Wikipedie

Psychologie davu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
upravena úvodní část textu, neboť neodpovídala realitě, autor původního textu se neorientuje v oblasti davového chování a poskytoval zavádějící informace o tom, že by tato kniha mohl abýt ještě dnes nosná. Není, je to jen relikvie.
m drobné úpravy, chce to ale daleko víc
Řádek 1:
{{Upravit}}
[[Soubor:Crowd at a concert AC XMAS FAIR2018.jpg|alt=Dav|náhled|Dav]]
'''Psychologie davu''' je velmi známým pojmem ze [[sociální psychologie]] a to především díky francouzskému sociologovi [[Gustave Le Bon|Gustavu Le Bonovi]], který působil na konci [[19. století]]. První debata o psychologii davu se uskutečnila v Římě na prvním Mezinárodním kongresu kriminální antropologie 16. listopadu roku 1885.
 
[[Soubor:Gustave Lebon 1.jpg|alt=Gustav Le Bon - autor knihy Psychologie davu|náhled|Gustave Le Bon - autor knihy Psychologie davu]]
Gustave Le Bon publikoval(1841–1931) významnoubyl knihufrancouzský Psychologieantropolog, sociolog, sociální psycholog a lékař. Ve svých knihách se zaměřoval především na poruchy chování a psychologii davu. VJe jednou z prvních osobností, která se zabývala psychologií davu. Ve svém knizedíle ''Psychologie davu'' na konci [[19. století]] popsal změny v chování jednotlivců, kteří se stanou součástí davu. Kniha byla poprvé publikována v roce [[1895]]. Do češtiny byla přeložena o několik let později a to v roce 1875. JedinciLe Bon byl přesvědčený, že jedinci v davu se neřídí vlastním svědomím, ale dělají to, co ostatní (novějším termínem řečeno - jsou [[Konformita|konformní]]) a jsou tak mnohem snáze ovlivnitelní. Jinak řečeno nechají se strhnout davem k určitému chování. [[Jedinec]], který je součástí davu, je podle něj o několik stádií civilizačního vývoje níže. V minulosti byla tato kniha velice oblíbená. Dnes je mnoho názorů publikovaných v knize, např. ty týkající se rasy, překonaných, teorie Le Bona o fungování davů neodpovídá pozdějším poznatkům a jednotlivé Le Bonovy charakteristiky davového chování byla vyvráceny.▼
Gustave Le Bon (1841-1931). Byl francouzským antropologem, sociologem, sociálním psychologem a také lékařem. V jeho knihách se především zaměřuje na poruchy chování a psychologii davu. Je jednou z prvních osobností, která se zabývala psychologií davu. Mezi hlavní klasické teoretiky psychologie davu patří [[Gustave Le Bon]], [[Gabriel Tarde]], [[Sigmund Freud]] a Steve Reicher.
 
Mezi další teoretiky psychologie davu patří například [[Gabriel Tarde]], [[Sigmund Freud]] a Steve Reicher.
▲Gustave Le Bon publikoval významnou knihu Psychologie davu. V knize Psychologie davu na konci [[19. století]] popsal změny v chování jednotlivců, kteří se stanou součástí davu. Kniha byla poprvé publikována v roce [[1895]]. Do češtiny byla přeložena o několik let později a to v roce 1875. Jedinci v davu se neřídí vlastním svědomím, ale dělají to, co ostatní (novějším termínem řečeno - jsou [[Konformita|konformní]]) a jsou tak mnohem snáze ovlivnitelní. Jinak řečeno nechají se strhnout davem k určitému chování. [[Jedinec]], který je součástí davu, je podle něj o několik stádií civilizačního vývoje níže. V minulosti byla tato kniha velice oblíbená. Dnes je mnoho názorů publikovaných v knize, např. ty týkající se rasy, překonaných, teorie Le Bona o fungování davů neodpovídá pozdějším poznatkům a jednotlivé Le Bonovy charakteristiky davového chování byla vyvráceny.
 
