Předkřesťanské slovanské písmo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidán obsah. Předchozí autor staví svá stanoviska na vědecky nedostatečně průkazných a snadno vyvratitelných soudů. Původní článek spíše připomíná obrozeneckou historiografii, než moderní vědu. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
vracím co bylo v infoboxu před tím. Jazykem přece nemůže být starogermánština, jinak by to nebylo slovanské písmo. Smazal jsem neocitované tvrzení. Dodal jsem překlad s EN článku. značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - písmo
| typ = [[Písmo#Hlásková (abecední, alfabetická) písma|Hláskové]] či [[Písmo#Sylabická (slabičná) písma|slabičné]]
| popistypu =
| status = Existence tohoto písma je neprokázaná, čistě hypotetická a vědeckou obcí považovaná za pochybnou.
▲ | jazyky = [[Starogermánský]]
▲ | čas = [[2. - 7. století|2. - 7. století n. l.]]
| potomci = [[hlaholice]]<br />[[cyrilice]]
}}
'''Předkřesťanské slovanské písmo''' (také označováno jako ''slovanské runy'', ''slovanské runové písmo'', ''runice'', ''venedské'' či ''venetské písmo'', ''vendické runy'' apod.) je senzacechtivými badateli užívané označení [[písmo|písma]], které mohlo být používáno [[Slované|Slovany]] před přijetím [[křesťanství]] a vytvořením [[hlaholice]] a [[cyrilice]].
== Zmínky v písemných pramenech ==
Řádek 19 ⟶ 17:
{{Citát|Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy. Když pak byli pokřtěni, snažili se psát slovanskou řeč římskými a řeckými písmeny bez dodatečné úpravy. A kterak je možno dobře psát řeckými písmeny {{cizojazyčně|chu|bogъ}} – Bůh nebo {{cizojazyčně|chu|životъ}} – život nebo {{cizojazyčně|chu|dzělo}} – velmi nebo {{cizojazyčně|chu|crьkovь}} – chrám nebo {{cizojazyčně|chu|člověkъ}} – člověk nebo {{cizojazyčně|chu|širota}} – šíře nebo {{cizojazyčně|chu|ščedroty}} – štědrost nebo {{cizojazyčně|chu|jadь}} – jídlo nebo {{cizojazyčně|chu|odu}} – kde nebo {{cizojazyčně|chu|junostь}} – mládí nebo {{cizojazyčně|chu|ęzykъ}} – jazyk, národ a jiná slova těmto podobná. A tak tomu bylo mnoho let.}}
Jeho současník biskup a kronikář [[Dětmar z Merseburku]] popsal chrám pohanských Slovanů v [[Retra|Retře]] a ve svém popise se zmínil o tom, že tamní sochy slovanských bohů byly popsány jmény těchto bohů: ''Stěny svatyně zdobí z venku podivuhodné vyřezávané obrazy bohů a bohyň, uvnitř stojí ručně vyřezávaní bohové, odění strašnými helmami a štíty s vyrytými jmény každého jednotlivého z nich.''<ref name="hrabova06b">[[#hrabova06|Hrabová 2006: 119-120]]</ref>{{#tag:ref|{{Vjazyce2|la|''singulis nominibus insculptis''}}, [[#kronika|Kronika 6:23]]|group=pozn
[[Ibn Fadlán|Ahmad ibn Fadlan]] popsal způsoby a zvyky národu [[Rus (národ)|Rusů]], kteří přijeli na obchodní cestu do bulharské Volgy. Ibn Fadlan však neuvedl mnoho informací o etnickém původu lidí, které popsal. Po rituálním pohřbu soukmenovců v lodi, nechal Rus na hrobce nápis: ''Potom postavili na místě, kde byla loď, kterou vytáhli z řeky, něco jako malý kulatý kopec, uprostřed kterého postavili velký sloup z březového dřeva, na který napsali jméno muže a jméno Rusů, a odešli.''<ref>Ibn Fadlan, ''on the Rus merchants at Itil, 922''.</ref>
== Důkazy z archeologie ==
[[File:Гнёздовская_надпись.png|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:%D0%93%D0%BD%D1%91%D0%B7%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BD%D0%B0%D0%B4%D0%BF%D0%B8%D1%81%D1%8C.png|náhled|Inscription on Kerch amphora with word гороухща (''goruhšča'').]]
