Wikipedista:Gampe/Blandina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m →‎Tradiční historie: nmeziuložení
Řádek 33:
Blandina patří do skupiny lyonských mučedníků, kteří byli popraveni (někteří z nich po krutém [[mučení]]) v roce 177 za vlády [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]]. Téměř vše, co víme o Blandině, pochází z epištoly zaslaného církví v Lyonu církvím v Malé Asii. <ref name="butler">[http://www.bartleby.com/210/6/021.html Butler, Alban. ''Lives of the Saints'', Vol. VI, 1866]</ref> Eusebius ve své knize píšeo jejím životě a smrti podle citací ze zmíněného dopisu do [[Malá Asie|Malé Asie]] . <ref>[[Eusebius]], ''[[Church History (Eusebius)|Historia Ecclesiastica]]'', Book 5.2.</ref> Fanatismus římského obyvatelstva v Lyonu byl namířen proti křesťanům, takže pokud se někdo veřejně přiznal ke křesťanskví, byl pronásledován a perzekvován. <ref name="kirsch">[http://www.newadvent.org/cathen/02594a.htm Kirsch, Johann Peter. "St. Blandina." The Catholic Encyclopedia. Vol. 2. New York: Robert Appleton Company, 1907. 23 Apr. 2013]</ref>
 
Zatímco byl císařský [[legát]] mimo město, chiliarch, vojenský velitel a spoluvládce, civilní soudce, uvrhli do vězení řadu křesťanů, kteří vyznali svou víru. Když se legát vrátil, uvěznění věřící byli postaveni před soud. Mezi těmito křesťany byla i Blandina, otrokyně, která byla vzata do vazby spolu se svým pánem, také křesťanem. Její společníci se velmi obávali, že kvůli své tělesné slabosti nemusí snést mučení. Přestože ji soudci podrobili strašlivým mučením, až "i kati byli vyčerpaní a nevěděli, jak jí ještě mohou ublížit“, zůstala věrná víře a opakovala na každou otázku „Jsem křesťanka a nedopouštím se ničeho špatného". <ref name="kirsch">[http://www.newadvent.org/cathen/02594a.htm Kirsch, Johann Peter. "St. Blandina." The Catholic Encyclopedia. Vol. 2. New York: Robert Appleton Company, 1907. 23 Apr. 2013]</ref>
[[Soubor:Amphiteatre_Trois_Gaules_Lyon.jpg|náhled|300x300pixelů| ''Amphithéâtre des Trois-Gaules'' v Lyonu. Sloup v aréně je památníkem křesťanských mučedníků, včetně Blandiny.]]
Ze strachu z mučení otroci často svědčili proti svým pánům, že se při křesťanských shromážděních dopouštěli kanibalismu a krvesmilstva. Legát si přál svědectví, které by vedlo k občalování křesťanských vězňů z těchto zločinů. V době veřejných her byla proto Blandina podrobena novým mučením spolu s dalšími křesťany v městském [[Amfiteátr|amfiteátru]] (nyní známém jako Amfiteátr tří Galů ). <ref name="kirsch">[http://www.newadvent.org/cathen/02594a.htm Kirsch, Johann Peter. "St. Blandina." The Catholic Encyclopedia. Vol. 2. New York: Robert Appleton Company, 1907. 23 Apr. 2013]</ref>
 
Byla přivázána ke kůlu a byla k ní vypuštěna divoká zvířata. Podle legendy se jí však zvířata nedotkla. Poté, co to několik dní snášela, ve snaze přesvědčit ji, aby se vzdala, byla odvedena do arény, aby viděla utrpení svých společníků. Nakonec byla jako poslední z mučedníků [[Důtky|zbičována]], umístěna na rozžhavený rošt, svázána do sítě a hozena před divokého [[Tur domácí|vola,]] který ji svými rohy vyhodil do vzduchu. Nakonec byla zabita ranou dýky.<ref name="kirsch">[http://www.newadvent.org/cathen/02594a.htm Kirsch, Johann Peter. "St. Blandina." The Catholic Encyclopedia. Vol. 2. New York: Robert Appleton Company, 1907. 23 Apr. 2013]</ref> Její popel byl vysypán do řeky [[Rhôna|Rhôny]].
 
== Dědictví ==