Lom Jan Šverma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Sloučit |
Vyjasnění propojení s Vršany. Historie. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Sloučit|Lom Vršany|tam}}
{{infobox - důl}}
[[Soubor:Hranice_dobyvaciho_prostoru_severoceskych_hnedouhelnych_lomu_CSA_(1991).jpg|thumb|Limity na lomu Jan Šverma|vlevo]]
'''Lom Jan Šverma'''
== Historie ==
V lokalitě původně existoval hlubinný důl ''[[Robert I (důl)|Robert I]]'', který byl založen v roce 1860 (podle dalších zdrojů až v roce 1865<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Digitální atlas zaniklých krajin - Mostecko
| periodikum = www.zaniklekrajiny.cz
| url = http://www.zaniklekrajiny.cz/atlas/charakteristika-uzemi-13/145-modelova-uzemi/mostecko
| datum přístupu = 2021-04-02
}}</ref>). V roce 1918 (podle dalších zdrojů již v 90. letech 19. století<ref name=":0" />) pak byl založen povrchový lom ''Robert II''. Těžba v obou provozech pa probíhala souběžně až do roku 1942, kdy byl provoz dolu Robert I ukončen. V roce 1946 pak došlo k jeho přejmenování lomu ''Robert II'' na ''Doly'' ''Jan Šverma''. Následně v 50. letech začíná velký rozvoj lomu. Dochází k celkové modernizaci strojního vybavení - jsou nasazený nové [[Těžební stroj|těžební stroje]] a [[Zakladač zeminy|zakladače]], přechází se na standardní [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] 1435 mm a začínají se využívat [[Elektrická lokomotiva Škoda 26EM1|elektrické lokomotivy 26EM1]]. Souběžně dochází k rozvoji těžby na lomu ČSA a jsou vystavěny úpravárenské komplexy [[Úpravna uhlí Komořany]] a [[Úpravna uhlí Herkules]]. Uhlí z lomu v tomto období tvořilo zásadní část uhlí využívaného v celém [[Československo|Československu]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krpálek
| jméno = Vladimír
| titul = Rozvoj lomu Vršany při jeho postupu do Hořanského (bakalářská práce) energetického koridoru se zaměřením na maximální zhodnocení uhelné sloje
| url = https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/82623/KRP056_HGF_B2111_2101R008_2010.pdf?sequence=1
| vydavatel = VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, Hornicko-geologická fakulta, Institut hornického inženýrství a bezpečnosti
| místo = Most
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2021-04-02
}}</ref>
Když se k sobě začaly blížit porubní fronty obou lomů, bylo provedeno vyhodnocení vhodnosti obou lomů pro pokračování těžby. V dobývací technologii se lomy zásadně nelišily, rozdíl ale byl v důlní dopravě - lom Vršany využívá výhradně pásovou dopravu, lom Jan Šverma používal méně vhodnou kolejovou dopravu (menší kapacity, vyšší náklady na údržbu. Bylo tak rozhodnuto, že do fáze útlumu těžby přejde lom Jan Šverma a dojde k jeho pohlcení lomem Vršany. Od roku 1995 tak začíná docházet k [[Útlum těžby|útlumu těžby]] v lokalitě a k propojení skrývkových řezú obou lomů [[Rypadlo|rypadlem]] [[KU800/84]]. V roce 1999 dochází k technologickému propojení a k rozšíření pásové dopravy i do lokality lomu Jan Šverma. [[Odkliz]] z rypadla [[KU800/92]] z lomu Vršany se tak začal pomocí zakladače [[ZP6600/93]] ukládat na [[Výsypka|výsypku]] lomu Jan Šverma. Na rok 2010 pak bylo naplánováno, že [[Porubní fronta|porubní frontu]] bude již odtěžovat pouze lom Vršany. Propojení mělo proběhnout rypadlem [[KU300/85]].<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Graman
| jméno = Jaroslav
| titul = Lom Vršany-Hrabák, jeho vývoj a postup do vyuhlení (bakalářská práce)
| url = https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/75790/GRA079_HGF_B2111_2101R008_2009.pdf?sequence=1
| vydavatel = Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta
| místo = Ostrava
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2021-04-02
}}</ref>
K roku 2009 bylo v provozu na lokalitě Jan Šverma v procesu dobývání jedno rypadlo [[KU300/96]] na těžbě uhelné [[Sloj|sloje]] a rypadlo K800/54 nasazené na [[Odlehčovací řez|odlehčovacím řezu]] lokality Vršany.<ref name=":2" />
Lom Vršany tak bývá uváděn s názvem ve tvaru ''Lom Vršany - Šverma''.
Ještě na začátku roku 1990 byly mezi výhledové lokality těžby uhlí zařazeny lokality [[Bylany (těžební lokalita)|Bylany]] a [[Šverma - západ (těžební lokalita)|Šverma - západ]]. Lom Šverma - západ byl projektován na 138 mil. vytěžitelných tun uhlí, nicméně bylo rozhodnuto zde povrchovým způsobem netěžit a byly zrušeny [[Dobývací prostor|dobývací prostory]]. Obě lokality se následně ocitly mimo hranice [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|územních ekologických limitů těžby]].<ref name=":1" />
Při těžbě byly zbourány obce [[Nové Sedlo nad Bílinou]], [[Holešice (Malé Březno)|Holešice]] a [[Pohlody]].<ref>[http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=11&duv=uhli_most Zničené obce]</ref>
== Vlastnictví ==
Důl přešel ze státních do soukromých rukou. Lokalita se tak dostala do majetku společnosti Vršanská uhelná, která byla v majetku skupiny [[Czech Coal]] [[Pavel Tykač|Pavla Tykače]]. Po transformaci struktury a přejmenování je Vršanská uhelná nadále součástí [[Holding|holdingu]] pod kontrolou Pavla Tykače s novým názvem [[Sev.en Energy AG|Sev.En Energy AG]].
V rámci [[Privatizace v Česku po sametové revoluci|privatizace státního majetku po roce 1989]] zůstaly objekty bývalého dolu v držení státního podniku Palivový kombinát Ústí. Postup těžby na lomu Vršany však vyžadoval odstranění těchto objektů. Mezi podniky [[Palivový kombinát Ústí]] a Vršanská uhelná tak došlo k dohodě na postupném odstraňování těchto zbytkových objektů. To mělo probíhat ve třech etapách rozplánovaných na roky 2010, 2011 a 2015.<ref name=":1" />
== Uhlí ==
V lokalitě
▲Vnější výsypku lomu tvoří [[Výsypka Čepirohy]] a [[Velebudická výsypka]].
== Reference ==
| |||