* Roku 1949 byla objevena amfora typu Kerch v [[:en:Gnezdovo|Gnezdovo]] v oblasti [[:en:Smolensk_Oblast|Smolensk Oblast]] s údajně nejstarším nápisem ve [[Staroruština|staroruštině]].<ref>{{Cite journal|last=Тихомиров|first=М.Н.|last2=Авдусин|first2=Д.А.|date=|year=1950|title=Древнейшая русская надпись|url=http://www.ras.ru/publishing/rasherald/rasherald_articleinfo.aspx?articleid=2302b37c-871d-4a50-be7d-89fe606a2583|journal=Вестник академии наук|volume=4|pages=71–79|via=}}</ref> Amfora byla nalaezena v hrobě skandinávského obchodníka obchodujícího s [[Orient|Orientem]].<ref name=":0">{{Cite journal|last=Schenker|first=Alexander M.|date=1989|title=The Gnezdovo Inscription in Its Historical and Linguistic Setting|url=https://www.jstor.org/stable/40160257|journal=Russian Linguistics|volume=13|issue=3|pages=207–220|issn=0304-3487}}</ref> Objevitel odvodil, že uvedené slovo гороухща (''goruhšča''), napsané na keramice v [[Cyrilice|Cyrilici]], označuje [[Hořčice|hořčici]], která měla být v nádobě.<ref>The [[Great Soviet Encyclopaedia]], 2nd ed. Article "Гнездовская надпись".</ref> Toto vysvětlení nebylo obecně uznáno a vysvětlení nápisu je stále otevřené mnoha různým interpretacím.<ref>[[Roman Jakobson]], Linda R. Waugh, Stephen Rudy. ''Contributions to Comparative Mythology''. Walter de Gruyter, 1985. Page 333.</ref> Jedna interpretace navrhuje, že nápis by mohl být arabské jméno ''Hārūn'' s přivlastňovací příponou (Härünova amfora).<ref name=":0" /> Datování nápisu do začátku 10. století<ref>The latest coins found in the same burial go back to 295 [[Islamic calendar|AH]], i.e. to 906–907 CE.</ref> naznačuje dosud netušenou popularitu cyrilice v předkřesťanské Rusi. Různé prameny dokazují, že oblast Ruska ve starověku a její slovanské a severské obyvatelstvo, byla spojena s muslimským a asijským světem.<ref>{{Cite web|title=On the Northern Branch of the Great Silk Road: A Celadon Dish from the Excavations at Novgorod the Great {{!}} The Silk Road|url=https://edspace.american.edu/silkroadjournal/v16_2018_rodionova_frenkel/|access-date=2021-03-17|website=edspace.american.edu}}</ref>
* [[File:Runes_from_Lány_-_02.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Runes_from_L%C3%A1ny_-_02.jpg|náhled|Kost s nápisem ve starším futharku nalezená v osídlení v [[Lány (Lednicko-valtický areál)|Lánech]] (poblíž Břeclavi).]]V roce 2021 byly zveřejněny nové archeologické důkazy raného slovanského používání písma. V roce 2017 byla v prostředí osídlení [[Kultura s keramikou pražského typu|kultury s keramikou pražského typu]] v oblasti [[Lány (Lednicko-valtický areál)|Lány]] (poblíž [[Břeclav|Břeclavi]]) objevena hovězí kost datovaná do let 585–640 s runami tzv. staršího [[Futhark|futharku.]] Tento nález svědčí o přímé interakci mezi slovanskými a germánskými etnolingvistickými skupinami a mohl být vyryt lidmi germánského původu, kteří v regionu zůstali po odchodu Lombardů, nebo mohly být runy vyryty nějakým Slovanem. Na kosti je vyryta část abecedy, může jiít tedy o učební pomůcku. Pokud byly znalosti runového písma přeneseny od Germánů ke Slovanům, muselo se to stát, soudě podle tvarů run, někde ve střední Evropě. Znalost písma mohla v regionu také přetrvávat v důsledku kontinuity osídlení mezi Lombardy a Slovany.<ref>{{Cite journal|date=2021-03-01|title=Runes from Lány (Czech Republic) - The oldest inscription among Slavs. A new standard for multidisciplinary analysis of runic bones|url=https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440321000030|journal=Journal of Archaeological Science|language=en|volume=127|pages=105333|doi=10.1016/j.jas.2021.105333|issn=0305-4403|doi-access=free}}</ref>
== Důkazy proti ==
