|
== Život a dílo ==
[[Soubor:Sousoší Poutníci - Koliště, Brno.JPG|náhled|180 px|Sousoší Poutníci – Brno-Koliště, František Úprka (1915)]]
Franta Úprka se narodil 26. února 1868 v obci [[Kněždub]] na [[Slovácko|Moravském Slovácku]]. Františkův otec Ján Uprka<ref name="matrikaJU">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matriky/brnoactapublica/prohlizecmatrika/5090detail/5040?stranaimage=104216000010-000253-003372-000000-005420-000000-00-B06979-01040.jp2 Matriční záznam o narození a křtu – Ján Úprka]</ref><ref name="matrikaO">[httphttps://actapublicawww.mza.eucz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/5153detail/5103?stranaimage=82216000010-000253-003372-000000-005559-000000-00-B05514-00820.jp2 Matriční záznam o sňatku Jána Úprky s Evou Michálkovou]</ref> vlastnil selskou usedlost, na které hospodařil. Úprkova matka Eva rozená Machálková<ref name="matrikaEU">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/5148detail/5098?stranaimage=160216000010-000253-003372-000000-005551-000000-00-B05513-01600.jp2 Matriční záznam o narození a křtu – Eva Úprková roz.Machálková]</ref> pocházela z obce [[Lipov]]. Ján Uprka se krom hospodaření věnoval také lidové umělecké tvorbě, konkrétně malbě náboženských i folklorních motivů aplikovaných v interiérech obydlí, na předmětech denní potřeby i na svatých obrázcích. Franta Úprka měl tři sourozence. [[Joža Uprka|Jožu]] (1861), který byl významným malířem, Martina (1863),<ref name="matrikaMartin">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/5090detail/5040?stranaimage=218216000010-000253-003372-000000-005420-000000-00-B06979-02180.jp2 Matriční záznam o narození a křtu Martina Úprky]</ref> který hospodařil na rodovém majetku a sestru Alžbětu (1865).<ref name="matrikaAlžběta">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/5090detail/5040?stranaimage=226216000010-000253-003372-000000-005420-000000-00-B06979-02260.jp2 Matriční záznam o narození a křtu Alžběty Úprkové]</ref> Ján Uprka mohl výtvarně na své dva syny působit velmi krátce, jelikož zemřel předčasně v roce [[1874]].<ref name="matrikaZ1">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/248detail/234?stranaimage=15216000010-000253-003372-000000-005432-000000-00-B03241-00150.jp2 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Jana Úprky]</ref> Frantova matka nebyla nakloněna uměleckému směřování svého syna Franty, naopak se snažila, aby si zajistil praktické vzdělání pro budoucí učitelskou nebo duchovní dráhu.
Mladý Franta navštěvoval dva roky německé [[Piaristický řád|piaristické]] gymnázium ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]]. Pro neuspokojivý prospěch gymnázium opustil a krátce vypomáhal ovdovělé matce s hospodářstvím. Další studia se již ubírala uměleckým směrem. V letech 1883–1884 studoval na řezbářské škole ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]]. Školu však nedokončil a v roce [[1885]] odešel do [[Praha|Prahy]], kde se zajímal o studium modelování na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii]] u prof. [[Josef Mauder|Maudra]]. Vzhledem k nedokončenému středoškolskému vzdělání nemohl být přijat. Úprka proto nastoupil jako pomocník v řezbářské a sochařské firmě Jana Krejčíka. Následně se učil kamenickému řemeslu u sochaře [[Jindřich Václav Čapek|Jindřicha V. Čapka]] a pracoval v ateliérech sochařů [[Antonín Pavel Wagner|Antonína Pavla Wagnera]] a [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]].
V roce [[1887]] zemřela Frantova matka Eva Úprková.<ref name="matrikaZ2">[httphttps://actapublicawww.eumza.cz/matrikyactapublica/brnomatrika/prohlizec/248detail/234?stranaimage=52216000010-000253-003372-000000-005432-000000-00-B03241-00520.jp2 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Evy Úprkové]</ref> V letech 1890–1892 si odbyl Úprka vojenskou službu v [[Kroměříž]]i. Po absolvování vojny se vrátil zpět do Prahy a následně podnikl studijní cestu po českých a německých městech. Navštívil během ní [[Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích|odbornou školu sochařskou a kamenickou]] v [[Hořice|Hořicích]], pobýval krátce ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] a [[Erfurt]]u. Po cestách zakotvil zpět v Praze, kde pozvolna přešel od kamenického řemesla k uměleckému sochařství. V roce [[1896]] se v Praze definitivně usadil. Oženil se zde s Otilii Chramostovou, dcerou Josefa Karla Chramosty herce [[Stavovské divadlo|Stavovského]] a později [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Franta Úprka byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] a od roku [[1909]] též zakládajícím členem ''Sdružení výtvarných umělců moravských''. Mezi léty 1903 a 1908 byly jeho sochy k vidění na členských výstavách v Praze i mimo ní.
Roku [[1906]] vystavoval své dílo na Mezinárodní výstavě v [[Milán]]ě. Rok [[1910]] se nesl v duchu italských výstav. Vystavoval v [[Benátky|Benátkách]], opět v Miláne, [[Turín]]ě a [[Řím]]ě. Další zahraniční vystoupení proběhlo od [[15. březen|15. března]] do [[22. duben|22. dubna]] [[1911]] v [[Londýn]]ě v ''Doré Gallery'', kde se konala Výstava slovanského umění. Roku [[1918]] otevíral Franta Úprka obnovení provozu galerie [[Topičův salon|Topičova salonu]] po nucené sedmileté pauze, a to společnou výstavou s [[Alois Kalvoda|Aloisem Kalvodou]]. V poválečných letech provedl dva náhrobky na Národním hřbitově v [[Martin (město)|Martině]]. Náhrobky byly odhaleny v roce [[1923]] za přítomnosti prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. Roku [[1920]] zastupoval na [[Pařížský salon|pařížském Salonu]] české sochařství svou známou sochou '''''Poutníků'''''. Před koncem svého života, od roku [[1927]], často pobýval na [[Slovensko|Slovensku]], kam jej přivedly mj. pracovní záležitosti. Dokončoval zde sochařskou výzdobu fasád veřejných budov v [[Bratislava|Bratislavě]], konkrétně ''Zemské banky'' a ''Zemědělského muzea''. V roce 1929 navrhl pomník [[František Bohumír Zvěřina|Františka Bohumíra Zvěřiny]] u [[Památník Františka Bohumíra Zvěřiny|Památníku Františka Bohumíra Zvěřiny]] v [[Hrotovice|Hrotovicích]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Bašta|jméno=Jaroslav|titul=Muzeum v Hrotovicích|url=https://is.muni.cz/auth/th/64892/ff_m/muzeum_v_hrotovicich.txt|vydavatel=Filozofická fakulta - Masarykova univerzita|místo=Brno|datum vydání=2006|datum přístupu=2016-06-16|strany=58-62}}</ref> Jeho posledním dílem, odhaleným až posmrtně, je Pomník padlých hrdinů v Uherském Ostrohu.<ref>Dačevová R, a kol., 2012, s. 133</ref>
|
