Vymírání v pleistocénu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Teorie nadměrného lovu: drobné úpravy časování a stylistických citací (fakta vs. teoretické poznatky) značka: editace z Vizuálního editoru |
m odstranění Google Analytics kódů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ice age fauna of northern Spain - Mauricio Antón.jpg|náhled|350px|Krajina na území dnešního Španělska v době pleistocénu (zleva: ''equus ferus'', ''[[mammuthus primigenius]]'', ''[[Sob polární|rangifer tarandus]]'', ''[[Lev jeskynní|panthera spelaea]]'', ''[[Nosorožec srstnatý|coelodonta antiquitatis]]'')]]
'''Vymírání v [[pleistocén]]u''' je [[vymírání]], při němž převážně v Austrálii, v Severní a Jižní Americe a v menší míře v Evropě, v Asii a Africe vymřelo mnoho velkých druhů zvířat. Redukce počtu a druhové rozmanitosti velkých savců začala přinejmenším před více než 125 tisíci lety v Africe.<ref>https://phys.org/news/2018-04-unprecedented-large-mammal-extinctions-linked-ancient.html - Unprecedented wave of large-mammal extinctions linked to ancient humans</ref> Nakonec mnoho živočichů vymřelo na přechodu mezi pleistocénem a [[holocén]]em, proto se tomuto vymírání také někdy říká '''[[Vymírání v holocénu|holocénní vymírání]]'''. Podle teorie [[Paleontologie|
* nadměrné vybíjení zvířat [[člověk]]em, které se objevilo právě v tomto období. Variantou možnosti je tzv. [[Pleistocénní vymírání v Novém Světě#Predace druhého řádu|predace druhého řádu]] (zabíjení predátorů lidmi - tato teorie se zaměřuje více na nepřímé škody způsobené konkurencí lidí a ostatních predátorů). Dle tvrzení autorů studie uvedené v časopise Science Advances založené na globálních statistikách by hlavní příčinu vyhynutí 96 % savců v posledních 126 tisících letech mohl vysvětlit dopad činností člověka a to údajně již od svrchního pleistocénu.<ref>https://phys.org/news/2020-09-humans-climate-driven-rapidly-mammal.html - Humans, not climate, have driven rapidly rising mammal extinction rate</ref>
* přírodní [[Klimatická změna|klimatické změny]] (včetně možnosti vlivu dopadu relativně velkého [[asteroid]]u či kometárního jádra v době před asi 12 800 lety),<ref>https://phys.org/news/2019-10-hypothesis-asteroid-contributed-mass-extinction.html</ref><ref>https://www.sciencedaily.com/releases/2019/10/191025110314.htm</ref>
* zavlečení a šíření nějaké choroby.
* tzv. [[Laschampská událost]] - geomagnetická exkurze ke které došlo cca před 42 tisíci lety a byla prokazatelně příčinou např. vymření megafauny v Austrálii nebo definitivnímu zániku neandrtálců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahnala-lidi-do-jeskyni-a-vyhubila-neandrtalce-vedci-nasli-dukaz-apokalypsy-143220#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=FE4qop7eu63-202102220846&source=hp&seq_no=3
| datum přístupu = 2021-02-22
}}</ref>
== Teorie nadměrného lovu ==
[[Soubor:Extinctions Africa Austrailia NAmerica Madagascar.gif|300px|
Tato teorie předpokládá, že člověk lovil velké býložravce tak dlouho, až je zcela vyhubil. Následkem toho masožravci a mrchožrouti, kteří jsou závislí na těchto zvířatech, vymřeli kvůli absenci kořisti.