Odlehčovací komora: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upravit značka: editor wikitextu 2017 |
Popis částí komory přesenut na horní část stránky, doplněny zdroje odkazující na wikipedii, pozměněny podnadpisy. značky: první editace nezformátované reference editace z Vizuálního editoru Editační tipy |
||
Řádek 3:
'''Odlehčovací komora''' je součást [[stoková síť|stokové sítě]]. Používá se k převedení přívalových dešťových vod do [[Řeka|řeky]]. Jakmile dosáhne [[hladina vody]] ve stoce úrovně přepadu, přeteče do [[odlehčovací stoky]], kterou je odváděna přímo do vodního toku.
Odlehčovací komora musí být uspořádána tak, aby oddělovala množství vody, o které má být průběžná stoka odlehčena, z celkového průtoku. Tyto oddělené vody jsou následně odváděny odlehčovací stokou do [[Recipient (vodohospodářství)|recipientu]] nebo do dešťové zdrže. Oddělení nejčastěji probíhá přepadem přes [[Přeliv (hydraulika)|přeliv]], jehož koruna je umístěna nade dnem odlehčovacího koryta ve výši odpovídajícího průtoku, při němž má být odlehčovací komora uvedena v činnost. Za odlehčovací komorou pokračuje stoka zmenšeným profilem směrem k [[Čistírna odpadních vod|čistírně odpadních vod]]. [1] [2]
Hlavní nevýhodou odlehčovacích komor z hlediska životního prostředí je zanášení čerstvého fekálního znečištění do [[Recipient (vodohospodářství)|recipientu]], ke kterému dochází i přes velmi vysoké naředění splaškových vod vodami dešťovými. [[Fekální znečištění]] nepříznivě ovlivňuje samočistící procesy a kyslíkovou bilanci v recipientu. Vzlínavé a plovoucí látky ulpívají na břehové vegetaci a tím způsobují estetické závady. Je důležité správně stanovit stupeň zředění splašků, aby čistota vody v recipientu byla zachována ve stanovených mezích. [1] [3]
Řádek 20:
Modifikovaná stoková sít vzniká kombinací jednotné a oddílné stokové soustavy v rámci odvodnění jednoho urbanizovaného celku.
Přítokové potrubí musí být dostatečně dlouhé a rovné, aby nedocházelo k bystřinnému proudění (Fr < 1). Proto se navrhuje délka potrubí L alespoň jako dvanácti násobek průměru D tohoto potrubí, tedy L = 12D. Je-li délka přítokového potrubí menší, je potřeba umístit před TOK komoru, která zajistí uklidnění energie vody. [13]▼
Oproti přítokovému potrubí je hlavní komora rozšířena. V komoře je umístěna norná stěna, před kterou se nachází vstupní šachta pro obsluhu. Poblíž vstupní šachty je umístěn nouzový obtok opatřený šoupětem, které má ovládání v šachtě. Ovládání je umístěno nad úrovní celého objektu z důvodu možného zacpání odtoku na ČOV, při kterém by byla celá odlehčovací komora pod vodou. [13]▼
Norná stěna je uchycena v nerezovém rámu před přepadovou štěrbinou a slouží k zadržení plovoucích nečistot. Po dešti klesají plovoucí nečistoty společně s hladinou a jsou odplavovány bezdeštným odtokem na čistírnu. Je-li potřeba je možno nornou stěnu překlopit a využít ji jako provizorní hrazení. [13]▼
Obr. 16 Nalevo norná stěna, kterou lze překlopením▼
použít i jako provizorní hrazení (vpravo)▼
Česle zamezují vtoku větších plovoucích a unášených nečistot do recipientu. Jsou uchyceny pomocí čepů a jsou volně kyvné s max. odklonem od svislice 45° . Pruty česlí mají průměr 14 mm, světlá šířka mezi nimi je 30 mm. Po celé délce přepadové štěrbiny je rovnoměrně rozmístěno 5 polí, první pole je hned za nornou stěnou. Mezera pod česlemi odpovídá polovině průměru škrtící tratě. [13]▼
Přepadová štěrbina slouží k odtoku naředěné odpadní vody, která bez dalšího čištění putuje přímo do recipientu. Odpadní vody tudy odtékají během přívalových nebo déletrvajících dešťů, kdy se díky škrtícímu potrubí zvedne hladina. [13]▼
Přepadová štěrbina má dva základní tvary. Prvním z nich je jednoduchý obdélník, užívaný pro DN přítokového potrubí menší než 1000. Druhým tvarem je lichoběžník, používaný pro DN 1000 a větší. [13]▼
Obr. 17 Typy přepadové štěrbiny u trubní OK▼
