Ještědský hřbet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
turistické využití značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
chaty |
||
Řádek 76:
Na západním a východním svahu Ještědu je postavený skiareál pro sjezdové lyžování a skokanské můstky. Pokračování hřebenové trasy z Ještědu na Pláně pod Ještědem je součástí lyžařského sjezdového areálu a využívá se jako spojovací trať mezi jednotlivými sjezdovkami. Od Plání po Ještědem na Javorník vede společná trasa pro cyklisty, běžkaře i pěší turisty.
Horolezci využívají k lezení především Walliský hřeben (německy Wirbelsteine) s jednotlivými vrcholy Matterhorn, Breithorn, Lyskamm, Castor a Pollux, Monte Rosa. Další lezecké skály jsou Dánský kámen na hřebenu Černé hory, dále Pudl, Krejčík a Červený kámen na Ještědu, Rašovské skály u Šimonovic, Matoušova skála a Důlní skály u Křižan<ref>[https://www.skalnioblasti.cz/5_index.asp?cmd=6&sektor_id=251 Horolezecký průvodce Ještěd]</ref>.
== Horské boudy ==
Na Ještědském hřbetu byly postaveny důležité turistické ubytovny, zde podle krkonošského vzoru zvané boudy. Rasenbankbaude (686 m n. m.) mezi sedlem Trávník a Zdislavským Špičákem postavil Franz Kunze roku 1933, a když ji musel opustit při odsunu německého obyvatelstva roku 1945, shořela. Požár se připisuje právě jemu. Jäckelbaude (730 m n. m.) pod vrcholem Malého Ještědu byla postavena roku 1906 Wenzelem Jäckelem, který ji provozoval do konce 2. světové války. Po válce byla celá rodina odsunuta roku 1945. Poté ji provozoval národní správce, následně podnik Optika Praha a nakonec Lesní správa. V 60. letech 20. století zchátrala a byla stržena.
Na Ještědu byla postavena velká horská chata (1012 m n. m.) roku 1907 v režii Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Vyhořela roku 1963. Hotel spojený s vysílačem byl otevřen roku 1973.
Další ubytovací kapacity poskytuje chata Ještědka v sedle mezi Ještědem a Černým vrchem, chata Pláně pod Ještědem, v historii střídavě hostinec U Šámalů nad Rašovkou a hotel Obří sud na Javorníku.
== Odkazy ==
| |||