Wikipedie

Největší dalekohledy v Česku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Dalekohled Masarykovy univerzity v Brně: formát, reference lépe, +kde se nachází
formát - v textu se skoro nikdy nepoužívá tučné písmo, příprava na standardní refy, pár interních odkazů
Řádek 1:
Největší [[Dalekohled|dalekohledy]] v [[Česko|Česku]] jsou v tomto seznamu řazeny podle průměru. Jsou zde zahrnuty pouze profesionální přístroje (používané na [[Hvězdárna|hvězdárnách]]); dalekohledy amatérské pouze tehdy, nabízejí-li pozorování pro veřejnost. Přístroje nad '''50 cm''' jsou v první části článku probrány podrobněji, menší teleskopy s průměrem '''30-50 cm''' jsou zaznamenány v tabulce ve druhé části.
 
== Dalekohledy o průměru nad 50 centimetrů ==
Řádek 5:
[[Soubor:2-m Telescope3, Ondřejov Astronomical.jpg|thumb|upright 1.1|Dvoumetrový teleskop v Ondřejově]]
{{viz též|Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově}}
[[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Ondřejovský]] „dvoumetr“ je největší [[Dalekohled#Zrcadlov.C3.A9 dalekohledy .28reflektory.29|dalekohled]] v [[Česko|České republice]]. Jeho hlavní zrcadlo má průměr '''2 metry''' a primární [[Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] '''9000 mm'''. Pro vědecká pozorování se dále užívá Cassegrainovo ohnisko (29,16 m) a Coudé ohnisko (63,5 m), jež je také v současnosti jako jediné využíváno. Teleskop byl do provozu uveden '''[[23. srpna]] roku [[1967''']] při příležitosti 13. kongresu [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie]] v Praze. Jeho pozorovací program zahrnuje [[Spektroskopie|spektroskopická]] pozorování specifických typů horkých [[Hvězda|hvězd]] (horké hvězdy se zakázanými [[Spektrální čára|čarami]]; např. FS [[Souhvězdí Velkého psa|CMa]]), [[Dvojhvězda|binárních]] a [[Vícenásobná hvězda|vícenásobných systémů]] (např. [[Souhvězdí Lyry#V.C3.ADcen.C3.A1sobn.C3.A9 hv.C4.9Bzdy|<math> \beta </math> Lyrae]]) či modelování [[Hvězda#Struktura hv.C4.9Bzdy|atmosfér]] horkých hvězd. K pořizování [[Elektromagnetické spektrum|spekter]] se používá [[spektrograf]] umístěný v Coudé ohnisku.<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Popis dalekohledu na stránkách AsÚ AVČR
|url=http://stelweb.asu.cas.cz/web/dalekohled/dalekohled.php
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20071022110820/http://stelweb.asu.cas.cz/web/dalekohled/dalekohled.php
|datum archivace=2007-10-22
|nedostupné=ano
}}</ref> Během svého provozu prošel dalekohled dvěma velkými modernizacemi, první v roce 1982 (výměna řídící elektroniky, zlepšení dostupnosti některých optických prvků, výměna ložiska v montáži; plný provoz až od června 1989) a druhé v letech 1997–1998 (instalace nového počítačového řídícího systému). Samotná kopule dalekohledu má průměr 21,1 metru a hmotnost 195 tun a její speciálně zkonstruovaný vícevrstvý plášť má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, což je důležité pro kvalitní astronomická pozorování.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šlechta
| jméno = Miroslav
Řádek 15 ⟶ 23:
| issn = 1211-0485
}}</ref>
{{clear}}
 
