Lannova loděnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: Přidání kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
Celkové předělání většiny článku |
||
Řádek 1:
[[Soubor:České Budějovice, Lannův rodný dům 01.jpg|náhled|
'''Lannova loděnice''' je areál
==
[[Soubor:Slavobrána na Dlouhém mostě v Českých Budějovicích, 1835.png|náhled|Litografie od F. Wolfa z roku 1835 zachycující slavobránu u Lannovy loděnice. Vpravo rodinný dům Lannů.]]
Původní loděnice byla v těchto místech vybudována [[Gmunden|gmundenskými]] řemeslníky mezi lety 1547-1550<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://pamatkovykatalog.cz/lannova-lodenice-691226
| vydavatel = Památkový Katalog
| datum_přístupu = 2021-03-27
}}</ref> a v roce 1550 zde už byly postaveny první lodě.<ref name=zahrady>{{Citace monografie
| příjmení1 = Pavlátová
| jméno1 = Marie
| příjmení2 = Ehrlich
| jméno2 = Martin
| titul = Zahrady a parky jižních Čech
| vydavatel = Společnost pro Zahradní a Krajinářskou Tvorbu
| rok = 2004
| strany = 66-67
| isbn = 80-902910-6-6
| spoluautoři = a kol.
}}</ref> Na začátku 19. století obývala blízký rodinný dům s [[barokní architektura|barokním]] štítem rodina loďmistra [[Tadeáš Lanna|Tadeáše Lanny]], do které se roku 1805 narodil [[Vojtěch Lanna (1805–1866)|Vojtěch Lanna starší]]. [[Lannové|Rodina Lannů]] se věnovala [[vodní doprava v Česku|lodní dopravě]] po Vltavě už od začátku 18. století. Po neúspěšném pokusu o studium na [[pražská polytechnika|pražské polytechnice]] se i Vojtěch Lanna starší rozhodl pokračovat v rodinné tradici a stal se loďmistrem. Zabýval se nejen řízením lodí, ale i jejich stavbou, k přepravě soli po Vltavě přidal ještě přepravu dřeva. V roce 1832 vykoupil celé loděnice i s pozemky od [[vrchnost|vrchnosti]] z [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]] a ovládl tak vltavský obchod se solí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Waldová
| jméno1 = Monika
| příjmení2 = Lexa
| jméno2 = Petr
| titul = Zámeček Poříčí v Boršově nad Vltavou. Malá historicko-genealogická práce
| vydavatel = Josefina, z. ú.
| místo = České Budějovice
| rok = 2020
| strany = 83-84, 86
| isbn = 978-80-270-7051-0
| vydání = první
}}</ref> V roce 1835 nechal Lanna u [[Dlouhý most|Dlouhého mostu]] poblíž své loděnice vztyčit [[slavobrána|slavobránu]] s 66timetrovým [[obelisk|obeliskem]] u příležitosti návštěvy [[rakouské císařství|rakouského císaře]] [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I.]], který tudy projížděl. Vzhled této [[efemérní architektura|efemérní stavby]] byl zachycen na [[litografie|litografii]] F. Wolfa.<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 88</ref>
O dva roky později vystavěl Vojtěch Lanna starší novou budovu lodních dílen, která sloužila také jako vozovna.<ref name=Vily>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = SlavneVily.cz
| datum_přístupu = 2021-03-27
}}</ref> Produkce lodí prudce stoupala až do počátku 60. let, kdy začal útlum lodní dopravy v souvislosti s očekávaným rozvojem [[Historie železniční dopravy v Česku|železnic]]. V roce 1852 nechal Lanna za dílnami a rodinným domem založit zahradu<ref name=Vily/> s okrasnými dřevinami a zahradním domem.<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 90</ref> V roce 1857 se Vojtěch Lanna starší přestěhoval do Prahy, kde devět let poté zemřel a areál loděnice tak přešel do rukou jeho syna [[Vojtěch Lanna (1836–1909)|Vojtěcha Lanny mladšího]].<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 92</ref> Výroba lodí i lodní doprava po Vltavě byla stále méně udržitelná a po roce 1890 podnikatelské aktivity v Lannově loděnici zcela skončily. V roce 1908 proto věnoval Vojtěch Lanna mladší budovu bývalých dílen a ohrazenou zahradu nadaci pro [[sirotek|sirotky]], kterou tři roky předtím založil. Někdy po roce 1910 pak k zahradnímu domu přibyla prosklená [[oranžerie]].<ref name=zahrady/>
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] začal zahradní dům sloužit jako [[skauting|skautská]] klubovna.
== Nové přístaviště ==
[[Soubor:Lannova loděnice 1.JPG|náhled|Přístav u Lannovy loděnice v roce 2011]]
V roce 2009 byla zahájena rekonstrukce přístaviště a vodních cest k [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké na Vltavou]] a [[Týn nad Vltavou|Týnu nad Vltavou]].<ref name=cassia>{{Citace periodika
Kotviště se nachází 43,5 metru od [[Dlouhý most|Dlouhého mostu]] na levé straně Vltavy v říčním kilometru 239,24.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| periodikum = Cassia Development & Consulting▼
| datum = 2012-08-08▼
| jazyk = en-US▼
| url = http://www.cassia.cz/cassia/?p=1694▼
| datum přístupu = 2018-10-19▼
▲
| příjmení =
| jméno =
Řádek 15 ⟶ 63:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-19
}}</ref> Tvoří jej plovoucí [[molo]] z šesti propojených betonových plovoucích segmentů. Délka mola je 60 m a šířka 2,5 m.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Lannova loděnice
| periodikum = www.c-budejovice.cz
Řádek 41 ⟶ 89:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-10-19
}}</ref> Přístaviště je počátečním bodem [[splavnost|splavnosti]] řeky Vltavy.<ref name=":0" />
▲ | titul = Lannova loděnice
▲ | periodikum = Cassia Development & Consulting
▲ | datum = 2012-08-08
▲ | jazyk = en-US
▲ | url = http://www.cassia.cz/cassia/?p=1694
▲ | datum přístupu = 2018-10-19
▲== Lannova loděnice ==
▲ | titul = Lannova loděnice se zahradním domem, Stavby Českých Budějovic - SlavneVily.cz
▲ | url = http://www.slavnevily.cz/stavby/stavby-ceskych-budejovic/lannova-lodenice-se-zahradnim-domem
== Odkazy ==
Řádek 74 ⟶ 96:
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví}}
[[Kategorie:Lannovi]]
[[Kategorie:Přístavy na Vltavě]]
|