Zemědělská a potravinářská knihovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fix kat; kat |
meziuložení |
||
Řádek 1:
{{pracuje se}}
'''Zemědělská a potravinářská knihovna''' je nevětší odborná zemědělská knihovna v České republice a zároveň třetí největší zemědělskou knihovnou na světě. Je součástí Ústavu zemědělských a potravinářských informací a její sídlo se nachází v Domě zemědělské osvěty v Praze na Vinohradech nedaleko Náměstí Míru. Knihovna byla založena v roce [[1926]] v rámci [[Československá akademie zemědělská|Československé akademie zemědělské]] a v současnosti má okolo 1,2 milionu položek. Jedná se o státní instituci.
== Historie ==
Historie knihovny sahá až do roku 1924, kdy se uvažuje o jejím založení v rámci [[Československá akademie zemědělská|Československé akademie zemědělské]]. V roce 1925 je zahájeno shromažďování a kategorizování [[knihovní fond|fondů]]
| příjmení = Bartošová
| jméno = Soňa
| rok = 1998
| titul = Přehled nejvýznamnějších dat a událostí z historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny
| vydavatel = Ústřední zemědělská a lesnická knihovna v Praze
| místo = Praha
| strany = 1
}}</ref>), následně o dva roky později je knihovna slanvostně otevřena odborné veřejnosti a 18. března 1928 se otvírá i široké veřejnosti. Mezitím v roce 1926 je přestěhována ze [[Státní zemědělský archiv|Státního zemědělského archivu]] ve Strahovském klášteře (kam byla dočasně přestěhována v roce 1925<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Bartošová
| jméno = Soňa
| rok = 1998
| titul = Přehled nejvýznamnějších dat a událostí z historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny
| vydavatel = Ústřední zemědělská a lesnická knihovna v Praze
| místo = Praha
| strany = 1
}}</ref>) do nově postaveného [[Dům zemědělské osvěty|Domu zemědělské osvěty]] ve Slezké ulici na pražských Vinohradech. Stejného roku je jí též udělen status „knihovny“ a je pojmenována '''Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítarna ČAZ'''. Knihovna též přebírá inspektorskou knihovnu [[ÚSZKČ]] ministerstva zemědělství. Následně v roce 1927 jsou přejaty sbírky [[Československá matice lesnická|Československé matice lesnické]], Československo-dánské společnosti, Čuprovy vyšší hospodářské školy na Kolčavce; jsou přijímány [[duplikát]]y státních vědeckých knihoven a studijní materiály škol zemědělských.<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Bartošová
| jméno = Soňa
| rok = 1998
| titul = Přehled nejvýznamnějších dat a událostí z historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny
| vydavatel = Ústřední zemědělská a lesnická knihovna v Praze
| místo = Praha
| strany = 2
}}</ref> Následně jsou v roce 1932 přejaty sbírky knihovny [[Ruský institut pro zemědělství a družstevnictví|Ruského institutu pro zemědělství a družstevnictví]], v roce 1933 sbírky Ukrajinské hospodářské akademie, od r. 1936 se shromažďují [[Výroční správa|výroční správy]] zemědělských škol a výzkumných ústavů, v roce 1939 je přebrána knihovnu [[Česká zemědělská rada|České zemědělské rady]], v roce 1940 přejímá knihovna darem odbornou knohovnu ing. Koblice.<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Bartošová
| jméno = Soňa
| rok = 1998
| titul = Přehled nejvýznamnějších dat a událostí z historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny
| vydavatel = Ústřední zemědělská a lesnická knihovna v Praze
| místo = Praha
| strany = 3-4
}}</ref>
V roce 1938 dochází ke změně názvu na '''Ústřední zemědělská knihovna
Mezi lety 1977-86 dochází k výstavbě [[Depozitum|depozita]] v [[Kojetice (okres Mělník)|Kojeticích]]. Následně jsou pak mezi lety 1990-92 a 1997-2000 realizovány přestavby tohoto objektu.
Řádek 17 ⟶ 49:
Fond pokrývá obory typu zahradnictví, včelařství, rybářství, myslivost, potravinářské technologie apod. Knihovna též nabízí řadu služeb a přístup k odborným databázím, včetně [[Rešeržní služby|služeb rešeržních]].
== Ředitelé ==
*Dr. Antonín Krejčík (1927-1931)
*Dr. ing. Jan Boštík (1932-1942)
*Dr. Emil Reich (1942-1943) - dozor/ing. František Lazecký (1942-1946) - správa knihovny
*Ing. Fr. Lazecký (1946-
== Popis ==
Samotná knihovna je tvořena třemy částmi: samotnou výpůjční halou a [[archiv]]em v Domu zemědělské osvěty a archivem v Kojeticích. Výjpůjční hala stejně jako archiv se nachází v prvním patře a v suterénu v traktu, který je orientován směrem do Slezké ulice. Při vstupu do knihovny ze schodiště se nejprve vstoupí do temné chodby se skříňkami na zavazadla a ošacení návštěvníků. Napravo je pak vstup do prostor zázemí výpůjčního protokolu. Samotná výpůjční hala je tvořena uprostřed [[infopult]]em ohraničeným čtyřmi hranatými sloupy. Za ním proti vstupu je [[lístkový katalog]]. Na levo pak [[příruční knihovna]] a knihovna s časopisy obklopená stoly k [[Prezenční výpůjčka|prezenčnímu studiu]]. Na pravo jsou pak stoly s počítači, k vyhledávání položek z knihovny. Ve sklepě pod knihovnou se pak nachází archiv obsahující položky vydané po roce [[1950]], starší a méně žádané položky se nacházejí v archivu v Kojeticích.
| |||