Wikipedie

Vltavský kraj: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Kraj v roce 1088, typografie
doplněno
Řádek 7:
| zánik = 1714
}}
'''Vltavský kraj''' nebo jen '''Vltavsko''' je územnímalý jednotka[[Historie krajů v Česku|starý český kraj]], kterájehož vzniklapojmenování se odvíjí od řeky [[Vltava|Vltavy]]. Přesto však zahrnoval převážně jen pravobřežní část, území na levém břehu spadalo pod [[Podbrdský kraj]]. Podle první verze vznikl za vlády krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] v roce [[1458]] podle první verze vznikl vyčleněním z [[Bechyňský kraj|Bechyňského kraje]].,<ref name="toulky">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Druhádruhá verze uvádí vyčleněním z [[Prácheňský kraj|Prácheňského kraje]].<ref> http://www.obeckamyk.cz/index.php/zajimavosti/vrskamyk/kraj</ref>▼
[[File:Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na Aretinově mapě r. 1619.jpg|thumb|Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na [[Aretinova mapa|Aretinově mapě]] z&nbsp;roku 1619]]▼
[[File:Vltavský kraj na Vogtově mapě 1712.jpg|thumb|Vltavský kraj na Vogtově mapě z&nbsp;roku 1712]]▼
▲'''Vltavský kraj''' je územní jednotka, která vznikla za vlády krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] v roce [[1458]] podle první verze vznikl vyčleněním z [[Bechyňský kraj|Bechyňského kraje]].<ref name="toulky">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Druhá verze uvádí vyčleněním z Prácheňského kraje.<ref> http://www.obeckamyk.cz/index.php/zajimavosti/vrskamyk/kraj</ref>
 
== Pojmenování ==
Vltavský kraj se nazývá podle řeky [[Vltava|Vltavy]].
 
== Historie ==
▲[[FileSoubor:Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na Aretinově mapě r. 1619.jpg|thumbnáhled|Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na [[Aretinova mapa|Aretinově mapě]] z&nbsp;roku 1619]]
[[První písemná zmínka]] o Vltavském kraji pochází z roku 1088. Jeho centrem tehdy mohlo být hradiště [[Hradeň]] u [[Kozárovice|Kozárovic]].<ref name="eh">{{Citace monografie▼
▲[[FileSoubor:Vltavský kraj na Vogtově mapě 1712.jpg|thumbnáhled|Vltavský kraj na Vogtově mapě z&nbsp;roku 1712]]
▲[[První písemná zmínka]] o Vltavském krajiVltavsku pochází z roku 1088. Jeho centrem tehdy mohlo být hradiště [[Hradeň]] u [[Kozárovice|Kozárovic]].<ref name="eh">{{Citace monografie
| příjmení = Čtverák
| jméno = Vladimír
Řádek 33 ⟶ 30:
| kapitola = Kozárovice
| strany = 147–148
}}</ref> Uvádí se taky, že „districtus Vltaviensis“ byl nejspíše původně severní částí Bechyňského kraje a postupně se osamostatnil zhruba v rozmezí vltavského [[děkanát]]u.<ref>Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha: J. Otto, 1907, str. 839.</ref>
}}</ref>
 
Vltavský kraj byl nejmenší český kraj; správní centrum neměl, některé jeho funkce postupně přijalo poddanské město [[Sedlčany]]. Reformou v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového [[Berounský kraj|Berounského kraje]] se sídlem v městě [[Beroun|Berouně]]. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Vltavském kraji 1650916&nbsp;509 křesťanů a 200 židů., dohromady Dohromadytedy 1670916&nbsp;709 obyvatel nad 10 let.
 
== Sídla v kraji r. 1654 ==
Místa v Krajikraji Vltavském z roku 1654, označená v [[berní rula|berní rule]] tohoto kraje jako města a městečka
 
=== Města ===
{| class="wikitable"
|-
! Jméno Městaměsta !! stav !!obyvatel r. 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov r. 1830!! obyvatelstvo přítomné r. 1830!! obyvatelstvo domácí r. 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|[[Sedlčany]], || poddanské, panské město, panství Vysoký Chlumec || 482 || 281 || 1623 || 1696
|}
 
(*r. Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)
 
=== Městečka ===
{| class="wikitable"
|-
! Jméno Městečkaměstečka !! stav !!počet budov r. 1830!! obyvatelstvo přítomné r. 1830!! obyvatelstvo domácí r. 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|[[Votice]] ||poddanské, panské městečko, panství Votice || 202 || 1587 || 1692
|-
|[[Neveklov]] || poddanské, panské městečko, panství Tloskov || 132 || 911 || 963
|-
|[[Kosova Hora]] || poddanské, panské městečko, panství Kosova Hora || 109 || 783 || 813
|-
|[[Sedlec u Sedlčan]] || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec || 114 || 752 ||787
|-
|[[Prčice]] || poddanské, panské městečko, panství Prčice || 120 || 701 || 743
|-
|[[Netvořice]] || poddanské, panské městečko, panství Lešany || 92 || 600|| 633
|-
|[[Krásná Hora]] || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec || 80 || 575 || 591
|-
|[[Maršovice (okres Benešov)|Maršovice]] || poddanské, panské městečko, panství Tloskov || 90 || 546 || 552
|-
|[[Vysoký Chlumec]] || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec || 60 || 496 || 494
|-
|[[Kamýk nad Vltavou]] || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec || 64 || 384 || 401
|-
|[[Vrchotovy Janovice]] || poddanské, panské městečko, panství Janovice || 31 || 211 || 212
|}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltavský_kraj“