'''Jihočeské pánve''' jsou [[GeomorfologieGeomorfologická oblast|geomorfologickou]] oblastí]] na jihozápadě [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]]. Jejich reliéf je [[tektonika|tektonicky]] podmíněný a má [[rovina|rovinný]] až plochý [[pahorkatina|pahorkatinný]] charakter.
== Členění ==
Asymetrickou [[Hrásť|hrástí]] [[Lišovský práh|Lišovského prahu]] jsou rozdělěny na [[Českobudějovická páne|Českobudějovickou pánev]] na západě[[západ]]ě a na [[Třeboňská pánev|Třeboňskou pánev]] na východě[[východ]]ě.
== Vznik ==
Jihočeské pánve vznikly jako rozsáhlá sníženina působením tlaku od jihu[[jih]]u v počátcích [[alpinské vrásnění|alpinského vrásnění]]. První poklesy [[zemská kra|zemských ker]] podél hlubinných zlomů[[zlom]]ů jsou datovány do konce [[křída|křídy]] v období před 100 miliony lety, a později pokračovaly téměř do současné doby. Koncem [[druhohory|druhohor]] se Jihočeské pánve staly dnem [[moře]]. Později zs výzdvihem [[Český masiv|Českého masivu]] zaplavovalo pánevní prohlubně sladkovodní [[jezero]] s odtokem k jihu[[jih]]u. Svoji dnešní podobu začaly pánve získávat až koncem [[třetihory|třetihor]] asi před 4 miliony let.
== Vodstvo ==
Jihočeské pánve se rozkládají v povodí [[Vltava|Vltavy]], [[Otava|Otavy]] a [[Lužnice]]. Nacházejí se v nich největší české [[rybník]]y [[Rožmberk]], [[Horusický rybník]], [[Bezdrev]], [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]], [[Velký Tisý]], [[Záblatský rybník]], [[Dehtář]], [[Staňkovský rybník]], [[Velká Holná]], [[Svět (rybník)|Svět]], [[Koclířov (rybník)|Koclířov]], [[Kačležský rybník]], [[Opatovický rybník]].
== Klimatické podmínky ==
Průměrná[[Průměr]]ná [[teplota]] v oblasti Jihočeských pánví se pohybuje mezi 7,5 - 8,5 °C. Průměrný [[objem]] ročních srážek činí asi 600-650 mm.