Škrtící potrubí má oproti přítokovému potrubí malé DN, což způsobuje jeho omezenou kapacitu. V průběhu bezdeštného období odvádí veškeré vody na ČOV, za deště tyto vody reguluje tak, aby přítok na ČOV byl konstantní. [13]▼
== Typy odlehčovacích komor ==
Řádek 27 ⟶ 60:
=== Odlehčovací komory bez mechanického předčištění ===
==== Odlehčovací komory s přepadem přímým ====
Odlehčování se provádí ve směru osy přívodní stoky. Rozdíl mezi jednotlivými typy je
Řádek 38 ⟶ 69:
Obr. 1 OK s přepadem přímým
==== Odlehčovací komory s přepadem bočním ====
Směr odlehčování je odkloněn od směru přívodní stoky. Snaha o zvýšení účinnosti bočního přepadu vedla ke konstrukci odlehčovací komory s bočním přepadem v oblouku, při kterém se využívá odstředivá síla proudící vody v oblouku. Umístěním přelivné hrany do oblouku na jeho konkávní straně je možno dosáhnout zvýšení účinnosti odlehčení. [2] [[Soubor:Odlehčení splaškové kanalizace, Kohoutovice, Brno.jpg|náhled|Odlehčení splaškové kanalizace bočním jednostranným přepadem, Kohoutovice, Brno.]]Oboustranný přepad umožňuje, oproti jednostrannému, zkrátit délku přelivné hrany a tím i délku celé odlehčovací komory. [2]
Řádek 63 ⟶ 95:
Obr. 5 OK s horizontální dělící stěnou
====
U tohoto typu komor se přelivná hrana prohne tlakem přepadající vody. Voda přepadá až do vytvoření přetlaku způsobeného vyšší hladinou ve stoce před hranou. [5]
====
U štítových odlehčovacích komor je svislá deska přitlačována ke hraně bočního přelivu protizávažím. Deska se vodorovně posune a nechá přepadat vodu až do vytvoření přetlaku způsobeného vyšší hladinou ve stoce před deskou. [5]
Řádek 73 ⟶ 105:
Štítové OK a OK s plastickou (elastickou) přelivnou hranou se budují s cílem snížení zatížení vodního recipientu přepadajícími znečišťující látkami z komory, jelikož umožňují zvýšení objemu prvního oplachu transportovaného dál stokovou sítí. [5]
====
Odlehčovací komory s torzní přepadovou hranou jsou vybaveny pohyblivou sklopnou klapkou. Sklopná klapka umožňuje zmenšení velikosti odlehčovacího objektu. Klapka dlouhá 1 m může nahradit pevný přeliv délky 2 až 5 m při stejném odlehčení a za stejného zpětného vzdutí. Klapka je odpadní vodou přelévána, proud tedy s sebou nestrhává různé sunuté nečistoty, které se vyskytují na dně potrubí. Sklopná klapka pracuje bez pomocné energie, při vyšší hladině se jednoduše prohne a voda může přepadat. [6]
Řádek 99 ⟶ 131:
==== Typy s přelivnou hranou uprostřed nádrže ====
Na přítoku je umístěn odražeč proudu, který napomáhá vytvoření víru. Přítok je veden tangenciálně, u dna vtéká do kruhové nádrže a tam vytváří dvojitou spirálu. U hladiny je vytvořen talíř s přelivnou hranou, a aby nedocházelo k odtoku plovoucích nečistot do recipientu, je před přelivnou hranou umístěna kruhová norná stěna. Plovoucí nečistoty jsou strhávány pod talíř a tam zachyceny. Přepadající předčištěná voda je svedena do recipientu a zachycené nečistoty jsou vírem přesunuty do odkaliště a na ČOV. [7]
Řádek 109 ⟶ 140:
Obr. 8 Separátor typ [[Agentura pro ochranu životního prostředí|USEPA]]
Separátor typu Fluidsep využívá kontrolovaného vírového proudění k oddělení usaditelných a plovoucích látek z odpadních vod. Jeho největšími výhodami jsou vysoká spolehlivost, malé náklady na údržbu a dobrá odlučivost. [8]
Řádek 119 ⟶ 149:
Obr. 9 Separátor typ Fluidsep
Heliscreen je jednoduché zařízení pracující na podobném principu jako šnekové čerpadlo. Na přepadové hraně je umístěn děrovaný ocelový plech, jenž zachycuje veškeré nečistoty větší než 6 mm. Tyto nečistoty jsou dále směřovány do čistírny odpadních vod. [9]
Obr. 10 typ Heliscreen
Storm King slouží k odstranění hrubých nečistot a plovoucích nečistot větších než 6 mm. Přítok je veden tangenciálně do středu nádrže, kde jsou umístěny horizontální talíře. Tyto talíře, slouží k zachycení nečistot. [10]
Řádek 133 ⟶ 161:
Obr. 11 typ Storm King (vlevo) a Hydro-Static Screen (vpravo)