== Úvod ==
Podle Le BonaBon jeoznačoval současnostsvoji (tehdejší)dobu "obdobím„obdobím [[dav]]ů"davů“. Největší historické převraty, které vedou ke změnám [[Civilizace|civilizací]], tkví dle jeho názoru v proměnách [[myšlení]] národů. A významné události jsou tedy jen viditelnými výsledky takovýchto revolučních změn v myslích jedinců. Davy hrály vždy významnou úlohu v dějinách, ale ta nebyla nikdy tak důležitá jako v dnešní době. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Le Bon
| jméno = Gustave
Řádek 22:
| strany =
| isbn = 978-80-262-1028-3
}}</ref> Podle Le Bona (2016) <ref name=":0" /> je dav myšlenkově odlišný , přestože je složen z elit, tak by bylo nebezpečné zasahovat do jeho organizace.<ref name=":0" /> Davy mají malou schopnost uvažovat, ale jsou naopak velmi dobře uzpůsobeny k činům. <ref name=":0" />
 
Autor charakterizuje svou dobu jako období výrazných změn. Tyto změny jsou způsobeny dvěma jevy, prvním z nich je rozvrat [[Náboženství|náboženských]], [[Sociální struktura|sociálních]] či politických hodnot, na kterých stojí naše civilizace. Druhým neméně důležitým důvodem jsou objektivní změny, způsobené novými technologickými objevy.
Řádek 31:
 
== Obecná charakteristika davu ==
V běžném smyslu znamená slovo dav shromáždění jakýchkoliv jedinců bez ohledu na jejich [[národnost]], [[povolání]] nebo [[Pohlavnost|pohlaví]] a bez ohledu na náhodu, která je svedla dohromady. Z psychologického hlediska nabývá však slovo dav zcela jiného významu. <ref name=":0" /> Ustupuje zde vědomá osobnost a všechny myšlenky jednotlivých členů směřují jedním směrem. Můžeme říct, že dav je souhrnem jedinců, přičemž celé shromáždění lidí má [[Davová psychóza|nové vlastnosti]], které jsou odlišné od vlastností jednotlivých členů.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Psychologie davu a její vliv na jedince - Vysokoškolské kvalifikační práce - Vysoká škola ekonomická v Praze
| periodikum = vskp.vse.cz
Řádek 40:
Psychologický dav je seskupení lidí, kteří v určité chvíli uspořádané seskupení. K tomu, aby byl dav organizovaný, musí vykazovat určité společné znaky, nestačí pouze nahodilé uspořádání k tomu, aby se utvořil dav.
 
GustavGustave Le Bon zdůrazňuje nestálost davu. Srovnává davy s bytostmi na nižším stupni vývoje, jako například s divochy či dětmi. V jiné části textu používá (z dnešního pohledu) dosti [[Gender|nekorektní přirovnání k ženám]]: ''„ … davy neznají pochybnosti ani nejistotu. Zacházejí hned do krajnosti právě jako ženy. Jednou vyslovené podezření se stává okamžitě nepopiratelnou pravdou, počínající antipatie nebo odpor, … mění se u jedince v davu ihned v divokou nenávist.“''
 
== Vlastnosti davů ==
Řádek 48:
 
== Faktory působící na názory a přesvědčení davů ==
Aby se začal dav chovat způsobem, kdy myslí a uvažuje jako celek, je nutné působení faktorů, které ovlivňují právě '''názory''' a '''přesvědčení''' každého jedince.<ref name=":2" /> „Faktory, které určují toto přesvědčení a názory, jsou dvojího druhu: faktory nepřímé a faktory bezprostřední."<ref>{{Citace monografiename=":0" />
| příjmení = Le Bon, Gustave, 1841-1931.
| titul = Psychologie davu
| url = https://www.worldcat.org/oclc/39567700
| vydání = 3. vyd
| vydavatel = Kra
| místo = Praha
| počet stran = 159 s.
| isbn = 80-901527-8-3
| isbn2 = 978-80-901527-8-6
| oclc = 39567700
}}</ref>
 
=== Nepřímo působící faktory ===
Řádek 283 ⟶ 272:
Chování v davu je závislé na charakteru situace. Obecně je pro něj charakteristické řízení pod vlivem afektu, bez racionality. V podmínkách davu působí na člověka psychologické mechanismy, které vedou ke třem druhům chování:
 
1.# k sobě -: členové pociťují závislost na druhých a snaží se o soudržnost skupiny
2.# od sebe -: nezávislé formy chování. Členové pociťují nezávislost řešení své situace▼
 
