Bohuslava Kecková: Porovnání verzí

Bohuslava absolvovala v 16 letech vyšší[[Vyšší dívčí škola v Praze|Vyšší dívčí školu v Praze]] s vyznamenáním. Vzhledem ke svému nadání, získala „zvláštní ministerské povolení“ a složila zkoušky z nižších tříd na malostranské městské střední škole, kam mohli docházet jen chlapci. Zde složila také maturitní zkoušku 24. července 1874, na kterou se připravovala doma při soukromé výuce. Stala se první ženou s maturitou v českých zemích.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Homolová|jméno=Marie|titul=První česká lékařka|periodikum=Magazín Víkend DNES|datum=15.–16. října 2016|ročník=|číslo=|strany=24|url=}}</ref><ref name=":1">{{Citace elektronické monografie

Pražská [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]] v&nbsp;době, kdy se rozhodla pro studium [[lékařství]], ženy nepřijímala. Na přednášce [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]] v&nbsp;[[Vojtěch Náprstek|Náprstkově]] [[Americký klub dam|Americkém klubu dam]] se seznámila s&nbsp;krajankou [[Anna Bayerová|Annou Bayerovou,]]<ref>[[Miroslav Sígl]]: [http://czechfolks.com/plus/2009/09/02/miroslav-sigl-zivoty-a-osudy-nasich-krajanu-ve-svete-1/ ''Životy a osudy našich krajanů ve světě'' (1/3), 2.&nbsp;9.&nbsp;2009] {{Wayback|url=http://czechfolks.com/plus/2009/09/02/miroslav-sigl-zivoty-a-osudy-nasich-krajanu-ve-svete-1/ |date=20101120203023 }}</ref> obě se rozhodly pro studium ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. V říjnu 1874 byla [[Imatrikulace|imatrikulována]] na [[CurychCuryšská univerzita|curyšské]] lékařské fakultě]]. Studovala velmi dobře, proto byla v posledním ročníku jmenována asistentkou na ženském oddělení [[Vnitřní lékařství|interní kliniky]] curyšské nemocnice. Dne 4. srpna 1880 promovala jako 22. žena -– absolventka, curyšské lékařské fakulty a první Češka s titulem Dr. med. S Doktorát obhájila s chirurgickou prací o řešení zvětšené štítné žlázy ''UeberÜber Strumabronchoto-mienStrumabronchotomien. Ein Beitrag zur Statistik'' obhájila u profesora Rose doktorát. Dva roky byla asistentkou profesora Edmunda Rosehona na [[Chirurgie|chirurgickém]] oddělení a u profesora Huguenina na oddělení [[Vnitřní lékařství|vnitřních]] nemocí.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika

V Praze chtěla začít vykonávat lékařskou praxi, ale získáníúřady doktorátuneuznávaly vdoktorát ze zahraničí, jí to neumožňovalo a úřady nebyla praxe povolena. Bohuslava Kecková byla finančně zajištěna dědictvím, ale chtěla si otevřít vlastní praxi. V roce 1882 požádala o zápis na seznam pražských lékařů, k provozování lékařské praxe. Po vleklých sporech s ministerstvem i Nejvyšším soudním dvorem ve [[Vídeň|Vídni]], jí byla praxe zamítnuta. Absolvovala babický ([[Gynekologie|gynekologický]]) kurz na vídeňské lékařské fakultě a v roce 1883 začala pracovat jako porodní asistentka v Karlíně a později v Praze. Její praxe se stala rozsáhlou a úspěšnou.<ref name=":0" /><ref name=":2" />

Počátkem roku 1893 Bohuslava Kecková odjela do [[Mostar|Mostaru]] (v té době pod rakousko-uherskou nadvládou) ošetřovat [[Muslim|muslimské]] ženy, neboť muži je nesměli léčit. Léčila ve městě i na venkově. Zpočátku musela překonávat velkou nedůvěru. Byla jí svěřena do péče mladá žena významného tureckého muftiho Ali Fehmiho Džabiće a po jejím úspěšném vyléčení, si postupně získávala důvěru muslimskýchBosenských imuslimek srbskýchi ženSrbek. Například absolvovala na koni a v doprovodu četníků šestitýdenní cestu, při níž zkoumala [[syfilis]] u žen.

Její bosenský přínos nespočívá pouze v lékařské činnosti. Učila čtení, psaní, ruční práce. Vedla místní obyvatele ke správné životosprávě a správné hygieně. Od školního roku 1900 -19011900–1901 učila v chorvatštině zdravotní výchovu na vyšší dívčí škole v Mostaru.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref><ref name=":1" /> V lednu 1896 byla definitivně ustanovena [[Sarajevo|sarajevskou]] vládou za zemskou lékařku pro [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a HercegovinHercegovinu]]<nowiki/>u. Také zasedala v mostarské zdravotní komisi.

Svoji šestitýdenní dovolenou trávila každoročně u své sestry v [[Kostomlaty nad Labem|Kostomlatech nad LabeLabem]]<nowiki/>m. V roce 1899 se zúčastnila [[Světová výstava 1889|Světové výstavy v Paříži]].<ref name=":1" /> Ještě v tomto roce, až do září roku 1900, neměly ženy v Rakousko-Uhersku povoleno řádné studium na fakultách lékařství a farmacie v monarchii.

Bohuslava Kecková vedla pravidelnou korespondenci s [[Eliška Krásnohorská|Eliškou Krásnohorskou pravidelnou korespondenci]], jejímiž častými tématy byla ženská emancipace a [[Minerva (dívčí gymnázium)|gymnázium Minerva]]. Pravidelně odebírala většinu dobových periodik, jako bylibyly ''[[Národní listy]]'', ''[[Ženské listy]]'', ''Lada'', ''Časopis lékařů českých'' a další. Udržovala si tak přehled o dění v monarchii a prostřednictvím článků se k medicíně pravidelně vyjadřovala a podávala zprávy o svém působení.

V časopisu Lada publikovala sérii článků: „''O výživě, O pohybu a zaměstnání“'' (série článků o vztahu výuky, práce, pohybu a zdraví), „''Škodlivý utišující prostředek'' ''v útlém dětském věku“'',„''[[Einsiedeln|Einsiedel]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]“Švýcarsku“'' (cestopisná reportáž na pokračování), „''O zdraví a výživě“'' (složeno z jednotlivých článků: ''Potrava z říše'' ''živočišstva, Potrava z říše rostlinstva a Tekutá potrava''). V roce 1910 zde vydala článek „''Z činnosti Dr. Bohuslavy Keckové''“.<ref name=":2" />

Přednášku „O zkušenostech MUDr. Keckové“ přednesla roku 1889 v [[Americký klub dam|Americkém klubu dam]] v Praze [[Anna Heroldová]].

Dlouhodobé snahy Bohuslavy Keckové byly oceněny. Dne 1. října 1899 obdržela od c. a k.rakousko-uherského ministerstva pochvalu. Po sedmileté lékařské praxi byla oceněna i rakousko-uherskou vládou, která jí přispěla také peněžitým příspěvkem 100 zlatých. V Mostaru, byla Kecková respektována již dříve, ale pochvala z Vídně, pro ni byla velmi důležitá.

[[Věnceslava Lužická]], redaktorka ''Lady'', v níž Kecková publikovala, jí věnovala svůj román ''Starosvětská'': „Slovutné slečně Dr. Bohuslavě Keckové, státní lékařce v Mostaru v důkaz obdivu a přátelské úcty věnováno“.<ref name=":3" />