Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka |
|||
Řádek 92:
V roce 1741 vymřela smrtí [[Vilém Jindřich Sasko-Eisenašský|vévody Viléma Jindřicha Sasko-Eisenašského]] sasko-eisenašsko-jenovská větev rodu. Jako jediný mužský příbuzný posledního vévody zdědil Arnošt August jeho statky. Jedním z mála moudrých rozhodnutí vévody bylo ustanovení ''Primogenitury'' v Sasko-Výmarsku; to zastavilo dělení zemí, ke kterému mohlo v budoucnu dojít. Od roku 1741 přijalo vévodství název [[Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství]]. Nový stát se skládal ze dvou větších oblastí kolem dvou oficiálních rezidencí ve Výmaru a Eisenachu, které nebyly propojeny, a menších částí oblastí a měst mezi nimi.
Připojení Sasko-Eisenachu bylo pro lov milujícího vévodu příznivé; v eisenašském regionu vlastnil velkou řadu lesů, které se mu zdály vhodné k lovu. Dědičného prince zanechal ve [[Výmar]]u na zámku Belvedere pod opatrovnictvím jeho dvorního maršála a natrvalo se odstěhoval do [[
Arnošt August se v Sasko-Výmaru pokusil realizovat [[absolutismus]] podle francouzského modelu. ''Ratskollegium'' - poradní orgán vytvořený šlechtici - byl rozpuštěn. V roce 1746 občané Eisenachu představili vévodovi memorandum s podrobnostmi o národních výsadách, v němž byl odsouzen za neustálé porušování tradičních práv. Gesto prokázalo, že občané vévodství se brání zavedení absolutismu, takže politika, kterou Arnošt August plánoval, nešlo zcela provést. Vévodova smrt zabránila strašnému sporu mezi sasko-výmarskými šlechtici a občany Eisenachu.
| |||