Wikipedie

Alexandr II. Nikolajevič: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Aktualizace informací
Úvod, odkazy, pořadí kategorií, externí odkaz
Řádek 28:
| místo narození = [[Petrohrad]]
| datum úmrtí = [[13. březen|13. března]] [[1881]]
| datum pohřbení =
| místo pohřbení = [[Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)|Chrám sv. Petra a Pavla]], Petrohrad
}}
'''Alexandr II. Nikolajevič''', ({{JULGREGDATUM|1818|4|29|Link=1|FormatJUL=j.}} [[Rusko|ruskýMoskevský Kreml]], [[carMoskva]] v– letech{{JULGREGDATUM|1881|3|13|Link=1|FormatJUL=j.}} [[1855]]–[[1881Zimní palác]] z rodu, [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov|Romanov-Holstein-GottorpPetrohrad]],) sebyl narodilpředposlední [[29.Ruské dubenimpérium|29. dubnaruský]] [[1818car]], vkterý [[Petrohrad]]ěvládl jakov syn caraletech [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.1855]] a jeho manželky –[[Šarlota Pruská (1798–1860)|Alexandry Fjodorovny1881]],. původemPocházel [[Prusko|pruské]]z princezny, dceryrodu [[Fridrich VilémDynastie III.Holstein‑Gottorp‑Romanov|Fridricha Viléma III.Romanov-Holstein-Gottorp]]. Za jeho vlády došlo k částečné liberalizaci ruského [[samoděržaví]].
 
== Dětství ==
Narodil se 29. dubna 1818 v Petrohradě jako syn cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]] a jeho manželky [[Šarlota Pruská (1798–1860)|Alexandry Fjodorovny]], původem [[Prusko|pruské]] princezny, dcery pruského krále [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]] V mládí se Alexandru II. dostalo skvěléhodobrého vzdělání – hovořil několika jazyky, byl vzdělán v oblasti [[Právo|práv]], [[politika|politických věd]] i ve vojenských záležitostech. Na ruský carský trůn pak Alexandr II. Nikolajevič usedl v roce [[1855]] po otcově smrti.
 
== Vláda ==
=== Zahraniční politika ===
Na carský trůn Alexandr II. Nikolajevič usedl v nezáviděníhodný čas – [[Rusko]] bylo na pokraji porážky v [[krymskáKrymská válka|krymské válce]] (nakonec bylo i poraženo), po [[Pařížská mírová smlouva (1856)|pařížském míru]] ([[1856]]) bylo pak otřeseno postavení Ruska jako [[Evropa|evropské]] velmoci – toto postavení se pak v následujících desetiletích car Alexandr II. snažil obnovit: Rusko expandovalo do střední [[Asie]] a na [[Kavkaz]], během [[Berlínský kongres|berlínského kongresu]] mu pak bylo potvrzeno vlastnictví [[Besarábie]].
 
Poměrně úspěšně si Alexandr II. Nikolajevič počínal ve válce sv [[Turecko|Tureckem]]Rusko-turecká válka ([[18781877–1878)|1877]]rusko-[[1879|1878turecké válce]] (1877–1878). Pozici si připravoval na předchozích schůzkách s dalšími evropskými státníky. V českých [[Zákupy|Zákupech]] jednal v roce [[1876]] s [[Rakousko-Uhersko|rakouským]] císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] na jeho [[Zákupy (zámek)|zámku]] právě o blížícím se střetu s Turky a o neutralitě Rakousko-Uherska v něm.<ref name="Zákupy III">{{Citace monografie
| příjmení = Aschenbrenner
| jméno = Martin
Řádek 52 ⟶ 53:
}}</ref> Schůzky se zúčastnili i velvyslanci obou mocností.
 
V rámci ruské říše pak Alexandr II. poskytl poměrně rozsáhlou autonomii [[FinskoFinské velkoknížectví|Finsku]], [[Kongresové Polsko|polské]] národní[[Lednové povstání]] v roce [[1863]] ale bylo krvavě potlačeno.
 
Na jaře roku [[1867]] pak Alexandr II. prodal [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] [[Aljaška|Aljašku]] za 7,2 mil. dolarů, tj. 5 centů za hektar (v přibližném přepočtu cca 125 milionu dolarů v roce 2020). Důvodů k této transakci byla řada, od tíživé prázdnoty ruské carské pokladny po vědomí, že je Aljaška dlouhodobě neudržitelná kvůli vzdálenosti a blízkosti [[Dominium|britského dominia]] [[Kanada|Kanady]]. Nemálo přispěl i krach projektu výstavby [[telegrafie|telegrafní]] soustavy, která vedla z [[Kalifornie]] do kontinentální [[severní Amerika|severní Ameriky]] a přes [[Beringův průliv|Beringovu úžinu]] do [[Moskva|Moskvy]], kde se napojovala na celoevropskou síť. USA investovaly do projektu přes 3 miliony dolarů (v té době), ruská strana podstatně menší částku.
 
