Sophiina volba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Typo fix (bude žit → bude žít) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
Základní dějovou osu příběhu tvoří výpověď vyprávěče Stinga ([[William Styron|W. Styron]]) o tom, jak se učil psát. Pásmo autorského vyprávění o sobě je však brzy přerušeno líčením života mladého mileneckého páru: Sophie Zawistowské a Nathana Landaua, s kterými se Stingo seznámil v létě [[1947]] v brooklynském penziónu Růžový palác. Jinou dějovou linii tvoří příběh Stingova pronikání do záhad tragického až patologického vztahu milenců (zjišťuje, že Nathan je narkoman a schizofrenik) a dál do minulosti a nejhlubších zákoutí psychiky ženy, která ho přitahuje. V dalším dějovém plánu je pásmo hrdinčiných vzrušených monologů, líčících její dětství a mládí v [[Krakov]]ě, její osudy roku [[1943]] ve [[Varšava|Varšavě]] a v koncentračním táboře [[Osvětim]]. Ten zaujímají klíčové místo Sophiininy volby.
Název románu sice naznačuje jednu klíčovou volbu, ale nad závěrečnou tragickou Sophiinou volbou můžeme jasně cítit, že ta je pouhým důsledkem celého řetězu dalších osudových voleb, před jaké stavěl člověka [[nacismus]]. První volbou je Sophiin pomýlený závěr neangažovat se v okupované Varšavě. I když Sophii její varšavská přítelkyně přesvědčuje, aby se stala členkou organizovaného odboje, Sophie odmítá. Druhá volba, která má pro hrdinčino celoživotní trauma klíčový význam, je volba, před niž Sophii postaví sadistický německý lékař při jejím příchodu do koncentračního tábora. Nechá ji vybrat si z jejich dvou dětí jedno, které bude dále
{{endspoiler}}
|