Valticko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Geografie okresu Břeclav |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 14:
== Připojení k Československu ==
K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:<ref group="pozn">Obvykle se však uvádí, že roku [[1920]] bylo připojeno celé Valticko
* [[31. červenec|31. července]] [[1920]]
* [[1925]]
** Poštorná (od [[Bernardsthal]]u a [[Reinthal]]u)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
| jméno =
Řádek 66:
}}</ref>
Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly [[Češi|české]]), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem]]
V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. [[Dyjský trojúhelník|Dyjským trojúhelníkem]] připojena k [[země Moravská|zemi Moravské]] jako zvláštní územní jednotka Valticko.<ref>[http://ftp.aspi.cz/opispdf/1920/092-1920.pdf Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1920, částka XCII, str. 1135]</ref>
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno [[Nacistické Německo|Třetí říší]]. Tato dvě území byla z počátku začleněna do [[Sudetoněmecká území|Sudetoněmeckých území]], následně k [[15. duben|15. dubnu]] [[1939]] byla připojena k [[zemské hejtmanství Dolní Podunají|zemskému hejtmanství Dolní Podunají]], které bylo k [[1. květen|1. květnu]] 1939 přeměněno v [[Dolnodunajská župa|říšskou župu Dolní Podunají]], jejíž součástí zůstaly až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]], po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence [[železná opona|železné opony]] byla značná část Valticka v nepřístupném [[hraniční pásmo|hraničním pásmu]].
Dnes je téměř celé Valticko součástí [[Cestovní ruch|turisticky]] hojně navštěvovaného [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]] a také vinařské turistiky na
== Odkazy ==
|