=== KLENOT ===
[[Soubor:Jana Tichá, Miloš Tichý and KLENOT.jpg|thumb |upright 0,9 | Miloš a Jana Tiší před dalekohledem KLENOT]]
Tento druhý největší teleskop v Česku je umístěn na [[Hvězdárna Kleť|Hvězdárně Kleť]] v [[Jihočeský kraj|Jižních Čechách]]. Hlavní zrcadlo má průměr '''1,06 m''' a [[Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] '''3018 mm'''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Klet Observatory
| periodikum = www.klet.org
| url = https://www.klet.org/en/klenot-telescope
| datum přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Pro vědecká měření je používán od '''února 2002'''. Hlavním cílem výzkumu je přesná [[astrometrie]] [[Planetka|planetek]] a [[Kometa|komet]] s neobvyklými drahami.
KLENOT je zkratka z anglického názvu celého pozorovacího projektu (''Kle''ť Observatory ''N''ear Earth and ''O''ther Unusual Objects Observation ''T''eam and Telescope, tedy Dalekohled určený pro pozorování [[Blízkozemní planetka|blízkozemních asteroidů]] a jiných těles s neobvyklými drahami). Tým projektu tvoří [[Jana Tichá]], [[Miloš Tichý]], Michal Kočer a Michaela Honková.<ref>http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=klenot_staff&menu_id=85&uroven=3</ref> Jako detektor je používána [[Charge-coupled device|CCD]] kamera, celá soustava má pak dosah asi do 22. [[Hvězdná velikost|magnitudy]] při tříminutové expozici a patří tak mezi světovou špičku ve svém oboru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tichá
Řádek 38 ⟶ 45:
 
=== Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #1 ===
Dalekohled má průměr '''0,82 m''' a [[Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] '''4300 mm'''. Je to teleskop [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|'''Newtonova typu''']]. Používá se hlavně pro fotografování oblohy. Hvězdárna, jež se nachází východně od města [[Rtyně v Podkrkonoší]], byla slavnostně otevřena v červnu 1980. Specializuje se na [[Astrofotografie|astrofotografii]] a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.
 
=== Mayerův dalekohled v Ondřejově ===
[[Soubor:Ondřejov 65cm Telescope.jpg|thumb|upright 1.25|Mayerův dalekohled (65cm teleskopreflektor) v Ondřejově]]
[[Dalekohled#Zrcadlov.C3.A9 dalekohledy .28reflektory.29|Zrcadlový dalekohled]] o průměru '''0,65 m''' a [[Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]] '''2342 mm''' (s komakorektorem '''2675 mm''')<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Žďárská
| jméno = Jana
Řádek 52 ⟶ 59:
| strany = 297-298
| url = https://users.math.cas.cz/~krizek/cosmol/pdf/J27.pdf
}}</ref> se nachází v kopuli o průměru 8 metrů v areálu [[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Astronomického ústavu Akademie věd České republiky]], v blízkosti známého „[[Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově|dvoumetru]]“. Přístroj byl uveden do provozu v roce 1962. V roce 1993 byl kompletně přestavěn a zautomatizován. Hlavní náplní pozorovacího programu je [[fotometrie]] [[Blízkozemní planetka|blízkozemních asteroidů]] pomocí [[Charge-coupled device|CCD]] kamery umístěné v ohnisku teleskopu. Zpracováním naměřených údajů mohou astronomové získat [[Světelná křivka|světelnou křivku planetky]], z níž lze stanovit rotační periodu tělesa; to, zda (zdánlivě) rotuje kolem více než jedné [[Osa rotace#Osa ot.C3.A1.C4.8Den.C3.AD|osy]],<ref>Objekty zvané '''Tumblers''' http://wise-obs.tau.ac.il/~david/OnSpinEvolution.htm#Tumblers Objekty zvané Tumblers</ref> popřípadě odhalit jeho [[Binární planetka|podvojnost]]. Současně se může zkoumat vliv [[YORP efekt]]u či jiných mechanismů ovlivňujících rotaci [[Planetka|planetek]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Scheireich
| jméno = Petr
Řádek 61 ⟶ 68:
| strany = 30,31
| issn = 1211-0485
}}</ref> Dalekohled byl 27. dubna 2019 pojmenován po svém konstruktérovi [[Pavel Mayer (astronom)|RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc.]], který se podílel také na konstrukci dvojčete tohoto '''0,6565m m'''přístroje umístěném na observatoři na ostrově Hvar v Chorvatsku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Šestar - baza znanstvenih instrumenata (en)
| periodikum = sestar.irb.hr
| url = https://sestar.irb.hr/en/instrumenti_show.php?ID=2037&page=51
| datum přístupu = 2021-03-25
}}</ref> přístroje umístěném na observatoři na ostrově Hvar v Chorvatsku. Byl uveden do provozu v roce 1972. Vzhledem ke konfiguraci typu [[Dalekohled#Cassegrain.C5.AFv dalekohled|Cassegrain]] má ohniskovou vzdálenost '''7280 mm'''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hvar Observatory - 65cm Hvar Stelar Telescope
| periodikum = oh.geof.unizg.hr
Řádek 88 ⟶ 95:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-15
}}</ref> Teleskop typu [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]] v ohnisku s citlivou [[Charge-coupled device|CCD]] kamerou se věnuje převážně odbornému pozorování [[Galaxie|galaxií]], [[Hvězdokupa|hvězdokup]], [[Mlhovina|mlhovin]], [[Proměnná hvězda|proměnných hvězd]], [[Kometa|komet]] či jiných těles [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]].<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://monteboo.sci.muni.cz/list.html
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20090205184207/http://monteboo.sci.muni.cz/list.html
|datum archivace=2009-02-05
|nedostupné=ano
}}</ref>
 