<ref name="Martin1963"> {{Citace monografie | autor = Martin P. S. | rok = 1963 | titul = The last 10,000 years: A fossil pollen record of the American Southwest | místo = Tucson, AZ | vydavatel = Univ. Ariz. Press | isbn = 0-8165-1759-2}}</ref><ref name="Martin1967">{{Citace monografie | autor = Martin P. S. | rok = 1967 | titul = ''Prehistoric overkill. In'' Pleistocene extinctions: The search for a cause ''(ed. P.S. Martin and H.E. Wright)'' | místo = New Haven | vydavatel = Yale Univ. Press | isbn = 0-300-00755-8}}</ref><ref name="Martin1989">{{Citace monografie | autor = Martin P. S. | rok = 1989 | titul = ''Prehistoric overkill: A global model. In'' Quaternary extinctions: A prehistoric revolution ''(ed. P.S. Martin and R.G. Klein)'' | strany = 354–404 | místo = Tucson, AZ | vydavatel = Univ. Arizona Press | isbn = 0-8165-1100-4}}</ref> Tuto hypotézu navrhl [[Paul S. Martin]], který byl profesor věd o Zemi v pouštní laboratoři na Universitě v Arizoně. To způsobilo různé debaty, které trvají až dodnes. Nejpřesvědčivějším důkazem této teorie je, že 80% druhů velkých savců [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] zmizelo do 1000 let od vstupu člověka na kontinenty západní polokoule. Podobnou korelaci lze nalézt v [[Austrálie|Austrálii]] ([[australská megafauna]]), na [[Madagaskar
[[Soubor:Extinctions_Australia_N_America.gif|250px|
Dle několika teorií vymírání následovalo po migraci lidí, a toto vymírání bylo nejvyšší tam, kam lidé přišli nejpozději, zato nejmenší tam, odkud lidé pochází – Afrika (viz obr. napravo). To naznačuje, že v Africe, kde se lidé vyvinuli, kořist (zvířata) a schopnost člověka lovit se vyvíjely současně, proto se u místních zvířat vyvinuly různé techniky proti ulovení člověkem. Jak člověk migroval po celém světě a stále se zdokonaloval v lovu, setkával se se zvířaty, která se vyvinula v prostředí bez lidí. Zatímco v Africe byla zvířata na lidi zvyklá a bála se jich, mimo Afriku tento strach postrádala a byla pro člověka díky jeho loveckým technikám snadnou kořistí. Teorie také na základě výzkumů předpokládá, že byl tento jev nezávislý na klimatických změnách, viz obrázek vlevo. V Africe však docházelo k vymírání velkých býložravců už od [[pliocén]]u nezávisle na moderním člověku.<ref>https://phys.org/news/2018-11-human-ancestors-blame-ancient-mammal.html - Human ancestors not to blame for ancient mammal extinctions in Africa</ref>
Vybíjení bylo dokládáno archeologickými nálezy [[mamut]]ů s hroty zaseklými do jejich koster, pozorováním současných naivních zvířat, která dovolí lovcům se snadno přiblížit.<ref name="Flannery1995">{{Citace monografie | autor = Flannery, T | rok = 1995 | titul = The future eaters: an ecological history of the Australasian lands and people | url = https://archive.org/details/futureeatersecol00flan | místo = NY | vydavatel = George Braziller | isbn = 0-8021-3943-4}}</ref><ref name="Diamond1984">{{Citace monografie | autor = Diamond, J. | rok = 1984 | titul = ''Historic extinctions: a Rosetta stone for understanding prehistoric extinctions.
U člověka se vyvinula [[behaviorální modernita]] a ostatní druhy člověka vymřely postupně (i před koncem doby ledové). Je možné, že [[Neandrtálec]] vymřel také i díky modernímu člověku<ref>http://phys.org/news/2016-02-neanderthal-extinction-due-human-cultural.html - Model suggests Neanderthal extinction occurred due to human cultural superiority</ref>, nicméně tato teorie je jednou z mnoha, přičemž vědci se spíše přiklání k teorii mísení s moderním člověkem a zániku Neandrtálců z mnoha jiných důvodů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 44:
Nejnápadnější změna spojená s koncem doby ledové je rostoucí teplota. V období mezi 15000 BP (před dneškem)-10000 BP vzrostla globální průměrná teplota o 6 °C. Mysleli, že to byl důvod pro vymírání.
