Trojicko-sergijevská lávra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada Veretrin.jpg -> Vereshchagin._Defense_of_the_Trinity.jpg (CommonsDelinker: File renamed: Criterion 2 (meaningless or ambiguous name)) |
m Typografie (pomlčky) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 55:
=== Prvopočátky ===
Za zakladatele kláštera je považován svatý ([[přepodobný]]) [[Sergej Radoněžský]]. Ten se roku 1337, tehdy ještě nosil světské jméno Bartoloměj, spolu se svým bratrem Štefanem, mnichem nedalekého choťkovského kláštera, usadil na vrcholku Makovec, 10 verst od [[Choťkovo|Choťkova]]. Rok 1337 je tak považován za datum založení Trojicko-sergijevského kláštera. Bratři záhy postavili nevelký dřevěný chrám zasvěcený svaté trojici (byl vysvěcen 1340). Když Štefan odešel do Kláštera zjevení Páně v Moskvě, svatý Sergej zůstal několik let sám. Potom se však okolo jeho cely začali usazovat další mniši a začala tak vznikat klášterní komunita. Území kláštera bylo rozděleno na tři části
Záhy se stal Trojický klášter duchovním centerm ruských zemí, podporovaný [[Moskevské knížectví|moskevskými knížaty]]. Právě zde roku 1380 přepodobný Sergej požehnal vojsku knížete [[Dmitrij Donský|Dmitrije Donského]], který se chystal na boj s vojsky [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] na [[Kulikovo pole|Kulikově poli]]. Do boje se zapojili v rozporu s pravidly pravoslavného mnišství (a se souhlasem svatého Sergeje) také mniši-bohatýři [[Alexandr Peresvet]] a Rodion Osljaba. Roku 1392 svatý Sergej skonal a byl pohřben v chrámu svaté trojice, ještě před tím stačil ustanovit svého učedníka Nikona Radoněžského představeným kláštera.
=== 15. – 16. století ===
Roku 1408 byl klášter vypleněn a vypálen [[Tataři|tatarským]] chánem Jedigejem, nicméně dalších 200 let historie kláštera bylo zcela klidných. Stavěly se nové a nové budovy, klášter se rozvíjel a stal se jednou z hlavných ruských svatyní. Po dobu několika století byl kulturním a náboženským centerm ruského státu. Vznikaly zde kroniky, přepisovaly se rukopisy, malovaly [[Ikona|ikony]]. V 15. století zde vyznikla legenda ''Život přepodobného Sergeje Radoněžského'', jedna z nejvýznamnějších památek staroruské literatury, ceněný historický dokument.[[Soubor:Lissner TroiceSergievaLavr.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Klášter v dobách sv. Sergeje v podání malíře Ernsta Lissnera (1907)]]V roce 1422 byla na místě původního dřevěného kostelíka (který byl přesunut) zbudována první kamenná stavba kláštera
V době občanské války vyvolané spory o nástupnictví na trůnu uzavřeli v klášteře roku 1442 příměří [[Vasilij II.]] se svým bratrancem Dimitrijem Šemjakou. Nicméně dva roky poté Dimitrij porušil přísahu a jeho lidé přepadli Vasilije II., když se modlil u hrobu svatého Sergeje, odvlekli jej do Moskvy a oslepili. Duchovenstvo kláštera odsoudilo počínání Dimitrije Šemjakova, čímž si vysloužilo přízeň později osvobozeného Vasilije II.
Řádek 82:
Během panování Alžběty I. Petrovny došlo k velkému stavebnímu rozmachu. Samotná carevna si nechala postavit za branami kláštera zámeček. Došlo k realizaci velkolepého plánu přestavby monastýru, na jehož projektování se podílel i věhlasný architekt [[Ivan Fjodorovič Mičurin]]. Zvonice kláštera byl jeho poslední projekt, který dokončil jeho žák [[Dmitrij Vasiljevič Uchtomskij]]. Pro zvonici byl roku 1748 odlit zvon Car-kolokol (neplést s moskevským [[Car kolokol|Carem-kolokolem]]) o hmotnosti 64 tun. Tento zvon byl roku 1930 zničen a roku 2004 nahrazen novým o hmotnosti 72 tun. Dodnes (2016) se jedná o největší funkční zvon se srdcem na světě.
V 18.
Na začátku 20. století ke klášteru patřila tiskárna (tiskla se zde např. díla teologů [[Pavel Florenskij|Pavla Florenského]] či [[Kliment Ochridský|Klimenta Ochridského]]), dva hotely ve městě, dílny (výroba hraček, svícnů, křížů atd., dřevořezbářská dílna), obchody, stáje. U zdí kláštera se čile obchodovalo, v blízkosti kláštera vyrůstala obchodní střediska a hotely. V 10. letech 20. století žilo v klášteře více než 400 mnichů. K Trojicko-sergijevské lávře přináleželo několik dalších klášterů.
V klášterní knihovně byla uložena řada historických dokumentů a ruských kronik či vzácných rukopisů z 15.
=== 20. století ===
Řádek 93:
=== Obnovení kláštera ===
Na konci 30. let byly některé klášterní památky částečně přestavěny a přizpůsobeny hospodářskému či bytovému užívání.[[Soubor:Zagorsk Juli 1968.jpg|náhled|Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice v roce 1968]]V letech
Restaurátorské práce byly provedeny i přes všechny těžkosti válečných a poválečných let. Podařilo se tak zachránit mnohé stavby v havarijním stavu. Ve své době se jednalo o největší restaurátorský projekt v SSSR. Okolo stěn kláštera byla vyhlášena třicetimetrová ochranná zóna, ve které platil zákaz jakékoli výstavby.
Řádek 107:
== Stavby v areálu kláštera ==
Objekty Trojicko-sergijevské lávry byly vystavěny předními ruskými staviteli v 15.
{| class="wikitable"
Řádek 187:
| align="center" |1740–1770
| align="center" |[[Soubor:Колокольня Троице-Сергиевой Лавры.jpg|bezrámu|200x200pixelů]]
|Se svými 88 metry patřila zvonice Trojicko-sergijevské lávry po svém dokončení k nejvyšším stavbám v Rusku, dodnes je jednou z nejvyšších zvonic v zemi. Nachází se zde 42 zvonů, z nichž nejtěžší, nazývaný ''Car-kolokol'', váží 72 tun a má 4,5 metru na výšku. Téměř všechny zvony jsou však kopie zhotovené v letech
|-
| align="center" |Церковь Смоленской иконы Божией Матери Одигитрии
|