=== Robotická observatoř Blue Eye 600 ===
Řádek 98 ⟶ 113:
| url = http://abicko.avcr.cz/2014/11/01/index.html
| datum přístupu = 2021-04-12
}}</ref> automatický dalekohled o průměru '''0,60 m''' a [[Ohnisková vzdálenost|ohniskové vzdálenosti]] '''3000 mm'''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brož
| jméno = Miroslav
Řádek 115 ⟶ 130:
 
=== Dalekohled na Kleti ===
Kromě teleskopu KLENOT (viz výše) je na [[Hvězdárna Kleť|Hvězdárně na Kleti]] od roku '''[[1992''']] v provozu také [[Dalekohled#Zrcadlov.C3.A9 dalekohledy .28reflektory.29|zrcadlový dalekohled]] o průměru '''0,57 m''' a '''[[Ohnisková vzdálenost|ohniskové vzdálenosti]] 2950 mm'''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Klet Observatory
| periodikum = www.klet.org
Řádek 141 ⟶ 156:
 
=== Dalekohled na Hvězdárně Jaroslava Trnky ve Slaném ===
V kopuli hvězdárny je instalován od roku 2001 zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru hlavního zrcadla '''0,5 m''' a ohniskové vzdálenosti '''7,8 m'''. Je určen jak pro vizuální, tak i fotografická pozorování. Společně se zrcadlovým dalekohledem je na mohutné montáži německého typu také instalován velký refraktor s průměrem objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2,4 metru. Dalekohled se kromě běžných pozorování pro návštěvníky hvězdárny využívá také pro vlastní odborná pozorování v oblasti proměnných hvězd a exoplanet.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném: Titulní stránka
| periodikum = www.hvezdarna-slany.cz
Řádek 149 ⟶ 164:
 
=== Dalekohled na Hvězdárně v Rokycanech ===
Od roku '''[[2007''']] je na Hvězdárně v [[Rokycany|Rokycanech]] v provozu '''0,508 m''' dalekohled typu [[Dall-Kirgham]] o [[Ohnisková vzdálenost|ohniskové vzdálenosti]] '''3454 mm'''. Je určen pro vizuální i fotografické použití. Jeho instalací se [[Česko]] stalo první evropskou zemí, která tímto typem přístroje disponovala.<ref>http://hvr.cz/hvezdarna/vybaveni/</ref> Otevírací doba hvězdárny je po celý rok ve čtvrtek večer.<ref>http://hvr.cz/hvezdarna/doba/</ref>
 
