Kaple Zjevení Páně (Smiřice): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: Čj značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
|||
Řádek 13:
Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou, symbolem Šternberků. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem [[Ondřej Ptáček|Jakubem Ptáčkem]] v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Brauna]].
Interiér má jednotnou vrcholně [[Baroko|barokní]] výzdobu. Autorem většiny maleb je [[Petr Brandl]]. Na hlavním oltáři je jedna z jeho nejvýznamnějších olejomaleb, ''[[Klanění tří králů (Brandl, 1727)|Klanění tří králů]]''. Většina soch není z kamene, pouze ze dřeva štafírovaného štukem a iluzivní malbou. Mramorování sloupů na štukovém podkladu tvoří leštěná polychromie. Ve výzdobě se častokrát se objevuje motiv osmicípé hvězdy, heraldický symbol rodu [[Šternberkové|Šternberků]].
O této stavbě se dozvěděl i papež a pozval Marii Terezii Violantu do Říma. Svoji spokojenost vyjádřil darem – obrazem madony na dřevěné desce. Marie Violanta nechala v Benátkách obraz vyzdobit perlami, zlatem a [[Pyrop|českými granáty]]. Smiřická madona byla přes 200 let vystavena nad oltářem, poté zrestaurována a uložena do depositáře. Přežila obě světové války a dnes lze v kapli vidět pouze repliku.
| |||