanů]] – [[Moravané|Moravanů]] a nejvyšší politické ctnosti s [[Moravské markrabství|Markrabstvím moravským]]. „Zemská“ emblematika je Lublinským tvořena v duchu a stylu heroického [[Baroko|baroka]] ctností, který jeho vznešené hodnoty spojuje se svojí [[Země (Česko)|zemí]].<ref name="Dějiny Moravy, 2. díl. Morava reformace, renesance a baroka">{{Citace monografie
| příjmení = Válka
| jméno = Josef
Řádek 771 ⟶ 782:
=== Starý Zemský stavovský dům v Brně ===
==== Sněmovní a soudní sál moravských stavů ====
Starý Zemský stavovský dům v Brně (dnes [[Nová radnice (Brno)|Nová radnice v Brně]]), uchovává v prostorách, v nichž do roku 1878, kdy byla otevřena [[Zemská sněmovna v Brně|nová sněmovní budova]] (dnes budova [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu České republiky]] na Joštově ulici postavená v letech 1875–1878), s přestávkou v době [[Neoabsolutismus|Bachova absolutismu]] zasedal moravský zemský sněm, doklady barokního ztvárnění moravského znaku.
V prostoru schodiště na přístupu k sněmovnímu sálu se nachází freska se znaky zemí, již v roce 1732 namaloval [[František Řehoř Ignác Eckstein]]. Znaky Čech a Moravy se nacházejí v severojižní ose této nástěnné malby, v západovýchodní znak Slezska a český lev. Proti nim jsou znak Uher, rakouských dědičných zemí a Kastilie-Leonu. Ty zastupovaly nárok Karla VI. na španělskou korunu.<ref name="Dějiny Brna. 7">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kroupa
| jméno = Jiří
Řádek 786 ⟶ 797:
}}</ref>
Autorem fresek Alegorie slávy a bohatství Moravy z let 1734–1735 na stropě sněmovního sálu ve velkém sněmovním sále je [[Daniel Gran]] (1694–1757). Větší část fresky tvoří hold řeckého [[Olymp|Olympu]] Moravě. Ten představuje alegorii šťastné vlády [[Morava|Moravy]]. Sláva a vznešenost moravské země je dle dobového vkusu vyjádřena antickým námětem. Ve středu výjevu je bohyně hojnosti, nad ní jsou ctnosti Moravy, pod ní bohatství Moravy (lev střeží Moravu a odhání neřest). Oblaka, v nichž se vedle poletujícího anděla zvedá od geniů obklopený obelisk se znakem Moravy, jsou ohraničena matně sluncem ozářeným zvěrokruhem.
[[Soubor:Nová radníce v Brně, obelisk se znakem Moravy ve sněmovním sálu.jpg|thumb|left|Obelisk se znakem Moravy ve sněmovním sálu starého zemského stavovského domu v Brně. Sál dnes slouží jako zastupitelský sál zastupitelstvu města Brna]]
Znak Moravy pojatý v barvách zelené a žluté je namalován na obelisku v horní části stropní fresky jsoucím poblíž Dobré zvěsti (Buona Fama). Spojení Famy s [[Obelisk|obeliskem]] v barokní době vyjadřovalo nejvyšší stupeň všeho, co je trvalé a vznešené.
Výjev je v malbě Alegorie šťastné vlády Moravy, která je známá též jako Hold Olympu Moravské zemi, na olejové skice z doby před 1734, která je ve sbírkách [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie v Brně]], popsán takto: „Pod zvěrokruhem, naznačujícím u horního okraje čas věčnosti, letí Fáma s pozounem, hlásající slávu Moravy. Vrchol tvoří symbol země, [[obelisk]] se znakem Moravy, šachovanou orlicí. K obelisku přilétají putti s vavřínovým věncem a korunou.“<ref name="Dřímal - Nová brněnská radnice">{{Citace monografie
| |||