=== Dalekohled na Hvězdárně v Uherském Brodě ===
Hvězdárna v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]] je vybavena '''0,5 m''' dalekohledem typu [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]] s ohniskovou vzdáleností '''2500 mm''', familiárně pojmenovaném Theodor (po jednom ze zakladatelů a prvním vedoucím astronomického kroužku). Byl zakoupen koncem roku 2003, ale do plného provozu byl po rekonstrukci kopule uveden až v roce '''2006''' při oslavách 45. výročí otevření hvězdárny.<ref>https://hvezdarnaub.cz/hvezdarna/</ref> Je plně přístupný veřejnosti během otevírací doby hvězdárny.<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz/program.htm#program
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20091126001900/http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz/program.htm#program
|datum archivace=2009-11-26
|nedostupné=ano
}}</ref>
 
=== Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #2 ===
Dalekohled typu [[Dalekohled#Cassegrain.C5.AFv dalekohled|Cassegrain]] má průměr hlavního zrcadla '''0,5 m''' a ohniskovou vzdálenost '''10 000 mm'''. Hvězdárna se specializuje na [[Astrofotografie|astrofotografii]] a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.
 
=== Dalekohled na Hvězdárně v Českém Těšíně ===
Hvězdárna je vybavena teleskopem typu [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]] o průměru 0,5 m a s ohniskovou vzdáleností 3000 mm.<ref>
Hvězdárna je vybavena teleskopem typu [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]] o průměru '''0,5''' m a s ohniskovou vzdáleností '''3000 mm'''.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/vybaveni.html |datum přístupu=2009-12-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141028194553/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/vybaveni.html |datum archivace=2014-10-28 |nedostupné=ano }}</ref> Je zde provozována jak odborná činnost<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/cinnost.htm |datum přístupu=2009-12-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141028201805/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/cinnost.htm |datum archivace=2014-10-28 |nedostupné=ano }}</ref>, tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/pozorovani.html |datum přístupu=2009-12-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141028201316/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/pozorovani.html |datum archivace=2014-10-28 |nedostupné=ano }}</ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie |url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/vybaveni.html
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20141028194553/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/vybaveni.html
|datum archivace=2014-10-28
|nedostupné=ano
}}</ref> Je zde provozována jak odborná činnost<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/cinnost.htm
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20141028201805/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/cinnost.htm
|datum archivace=2014-10-28
|nedostupné=ano
}}</ref>, tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/pozorovani.html
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20141028201316/http://hvezdarna_tesin.sweb.cz/pozorovani.html
|datum archivace=2014-10-28
|nedostupné=ano
}}</ref>
 
=== Dalekohled na Hvězdárně v Jičíně ===
Hlavním přístrojem na hvězdárně je '''0,5 m''' dalekohled [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newtononova typu]] s ohniskovou vzdáleností '''2000 mm'''. Používá se na focení a pro veřejnost na pozorování [[Hluboký vesmír|deep-sky objektů]], např. [[Galaxie|galaxií]], [[Hvězdokupa|hvězdokup]] či [[Mlhovina|mlhovin]]. Dalekohled má dva okulárové výtahy a otočné sekundární zrcadlo s aretací ve dvou pozicích. Jedna z pozic je určena pro vizuální pozorování. Po otočení sekundárního zrcátka na druhou stranu je obraz přesměrován do CCD kamery. Ta je společně s komakorektorem/reduktorem (který zkracuje ohnisko na 1.46 m a zvyšuje světelnost na f/2.9) umístěna na derotátoru a elektronickém ostření Gemini Focusing Rotator. Do provozu byl uveden v roce 2016. <ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Vybavení - Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín
| periodikum = hvezdarnajicin.cz
Řádek 168 ⟶ 216:
 
