František Patočka (spisovatel): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: pohř. - kat., text, obrázek značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 5:
== Život ==
Po praxi na venkově a v [[Tábor|Táboře]] učil od roku [[1872]] jako středoškolský profesor [[Latina|latiny]] a [[Řečtina|řečtiny]] na c. k. reálném dívčím a vyšším gymnáziu v Praze na Novém Městě. Později byl jmenován c. a k. školním radou. Oženil se s Janou (Johannou), rozenou Hampejsovou (1838–1921), s níž žil v bezdětném manželství až do smrti<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F11D4F4A449211E2A4B340618600A675&scan=1#scan1] /Pobytová přihláška Pražského magistrátu z r. 1872</ref>.
Kromě školy se věnoval práci spisovatele a redaktora. K novočeskému vydání připravil roku 1870 Komenského [[Orbis pictus]]. Byl autorem sbírky českých [[Bajka|bajek]] pro mládež. Pro školní účely přeložil z latiny spis [[Cornelius Nepos|Cornelia Nepota]] (1873) a vytvořil latinsko-český slovník k latinskému výboru ze spisů [[Titus Livius|Tita Livia]]: ''Ab urbe condita librorum partes selectae'' (1888)<ref>[Slovník Titi Livi Ab urbe condita librorum partes selectae/ dostupné online]</ref>. Opakovaných vydání se dočkaly jeho školní učebnice latiny (''Stručná mluvnice jazyka latinského'', 1874) nebo upravoval a doplňoval texty svých předchůdců (František Otakar Novotný: ''Latinská cvičebná kniha'', vydání z r. 1888; a další).
Od roku 1854 patřil k přispívajícím členům společnosti Českého musea, v jeho ediční řadě ''Bibliotheca'' pak vydával některé své knížky.
[[Soubor:Frant. Patočka - Vyšehradský hřbitov.jpg|náhled|Hrobka rodiny Slavíkovy a Patočkovy na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]]]]
Zemřel roku 1906 v Praze. Pohřben byl v rodinné hrobce na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]].
== Dílo ==
Řádek 38 ⟶ 40:
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]
[[Kategorie:Narození 1836]]
[[Kategorie:Úmrtí 1906]]
[[Kategorie:Čeští lexikografové]]
| |||