Florian Hernych: Porovnání verzí

Na přelomu 19. a 20. století patřil Florian Hernych k největším producentům textilu ve východních Čechách, zaměstnával 2 500 dělníků a provozoval 3 000 mechanických tkalcovských stavů. Podomácku pro něj pracovaly i stovky dalších ručních stavů na venkově v celé oblasti podhůří [[Orlické hory|Orlických hor]]. V roce 1902 se stal členem výboru Svazu textilních průmyslníků a v souvislosti se svými úspěchy usiloval o povýšení do šlechtického stavu<ref>PÁVKOVÁ, Renata: ''Činnost investičního odboru města Ústí nad Orlicí v samostatné působnosti'' (bakalářská práce); Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice; Pardubice, 2010 [https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/37583/PavkovaR_Cinnostmestskeho_MCh_2010.pdf;jsessionid=04C3A3FE4474819368173222DF97B6A9?sequence=1 dostupné online]</ref>. Jako zaměstnavatel neměl příliš dobrou pověst, brutálním zakročením proti stávce dělníků v roce 1903 se dostal i do konfliktu s orgány státní správy<ref>''Florian Hernych: textilní magnát bez soucitu'' in: [[Euro (týdeník)|Týdeník Euro]], 2009, [https://www.euro.cz/byznys/florian-hernychtextilni-magnat-bez-soucitu-893972 dostupné online]</ref>. Kolem roku 1910 se firma dostala do finančních problémů a v roce 1911 vznikla společnost ''Jan Hernych a syn, spol. s r. o., Ústí nad Orlicí''. Došlo k prodeji tkalcovny v Chrudimi, další problémy s odbytem přišly po [[Balkánské války|balkánských válkách]]. Pod hrozbou exekuce nakonec vstoupila do firmy [[Živnostenská banka|Živnobanka]] a došlo k přeměně na akciovou společnost (''Akciové textilní závody Jan Hernych a syn, a.s. Praha''). I když Florianovi synové Richard a Emil zasedali ve správní radě a zastávali funkce technického a obchodního ředitele, celkově vliv Hernychů na další chod firmy klesal. Florian Hernych kvůli tomuto vývoji vystoupil v roce 1917 z vedení společnosti a odešel do soukromí.

 

 

== Související články ==