=== Dalekohled na Hvězdárně prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci ===
Dalekohled typu [[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]] o průměru '''0,5 m''' a ohniskové vzdálenosti '''2000 mm.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hvězdárna a planetárium J. Hradec
| periodikum = www.hvezdarna.vkcjh.cz
| url = http://www.hvezdarna.vkcjh.cz/#about
| datum přístupu = 2021-03-11
}}</ref>''' je umístěn v hlavní kopuli o průměru 6,2 metrů.<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Váchová
| jméno = Lucie
Řádek 182 ⟶ 231:
| url = https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/hvezdarna-s-planetariem-zahajila-provoz-po-rekonstrukci-20200604.html
| datum přístupu = 2021-03-11
}}</ref> Byl uveden do provozu po rekonstrukci hvězdárny v roce [[2020]]. <ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Zahájení provozu Hvězdárny a planetária prof. Františka Nušla - Městské informační centrum Jindřichův Hradec
| periodikum = m.infocentrum.jh.cz
Řádek 190 ⟶ 240:
 
== Dalekohledy o průměru 30–50 centimetrů ==
Následující tabulka uvádí seznam teleskopů o průměru 30–50 centimetrů. U menších dalekohledů jde pouze o výběr, protože takové přístroje jsou pro amatéry dostupné i v maloobchodech.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| titul = Dalekohledy Schmidt-Cassegrain - pouze optika
| url = http://www.supra-dalekohledy.cz/astronomicke/schmidtcassegrain/pouze-optika/
| vydavatel = Supra Praha
| datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-04-19
}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
|+ Dalekohledy o průměru 30–50 cm
Řádek 228 ⟶ 285:
|[[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]]
|?
|Pozorování pro veřejnost.<ref name="odkaz">
{{Citace elektronického periodika
|titul=Otevírací hodiny
|url=http://www.hvezdarnapv.cz/clanek.php?clanek=48
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20090320185818/http://www.hvezdarnapv.cz/clanek.php?clanek=48
|datum archivace=2009-03-20
|nedostupné=ano
}}</ref>
|-
|[[Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích|Hvězdárna v Teplicích]]
Řádek 249 ⟶ 314:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|2006
|Měření poloh [[Planetka|planetek]], detekce zákrytů [[Exoplaneta|extrasolárních planet]], zhotovování [[Elektromagnetické spektrum|spekter]] [[Hvězda|hvězd]].<ref>Robotický dalekohled '''Mark''' http://www.observatory.cz/mark/index.php Robotický dalekohled Mark</ref>
|-
|Hvězdárna Karlovy Vary
Řádek 263 ⟶ 328:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|2018
|Dalekohled se nachází v měděné otočné kopulí o průměru 5 m.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| titul = Pozorovací přístroje {{!}} Hvězdárna Veselí
| url = https://www.hvezdarna-veseli.cz/pozorovaci-pristroje/
Řádek 275 ⟶ 341:
|[[Dalekohled#Zrcadlov.C3.A9 dalekohledy .28reflektory.29|Reflektor]]
|?
|Dalekohled je umístěn ve východní kopuli na Coude montáži, díky které nabízí bezbariérový přístup.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Hvězdárna Ďáblice – planetum
| periodikum = www.planetum.cz
Řádek 308 ⟶ 375:
|[[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]]
|?
|Soukromá pozorovatelna, pozorování pro veřejnost.<ref>http://max.mysteria.cz/<nowiki>;</nowiki> sekce '''Kontakt'''</ref>
|-
|Hvězdárna [[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]]
Řádek 315 ⟶ 382:
|[[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]]
|2011
|Pozorování pro veřejnost, dle programu<ref>http://www.hvezdarnazebrak.cz/<nowiki>;</nowiki> sekce '''Program'''</ref>