Podle knihy ''Vita Cyrilli'' ([[Život Konstantinův]]), poslal moravský kníže [[Rostislav]] poselstvo do [[Konstantinopol|Konstantinopole]], kde žádal císaře [[Michael III.|Michaela III]] aby poslal učence mezi Slovany na [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]], jenž jsou již pokřtěni a přejí si mít liturgii v jejich vlastním jazyce, nikoli v [[Latina|latině]] něbo [[Řečtina|řečtině]]. Císař povolal pro [[Cyril a Metoděj|Konstantina]] a požádal jej jestli by úkol splnil i přes své oslabené zdraví. Konstantin odpověděl, že s radostí odcestuje na Velkou Moravu a bude je učit, pokud budou mít Slované vlastní abecedu pro psaní vlastního jazyka, na což císař odpověděl, že ani jeho dědeček ani otec, natož on sám, nemohl najít důkazy o existenci takové abecedy. Konstantin tím byl rozrušen a obával se, že pokud pro Slovany vymyslí abecedu a přeloží [[Bible|Bibli]], bude označen za kacíře.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vašica
| jméno = Josef
| titul = Literární památky epochy velkomoravské 863-885
| vydavatel = Lidová demokracie
| místo = Praha
| rok vydání = 1966
| počet stran = 287
| strany = 203, 222–223
}}</ref> Podle Alexeje Karpova je text mladší vsuvkou v kronice a jeho autenticita je tedy diskutabilní.<ref>{{Cite book|language=Russian|author=Alexey Karpov|author-link=Alexey Karpov|title=Tales of the Russian letopiss|trans-title=|publisher=Molodaya Gvardiya|location=Moscow|url=https://search.rsl.ru/ru/record/01004335862|date=2009|isbn=978-5-235-03224-8}}</ref>
{{Citace|Neboť Rostislav, kníže moravský, z vnuknutí Božího a po úřadě se svými knížaty a s Moravany vypravil poselství k císaři Michaelovi, v němž pravil: „Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona, ale nemáme takového učitele, který by nám [''mladší vsuvka'': v našem jazyku] pravou křesťanskou víru vyložil, aby též jiné kraje nás napodobily. Pošli nám tedy, pane, takového biskupa a učitele, neboť od vás se vždy dobrý zákon šíří do všech krajů.“ Císař shromáždil poradní sbor a povolal Konstantina filosofa, sdělil mu tuto věc a pravil: „Vím, filosofe, žes unaven, ale třeba, abys tam šel, neboť tuto věc nemůže nikdo vykonat tak jako ty.“ Filozof odpověděl: „Ač jsem unaven a tělesně churav, půjdu tam s radostí, mají-li knihy v svém jazyku.“ Císař mu pravil: „Můj děd i můj otec i mnozí jiní hledali to a nenašli, kterak to mohu já nalézt?“ Filosof řekl: „Kdopak může psát řeč na vodu (''pozn.'' dělat něco zbytečně) a získat si jméno kacíře?“ ...|''Vita Cyrilli'', kapitola XIV. Překlad Josefa Vašici.}}
Ke slovanskému písmu se vyjádřil v 9. století také bulharský mnich [[Černorizec Chrabr|Chrabr]]:
{{Citace|Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy. Když se pokřtili, snažili se psát slovanskou řeč bez úpravy latinskými i řeckými písmeny. Ale jak je možné psát správně řeckými písmeny bogъ nebo životъ nebo dzělo nebo crъkovъ nebo člověkъ nebo širota nebo ščedroty nebo junostь nebo ǫdu nebo językъ nebo ědъ a jiná jim podobná? A tak bylo mnohá léta. Potom však lidumilný Bůh, který vše řídí, neponechal lidské plémě slovanské bez vzdělání, ale přiváděje celé k vědění a spasení, smiloval se nad plemenem slovanským a seslal mu svatého Konstantina Filozofa, zvaného Kyril, muže spravedlivého a pravého. A ten pro ně vytvořil třicet a osm písmen, některá po vzoru řeckých písmen, jiná pak podle slovanského jazyka, počav podle řečtiny prvním. Oni totiž začínají alfa a on azъ. Od azъ začíná obojí. A jak to učinili oni, aby napodobili židovská písmena, tak i on řecká…|[[Černorizec Chrabr]], ''O písmenech'' (О писмєньхъ), po roce 893}}
== Slovanské runy ==
Řádek 50 ⟶ 71:
<references group=pozn. />
=== Reference ===
{{Překlad|en|Pre-Christian Slavic writing|1012645612}}<references />
=== Literatura ===
* {{Kotva|kronika}}{{Citace monografie
| |||