3.# proti sobě -: chování zaměřené na vlastní ochranu, proti jiným<ref name=":3" />▼
▲2. od sebe - nezávislé formy chování. Členové pociťují nezávislost řešení své situace
 
▲3. proti sobě - chování zaměřené na vlastní ochranu, proti jiným<ref name=":3" />
 
=== Mechanismy působící v chování davů: ===
1. sugesce - na základě emocionálního zabarvení, nekriticky a automaticky se šíří v davu▼
 
▲1.# sugesce -: na základě emocionálního zabarvení, nekriticky a automaticky se šíří v davu
2.# nákaza -: spontánní osvojení si chování jiných
 
3.# napodobování –: vědomé nebo nevědomé reprodukci chování jiných
4.# ovlivnění a přesvědčování -: cílevědomé působení na dav s použitím argumentů, ve snaze zabránit davu situaci (při shromážděních, demonstracích).▼
 
▲4. ovlivnění a přesvědčování - cílevědomé působení na dav s použitím argumentů, ve snaze zabránit davu situaci (při shromážděních, demonstracích).
 
Tyto mechanismy většinou působí společně. Jelikož jejich základ tvoří emoce, které mají silný účinek s projevy davového chování. V krajních případech mohou vyústit do paniky, způsobenou zprávami o nebezpečí. Takový typ zpráv vyvolává úzkost, napětí, obavy o přežití. Často mohou být záměrně zkreslené.<ref name=":3" />
 
== Masy -– Masovémasové chování ==
Při masovém chování lidé nemusí být ve stejném čase na jednom místě. Za masu považujeme skupinu lidí, kteří jsou ve stejném čase na mnoha lokacích, přičemž i tyto lidi spojuje stejný zájem, postoje a přesvědčení a všichni jednají jejich jménem. Masou jsou např. všichni lidé, kteří ve stejném čase sledují tentýž TV program nebo jsou to lidé, kteří například ve stejném období vyznávají stejný styl hudby<ref name=":3" />
 
=== Druhy masy ===
1. šíření zvěstí - jde o šíření určité informace, která zaujme pozornost lidí a kteří se pak podle ní chovají. Zvěsti se šíří velmi rychle a nedají se zastavit. Informace, které se takto šíří mohou a nemusí být pravdivé.<ref name=":3" />▼
 
2. módní, konjunktivní chování - vzniká tehdy, pokud lidé podlehnou nějaké módní vlně, např. podlehnou stejnému stylu hudby, upřednostňují podobný styl oblékání, nosí stejné účesy.<ref name=":3" />▼
 
3. masová komunikace - jedná se o předávání informací v důsledku technologického rozvoje, čímž dochází k ovládání sociálního prostoru, a tím i k ovlivňování masy obyvatelstva. Jejím prostřednictvím dochází k rozdělení komunikačního systému, v rámci něhož je nejvíce ovlivnitelnou skupinou městské obyvatelstvo, které bývá zpravidla technicky vyspělejší v porovnání s venkovem.<ref name=":3" />▼
 
▲1.# šíření zvěstí - jde o šíření určité informace, která zaujme pozornost lidí a kteří se pak podle ní chovají. Zvěsti se šíří velmi rychle a nedají se zastavit. Informace, které se takto šíří mohou a nemusí být pravdivé.<ref name=":3" />
4. institucionalizace jednání - je ustanovené, stereo typizované, rutinní způsob chování, které je běžné v určité skupině či kultuře.<ref name=":3" />▼
▲2.# módní, konjunktivní chování - vzniká tehdy, pokud lidé podlehnou nějaké módní vlně, např. podlehnou stejnému stylu hudby, upřednostňují podobný styl oblékání, nosí stejné účesy.<ref name=":3" />
▲3.# masová komunikace - jedná se o předávání informací v důsledku technologického rozvoje, čímž dochází k ovládání sociálního prostoru, a tím i k ovlivňování masy obyvatelstva. Jejím prostřednictvím dochází k rozdělení komunikačního systému, v rámci něhož je nejvíce ovlivnitelnou skupinou městské obyvatelstvo, které bývá zpravidla technicky vyspělejší v porovnání s venkovem.<ref name=":3" />
▲4.# institucionalizace jednání - je ustanovené, stereo typizované, rutinní způsob chování, které je běžné v určité skupině či kultuře.<ref name=":3" />
 
== Současné přístupy k psychologii davu ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie_davu“