Podle této hypotézy, růst teplot byl dostatečný k tomu, aby roztál [[
==== Nedostatky teplotní hypotézy ====
Mnoho nedávných průzkumů prokázalo, že průměrná roční teplota současného interglaciálu v posledních 10 000 letech není vyšší, než průměrná teplota minulých interglaciálů, přitom ta samá velká zvířata tenkrát přežila podobný vzrůst teplot. Proto rostoucí teplota samotná není dostatečné vysvětlení.<ref name="Andersen1973">{{Citace monografie | autor = Andersen, S. T | rok = 1973 | titul = ''The differential pollen productivity of trees and its significance for the interpretation of a pollen diagram from a forested region. In'' Quaternary plant ecology: the 14<sup>th</sup>symposium of the British Ecological society, University of Cambridge, 28–30 March 1972 ''(ed. Birks, H. J. B. and West, R. G)'' | místo = Oxford | vydavatel = Blackwell Scientific Pubs | isbn = 0-632-09120-7}}</ref><ref name="Ashworth1980">{{Citace periodika | autor = Ashworth, C.A. | rok = 1980 | titul = Environmental implications of a beetle assemblage from the Gervais formation (Early Wisconsinian?), Minnesota | periodikum = Quat. Res. | ročník = 13 | strany = 200–12}}</ref><ref name="Birks1973">{{Citace monografie | autor = Birks, H. H. | rok = 1973 | titul = ''Modern macrofossil assemblages in lake sediments in Minnesota. In'' Quaternary plant ecology: the 14<sup>th</sup> symposium of the British Ecological Society, University of Cambridge, 28–30 March 1972 ''(ed. H. J. B. Birks, and R. G. West)'' | místo = Oxford | vydavatel = Blackwell Scientific Pubs | isbn = 0-632-09120-7}}</ref><ref name="Birks & Birks1980">{{Citace monografie | autor = Birks, H. J. B. & Birks, H. H. | rok = 1980 | titul = Quaternary paleoecology | místo = Baltimore | vydavatel = Univ. Park Press | isbn = 1-930665-56-3}}</ref><ref name="Bradely1985">{{Citace monografie | autor = Bradley, R. S. | rok = 1985 | titul = Quaternary Paleoclimatology: Methods of Paleoclimatic Reconstruction | url = https://archive.org/details/quaternarypaleoc0000unse | místo = Winchester, MA | vydavatel = Allen & Unwin | isbn = 0-04-551068-7}}</ref><ref name="Davis1976">{{Citace monografie | autor = Davis, M. B. | rok = 1976 | titul = ''Pleistocene biogeography of temperate deciduous forests. In'' Geoscience and man: ecology of the Pleistocene, vol.13 | místo = Baton Rouge | vydavatel = School of Geoscience, Louisiana State Univ.}}</ref> [[Doba ledová]] a meziledová se opakovala mnohokrát, ale k prudkému nárůstu populace člověka došlo až v posledních několika desítkách tisíc let.<ref>https://6000generations.wordpress.com/2013/09/26/human-population-explosion-started-well-before-the-neolithic/ - Human population explosion started well before the neolithic</ref>
Kromě toho mnoho druhů, např. mamuti, přežilo v oblastech bez lidí, jako [[Wrangelův ostrov]]<ref name="Vartanyan1995">{{Citace periodika | autor = Vartanyan, S.L., Arslanov, K.A., Tertychnaya, T.V. & Chernov, S.B. | rok = 1995 | titul = Radiocarbon dating evidence for mammoths on Wrangel Island, Arctic Ocean, until 2000 BC | periodikum = Radiocarbon | ročník = 37 | strany = 1–6 | url = http://www.radiocarbon.org/Journal/v37n1/vartanyan.html | příjmení =
=== Rostoucí kontinentalita a její vliv v čase nebo v prostoru ===
Řádek 56:
==== Vegetační změny geografické ====