Za bezdeštného období proudí voda žlabem, umístěným pod roštem. Během dešťové události se zvýší hladina vody v komoře a voda protéká přes děrovaný plech (červená šipka viz Obr. 12 (vpravo)). Usaditelné látky a plovoucí nečistoty zůstávají pod plechem a pokračují dále na čistírnu odpadních vod (hnědá šipka). Pročištěná voda prochází roštem a pokračuje dále do recipientu. [11]
Bezdeštný průtok protéká samostatným kanálem a pokračuje dále na čistírnu. Během deště hladina vody v kanále stoupá a z bezdeštného kanálu se přelévá přes přepadovou hranu na samočistící česle. Část vody za česlemi je odváděna na čistírnu, část se dostává do recipientu. [12]
==== Typy s přelivnou hranou na obvodu nádrže ====
Tento typ vychází z návrhů separátoru [[Agentura pro ochranu životního prostředí|USEPA]] a byl vyvinut na Českém vysokém učení technickém. Stejně jako u typu USEPA je přítok veden tangenciálně a u dna se vytváří spirálovitý vír. Přeliv společně s nornou stěnou je však umístěn v poslední čtvrtině obvodu nádrže. Ve středu nádrže je umístěno kaliště. [7]
Obr. 12 Separátor typ ČVUT
Separátory toho typu jsou využívány především v Anglii. Přítok je veden opět tangenciálně, ke dnu nádrže a přelivná hrana je umístěna ve stejné výšce jako vtokové potrubí. [7]
Řádek 157 ⟶ 181:
Obr. 13 Separátor typu dle Balmofortha
===== b) Obloukové separátory =====
Obloukový separátor byl vyvinut ve Velké Británii a všechny návrhové parametry jsou odvozeny z průměru přítokového potrubí D. [7]
Řádek 177 ⟶ 200:
Mezi výhody trubní odlehčovací komory patří levná výroba, jednoduchá instalace, omezení vypouštění znečišťujících látek, snadná obsluha a bezpečný, bezproblémový provoz. [14] [13]
▲==== Popis jednotlivých částí komory ====
▲===== Přítokové potrubí =====
▲Přítokové potrubí musí být dostatečně dlouhé a rovné, aby nedocházelo k bystřinnému proudění (Fr < 1). Proto se navrhuje délka potrubí L alespoň jako dvanácti násobek průměru D tohoto potrubí, tedy L = 12D. Je-li délka přítokového potrubí menší, je potřeba umístit před TOK komoru, která zajistí uklidnění energie vody. [13]
▲===== Hlavní komora =====
▲Oproti přítokovému potrubí je hlavní komora rozšířena. V komoře je umístěna norná stěna, před kterou se nachází vstupní šachta pro obsluhu. Poblíž vstupní šachty je umístěn nouzový obtok opatřený šoupětem, které má ovládání v šachtě. Ovládání je umístěno nad úrovní celého objektu z důvodu možného zacpání odtoku na ČOV, při kterém by byla celá odlehčovací komora pod vodou. [13]
▲===== Norná stěna =====
▲Norná stěna je uchycena v nerezovém rámu před přepadovou štěrbinou a slouží k zadržení plovoucích nečistot. Po dešti klesají plovoucí nečistoty společně s hladinou a jsou odplavovány bezdeštným odtokem na čistírnu. Je-li potřeba je možno nornou stěnu překlopit a využít ji jako provizorní hrazení. [13]
▲Obr. 16 Nalevo norná stěna, kterou lze překlopením
▲použít i jako provizorní hrazení (vpravo)
▲===== Česle =====
▲Česle zamezují vtoku větších plovoucích a unášených nečistot do recipientu. Jsou uchyceny pomocí čepů a jsou volně kyvné s max. odklonem od svislice 45° . Pruty česlí mají průměr 14 mm, světlá šířka mezi nimi je 30 mm. Po celé délce přepadové štěrbiny je rovnoměrně rozmístěno 5 polí, první pole je hned za nornou stěnou. Mezera pod česlemi odpovídá polovině průměru škrtící tratě. [13]
▲===== Přepadová štěrbina =====
▲Přepadová štěrbina slouží k odtoku naředěné odpadní vody, která bez dalšího čištění putuje přímo do recipientu. Odpadní vody tudy odtékají během přívalových nebo déletrvajících dešťů, kdy se díky škrtícímu potrubí zvedne hladina. [13]
▲Přepadová štěrbina má dva základní tvary. Prvním z nich je jednoduchý obdélník, užívaný pro DN přítokového potrubí menší než 1000. Druhým tvarem je lichoběžník, používaný pro DN 1000 a větší. [13]
▲Obr. 17 Typy přepadové štěrbiny u trubní OK
▲===== Škrtící potrubí =====
▲Škrtící potrubí má oproti přítokovému potrubí malé DN, což způsobuje jeho omezenou kapacitu. V průběhu bezdeštného období odvádí veškeré vody na ČOV, za deště tyto vody reguluje tak, aby přítok na ČOV byl konstantní. [13]
== Vliv odlehčovací komor na životní prostředí ==
| |||