|-
|Hvězdárna a planetárium [[Brno]]
Řádek 343 ⟶ 410:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|?
|Dalekohled je umístěn v severozápadní kopuli.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Hvězdárna Teplice - Vybavení
| periodikum = www.hapteplice.cz
Řádek 355 ⟶ 423:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|?
|Dalekohled je umístěn ve východní kopuli. <ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Technické vybavení
| periodikum = Hvězdárna Valašské Meziříčí, astronomie
Řádek 381 ⟶ 450:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|2005
|[[Charge-coupled device|CCD]] [[fotometrie]] zákrytových [[Dvojhvězda|dvojhvězd]] a dlouhoperiodických [[Proměnná hvězda|proměnných hvězd]].<ref>Projekt '''Eridanus''', přístrojové vybavení [http://ostrava.astronomy.cz/vyb.php Projekt Eridanus, přístrojové vybavení]</ref>
|-
|Hvězdárna v [[Úpice|Úpici]]
Řádek 402 ⟶ 471:
|[[Dalekohled#Kombinovan.C3.A9 syst.C3.A9my zrcadlo.2F.C4.8Do.C4.8Dka|Schmidt-Cassegrain]]
|2007
|Pozorování pro veřejnost každé pondělí po setmění.<ref>Stránky '''Jihlavské astronomické společnosti''' http://www.jiast.cz/pozorovani {{Wayback|url=http://www.jiast.cz/pozorovani |date=20100416034711 }}</ref>
|-
|[[Astronomický ústav Akademie věd České republiky|Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově]]
Řádek 409 ⟶ 478:
|[[refraktor]]
|1967
|Pointery dvoumetrového dalekohledu <ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Popis dalekohledu na stránkách AsÚ AVČR
|url=http://stelweb.asu.cas.cz/web/dalekohled/tubus.php
|datum přístupu=2020-08-25
|url archivu=https://web.archive.org/web/20071022111018/http://stelweb.asu.cas.cz/web/dalekohled/tubus.php
|datum archivace=2007-10-22
|nedostupné=ano
}}</ref>
|-
|[[Kleť]]
Řádek 437 ⟶ 514:
|[[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]]
|2008
|[[Fotometrie]] [[Kometa|komet]].<ref>Popis dalekohledu, postup pozorování [http://www.hvezdarna-vsetin.cz/showpage.php?name=comet Popis dalekohledu, postup pozorování] {{Nedostupný zdroj}}</ref><ref>Informace o přístroji na stránkách výrobce [http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/vsetin.html Informace o přístroji na stránkách výrobce]</ref>
|-
|Hvězdárna ve [[Vlašim]]i
Řádek 444 ⟶ 521:
|[[Dalekohled#Newton.C5.AFv dalekohled|Newton]]
|?
|Pozorování pro veřejnost každý pátek během dubna až září.<ref>http://www.vas.cz/verejna/ {{Wayback|url=http://www.vas.cz/verejna/ |date=20091211192257 }} {{Wayback|url=http://www.vas.cz/verejna/ |date=20091211192257 }}<nowiki>,</nowiki> sekce '''Otevírací doba'''</ref>
|-
|Hvězdárna Ďáblice, [[Praha]]
Řádek 451 ⟶ 528:
|[[Dalekohled#Zrcadlov.C3.A9 dalekohledy .28reflektory.29|Reflektor]]
|?
|Dalekohled je umístěn v západní kopuli a slouží k fotografování oblohy.<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://www.planetarium.cz/DABLICEOBS/hd-info.htm
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20091228001448/http://www.planetarium.cz/dabliceobs/hd-info.htm
|datum archivace=2009-12-28
|nedostupné=ano
}}</ref>
|-
|Hvězdárna v [[Úpice|Úpici]]
Řádek 465 ⟶ 550:
|[[Dalekohled#Cassegrain.C5.AFv dalekohled|Cassegrain]]
|?
|Pozorování pro veřejnost každou středu.<ref>
{{Citace elektronického periodika
|titul=Archivovaná kopie
|url=http://www.oajes.cz/hvezdarna/
|datum přístupu=2009-12-08
|url archivu=https://web.archive.org/web/20091004141947/http://www.oajes.cz/hvezdarna/
|datum archivace=2009-10-04
|nedostupné=ano
}}</ref>
|}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Největší_dalekohledy_v_Česku“