Prokázalo se, že vegetace v krajině se změnila z parkové struktury na oddělené oblasti prérií a lesů.<ref name="Birks1973"/><ref name="Birks & Birks1980"/><ref name="Davis1976"/> To mohlo mít vliv na dostupnost různých druhů potravy. Býložravci potom nemuseli najít rostliny, které potřebovali pro zdárný vývoj a ty které byly k dispozici mohly v sobě mít toxiny určené proti spásání býložravci. Kratší vegetační sezóna mohla způsobit vymření velkých býložravců a jedinci z jiných populace mohli zakrnět ve vzrůstu. Bylo pozorováno, že za takové situace bizoni a další velcí [[přežvýkavec|přežvýkavci]] mají co se týče potravy výhodu proti koňům, slonům a jiným nepřežvýkavým býložravcům, protože přežvýkavci jsou schopni z té potravy (i když je jí méně) dostat více živin, dokáží lépe zpracovat vláknitou potravu a lépe si poradí s toxiny proti býložravcům.<ref name="Guthrie1988">{{Citace monografie | autor = Guthrie, R. D. | rok = 1988 | titul = Frozen Fauna of the Mammoth Steppe: The Story of Blue Babe | vydavatel = University Of Chicago Press | isbn = 0-226-31122-8}}</ref><ref name="Guthrie1989">{{Citace monografie | autor = Guthrie, R. D. | rok =1989 | titul = ''Mosaics, allochemics, and nutrients: an ecological theory of Late Pleistocene megafaunal extinctions. In'' Quaternary extinctions: A prehistoric revolution ''(ed. P.S. Martin and R.G. Klein)'' | strany = 259–99 | místo = Tucson, AZ | vydavatel = Univ. Arizona Press | isbn = 0-8165-1100-4}}</ref><ref name="Hoppe1978">{{Citace monografie | autor = Hoppe, P. P. | rok = 1978 | titul = Rumen fermentation in African ruminants. Proceedings of the 13<sup>th</sup> Annual Congress of Game Biologists | místo = Atlanta}}</ref>
Jestliže se vegetace stane více specializovaná, býložravci s menší zažívací přizpůsobivostí hůře nacházejí typ vegetace, kterou potřebují k tomu, aby se uživili a mohli se rozmnožovat v rámci jistého území.
Řádek 68:
* V jiných obdobích s kontinentálním klimatem velcí býložravci prospívali. Například se jim dařilo v Pleistocénu na [[Sibiř]]i, která měla a má kontinentálnější klima než bylo pleistocénní i holocénní klima Severní Ameriky.<ref name="Flereov1967"> {{Citace monografie | autor = Flereov, C. C. | rok = 1967 | titul = ''On the origin of the mammalian fauna of Canada. In'' The Bering Land Bridge ''(ed. D.M. Hopkins)'' | strany = 271–80 | místo = Palo Alto | vydavatel = Stanford Univ. Press | isbn = 0-8047-0272-1}}</ref><ref name="Frenzel1968">{{Citace periodika | autor = Frenzel, B. | rok = 1968 | titul = The Pleistocene vegetation of northern Eurasia | periodikum = Science | ročník = 161 | strany = 637–49}}</ref><ref name="McDonald1989">{{Citace monografie | autor = McDonald, J. | rok = 1989 | titul = ''The reordered North American selection regime and late Quaternary megafaunal extinctions. In'' Quaternary extinctions: A prehistoric revolution ''(ed. P.S. Martin and R.G. Klein) | strany = 354–404 | místo = Tucson, AZ | vydavatel = Univ. Arizona Press | isbn = 0-8165-1100-4}}</ref>
* Zvířata, která tenkrát vyhynula, by vlastně měla během změny z parkovité krajiny na prérii prosperovat, protože primární zdroje potravy, tedy trávy, spíše přibylo než ubylo.<ref name="Birks and West1973">{{Citace monografie | autor = Birks, H. J. B. and West, R. G. | rok = 1973 | titul = Quaternary plant ecology: the 14<sup>th</sup> symposium of the British Ecological society, University of Cambridge, 28–30 March 1972 | místo = Oxford | vydavatel = Blackwell Scientific Pubs | isbn = 0-632-09120-7}}</ref><ref name="McDonald 1981">{{Citace monografie | autor = McDonald, J. | rok = 1981 | titul = North American Bison: Their classification and evolution. | místo = Berkeley | vydavatel = Univ. Calif. Press | isbn = 0-520-04002-3}}</ref><ref name="McDonald1989"/> Ačkoliv byla vegetace prostorově specializovanější, množství dostupné trávy v prériích oproti minulosti vzrostlo, což by koním a mamutům vyhovovalo, ale přesto vymřeli.