=== Vnitřní politika ===
Daleko zajímavějšíZajímavější je pak pohled na Alexandrovo počínání v politice vnitrostátní. ZaBěhem své vlády zavedl do té doby nevídané reformy [[samoděržaví]]: s pomocí mnoha poradců, kteří měli rozsáhlé kompetence, se rozhodl změnit Rusko ze zaostalého zemědělského státu v moderní [[průmysl]]ovouprůmyslovou velmoc.
 
V roce [[1861]] bylo carským výnosem zrušeno [[nevolnictví]] (tento krok znamenal svobodu pro více než dvacet milionů ruských [[zemědělec|rolníků]]), o tři roky [[1864|později]] byla pak zavedena soustava ''zemstev'', regionálních vlád, které rozhodovaly o místních záležitostech (dosud bylo toto rozhodování v rukou ústřední vlády).
 
Došlo též k reformě právního a soudního systému, který byl oddělen od výkonné moci, značnou proměnou pak v sedmdesátých letech [[19. století]] prochází i ruská [[armáda]].
 
Základy ruského samoděržaví ale odstraněny nebyly – všechna moc i nadále zůstala v rukou panovníka ([[car]]a), [[parlament]]ní systém byl pro Rusko zatím zcela v nedohlednu.
Většina ruské vesnické společnosti přivítala tyto reformy netečně, protože jim ani nerozuměla.
 
Vzdělanější vrstvy byly s rozsahem reforem nespokojeny a domnívaly se, že Rusko by mělo pokračovat v reformách podle vzoru západních států. Nejradikálnější složky se pak sdružovaly v tajných [[revoluce|revolučních]] organizacích a násilně se snažily odstranit cara a vyvolat revoluci.
 
Hlavní rysy vlády Alexandra II. vyjadřuje nápis na jeho pomníku v Moskvě:
Řádek 99 ⟶ 101:
* [[Pavel Alexandrovič|Pavel]] (1860–1919), první manželka ''Alexandra Řecká (Alexandra Georgijevna)'', druhá manželka [[Olga Valerianovna Palejová|Olga Karnowicz]] (Olga Valerianovna Palei).
 
[[6. červenec|6. července]] [[1880]] uzavřel druhý, [[morganatické manželství|morganatický sňatek]] s kněžnou [[Kateřina Dolgorukovová|Jekatěrinou Michajlovnou Dolgorukovovou]] ([[1847]]—–[[1922]]), svou milenkou od roku [[1866]]. Z tohoto vztahu, již za života Marie Alexandrovny, dlouho před uzavřením manželství, vzešly čtyři děti:<ref>[http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg9.html#A2 Oldenburg 9]</ref>
* Georgij Alexandrovič Jurjevskij (1872–1913) ∞ hraběnka Alexandra Oldenburská(1883–1957)
* Olga Alexandrovna Jurjevská (1873–1925) ∞ merenberský hrabě Jiří Mikuláš Nasavský (1871–1948)
Řádek 116 ⟶ 118:
{{Podrobně|Atentát na Alexandra II.}}
 
Alexandr II. Nikolajevič zemřel [[13. březen|13. března]] roku [[1881]] (podle [[Juliánský kalendář|Juliánskéhojuliánského kalendáře]] tehdy platného v Rusku 1. března) na následky bombového [[atentát]]uatentátu, který byl spáchán krajně levicovou organizací ''[[Narodnaja volja]] (Vůle lidu)''.
 
== Vývod z předků ==
Řádek 185 ⟶ 187:
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jn20011210344}}
* {{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Ondráčková | jméno1 = Tereza | titul = Rozporuplný Alexandr II. zrušil v Rusku před 160 lety nevolnictví. Než prosadil ústavu, zemřel rukou revolucionáře | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2021-04-03 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3291011-rozporuplny-alexandr-ii-zrusil-v-rusku-pred-160-lety-nevolnictvi-nez-prosadil-ustavu | datum_přístupu = 2021-04-03}}
 
 
Řádek 195 ⟶ 198:
{{Portály|Lidé|Politika|Rusko}}
 
[[Kategorie:Ruští carové]]▼
[[Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp]]
[[Kategorie:Ruská velkoknížata]]
▲[[Kategorie:Ruští carové]]
[[Kategorie:Vládci Finska]]
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Osobnosti na bulharských poštovních známkách]]▼
[[Kategorie:Narození 1818]]▼
[[Kategorie:Narození 29. dubna]]▼
[[Kategorie:Narození v Petrohradě]]▼
[[Kategorie:Úmrtí 1881]]▼
[[Kategorie:Úmrtí 13. března]]▼
[[Kategorie:Úmrtí v Petrohradě]]▼
[[Kategorie:Oběti atentátů]]
[[Kategorie:Zavraždění panovníci]]
[[Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradě]]
▲[[Kategorie:Narození 29. dubna]]
▲[[Kategorie:Narození 1818]]
▲[[Kategorie:Úmrtí 13. března]]
▲[[Kategorie:Úmrtí 1881]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Narození v Petrohradě]]
▲[[Kategorie:Úmrtí v Petrohradě]]
▲[[Kategorie:Osobnosti na bulharských poštovních známkách]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_II._Nikolajevič“