Fibonacciho posloupnost: Porovnání verzí

* V semenících [[slunečnice]], kde lze pozorovat jednotlivá semínka uspořádaná do spirál o dvou po sobě jdoucích číslech posloupnosti (na obrázku je to 34 a 55, tedy ''F(9)'' a ''F(10)'').

* Zdřevnatělé lístky plodu [[artyčok]]u jsou uspořádány do spirál vedoucích dvěma směry, jejichž počet kolem stonku opět tvoří dvě po sobě jdoucí čísla Fibonacciho posloupnosti (typicky 5 a 8, tedy ''F(5)'' a ''F(6)''). Obdobně se tato vlastnost objevuje u [[šiška|šišek]] některých jehličnatých stromů, tam většinou počet spirál tvoří vyšší členy Fibonacciho posloupnosti.

* Poměr velikostí dvou po sobě jdoucích komůrek ulity některých plžů odpovídá poměru dvou po sobě jdoucích čísel Fibonacciho posloupnosti.

* Obdobný tvar lze najít u [[roh (biologie)|rohů]] některých druhů čeledi ''[[turovití|turovitých]]'' (''Bovidae'').

* Jak v případě ulit mlžů, rohů čeledi turovitých i listů vyšších rostlin pro tento typ růstu platí, že v každém okamžiku růstu je [[těžiště]] (v limitním případě) stejné a daná rostlina nebo živočich se změně těžiště nemusí přizpůsobovat.

* U tzv. zlaté spirály, která se taktéž vyskytuje v přírodě, převážně v živočišné říši, platí [[invariance]] vůči velikosti (tedy pohled do středu spirály zůstává týž při jakémkoli přiblížení či zvětšení).