* Ačkoliv koně v Novém Světě vymřeli, v 16. století byli úspěšně reintrodukováni Španěly, do moderního postpleistocénního interglaciálního klimatu. Dodnes jsou zde zdivočelí koně, kteří stále žijí ve stejném prostředí. Nacházejí dostatečné množství potravy bez toxinů, jsou schopní dostat z pastvy pro sebe tolik živin, že se dobře rozmnožují a s načasováním těhotenství nemají problém. Podobně mamuti přežili přechod z Pleistocénu do Holocénu na izolovaných, neobydlených ostrovech ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]]<ref name="Burney1993">{{Citace periodika | autor = Burney, D. A. | rok = 1993 | titul = Recent animal extinctions: recipes for disaster | periodikum = American Scientist | ročník = 81 | číslo = 6 | strany = 530–41}}</ref> a na [[Wrangelův ostrov|Wrangelově ostrově]] severně od Sibiře v Arktidě,<ref name="Vartanyan1993">{{Citace periodika | autor = Vartanyan, S.L., Garutt, V. E. and Sher, A.V. | rok = 1993 | titul = Holocene dwarf mammoths from Wangel Island in the Siberian Arctic | periodikum = Nature | ročník = 362 | strany = 337–40}}</ref> zde žili ještě v období před 7000-4000 roky.
* Velcí savci by byli schopní migrace, ať už stálé nebo občasné, pokud by byla teplota příliš extrémní, období rozmnožování příliš krátké nebo srážky příliš řídké či nepředvídatelné.<ref name="Pennycuick1979">{{Citace monografie | autor = Pennycuick, C.J. | rok = 1979 | titul = ''Energy costs of locomotion and the concept of "Foraging radius." In'' Serengetti: Dynamics of an Ecosystem ''(ed. A.R.E. Sinclair and M. Norton-Griffiths)'' | strany = 164–85 | místo = Chicago | vydavatel = Univ. Chicago Press | isbn = 0-226-76029-4}}</ref> Roční období jsou v různých geografických oblastech jinak načasované. Tím že třeba migrují pryč od rovníku, mohou býložravci najít oblasti, které jsou právě v období vegetační sezóny a mohou zde snadněji najít dost potravy a mohou se zde lépe rozmnožovat. Současní [[slon africký|sloni afričtí]] migrují v období sucha do oblastí, kde mohou najít nějakou vodu.<ref name="Wing & Buss1970">{{Citace periodika | autor = Wing, L.D. & Buss, I.O. | rok = 1970 | titul = Elephants and Forests | periodikum = Wildl. Mong. | číslo = 19}}</ref>
* Velká zvířata mohou nashromáždit ve svém těle více tuku než středně velká zvířata,<ref name="Owen-Smith1992">{{Citace monografie | autor = Owen-Smith, R.N. | rok = 1992 | titul = Megaherbivores: The influence of very large body size on ecology. Cambridge studies in ecology. | místo = Cambridge | vydavatel = Cambridge Univ. Press | isbn = 0-521-42637-5}}</ref> což by jim dovolovalo kompenzovat extrémní sezónní střídání dostupnosti potravy.
Řádek 75:
=== Nedostatky teorií klimatických změn a nadměrného lovu ===
Ani samotné vybíjení (sensu stricto) ani klimatické hypotézy nevysvětlují některá pozorování.
* Nepřežvýkavci a přechodné typy trpěli nejvíce, kdežto [[přežvýkavec|přežvýkavci]] obecně přežili.
* Mnoho druhů savců, kteří přežili, se ostře zmenšili ve velikosti, což je jev, na který mnozí autoři poukazují, že dobře zapadá do hypotézy vybíjení a odráží vznik trpasličích forem u mnoha lovených druhů dokonce i ve 20. století.
Protože samostatné hypotézy vybíjení a klimatických změn neuspokojivě vysvětlují vymírání, mnoho vědců podporuje teorii kombinaci klimatických změn a vybíjení.
Řádek 85:
Jestliže byla choroba opravdu zodpovědná za vymírání na konci Pleistocénu, musí tato choroba splňovat několik podmínek:<ref>viz tabulka 7.3 v MacPhee & Marx 1997</ref>
# patogen musí mít stálého bacilonosiče v dostatečně početné populaci. Patogen se musí udržet v přírodě i tehdy, když se zde nenachází vnímavý hostitel, kterého by mohl infikovat.
# patogen musí být vysoce infekční, musí být schopen infikovat všechny jedince všech věkových kategorií a obojího pohlaví.
# choroba musí být vysoce letální (smrtelná), s úmrtností asi 50-75%.
# patogen musí mít schopnost infikovat mnoho hostitelských druhů, aniž by představoval vážnou hrozbu pro člověka. Lidé mohou být infikováni, ale choroba pro ně nesmí být vysoce letální nebo způsobovat [[epidemie]].
=== Námitky proti hypotéze zničující choroby ===
* Nebyla prokázána žádná taková choroba.
* Obecně řečeno, choroba má být velice nakažlivá, aby zabila všechny jedince rodu nebo druhu. Dokonce ani tak nakažlivá choroba jako [[západonilská horečka]] patrně nemůže způsobit vymření druhu.<ref name="Lyons et al2004">{{Citace periodika | autor = Lyons, K, Smith, F.A., Wagner, P.J., White, E.P., and Brown, J.,H. | rok = 2004 | titul = Was a 'hyperdisease' responsible for the late Pleistocene megafaunal extinction? | periodikum = Ecology | ročník = 7 | strany = 859–68 | url = http://biology.unm.edu/JHBrown/Published/WasAHyperdiseaseResponsible.x.pdf | příjmení =
* Choroba by musela být nepravděpodobně selektivní, přitom postihovat mnoho druhů.
** Například choroba, která by byla schopna vyhubit tři druhy bisonů, zatímco další blízce příbuzný druh by neovlivnila.
** Musela by být schopna vyhubit nelétavé ptáky, zatímco blízce příbuzné létavé druhy by neovlivnila. Přestože je choroba dostatečně selektivní, aby postihla jen jeden druh v rámci celého rodu, musí být na druhou stranu schopna smrtelně infikovat druhy napříč několika skupin ptáků, vačnatců, placentálů, želv a krokodýlů.
** Žádná choroba s takto širokým rozsahem není známa, a už vůbec není známa taková, která by zároveň byla schopná infikovat množství blízce příbuzných druhů z různorodých skupin živočichů.
== Hypotéza predace druhého řádu ==
[[Soubor:CombinedHypothesisPleistoceneExtinction.gif|150px|
[[Soubor:SingleHypothesisPleistoceneExtinctions.gif|150px|
=== Scénář ===
Řádek 106:
'''Scénář''' je následující
* Po příchodu Homo sapiens do Nového Světa se museli původní predátoři dělit o kořist s novým druhem predátora. Díky této konkurenci nemohla populace původních predátorů, čili predátorů prvního řádu, najít dost potravy, neboť byli v přímé konkurenci s člověkem.
* Predace druhého řádu začala, když lidé začali vybíjet původní predátory.
* Populace kořisti už nebyla dobře kontrolována predací. Zabíjení predátorů člověkem zredukovalo počty těchto predátorů, až jich bylo tak málo, že nestačili regulovat velikost populace kořisti.
Řádek 133:
== Odkazy ==
=== Reference
{{Překlad|en|Pleistocene extinctions|217637938}}
<references />
| |||