Druhá republika: Porovnání verzí

O den později přijel na okupované území u [[Aš]]e Adolf Hitler, provázený německou nacistickou špičkou. Delegace byly vítány davy nadšených [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]].<ref name="pacner173">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 173-178</ref> Prezident [[Edvard Beneš]] [[5. říjen|5. října]] abdikoval a [[22. říjen|22. října]] odletěl do Británie (později do [[Spojené státy americké|USA]]).<ref name="pacner178">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 178-183</ref>. Téhož dne překročily hranice na jižním Slovensku jednotky maďarské pohraniční stráže a vyprovokovaly incident s jednotkami [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. 6. října byla na Slovensku podepsána tzv. ''[[Žilinská dohoda]]'', která vyhlásila [[Slovenská země (1938–1939)|slovenskou autonomii]]. 8. října Hitler vydal směrnici [[Joachim von Ribbentrop|Ribbentropovu]] úřadu podporovat autonomii [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], ale prozatím ve svazku ČSR. V českém pohraničí pokračovaly násilnosti německých ordnerů, bylo zabito či zraněno a posléze odvlečeno několik příslušníků [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]], avšak britská mise, která dohlížela na předávání českého pohraničí nacistickému Německu, proti těmto praktikám nezasáhla. 10. října 1938 obsadila německá armáda [[Petržalka|Petržalku]] a v [[Bratislava|Bratislavě]] byla ustanovena Deutsche Partei. 11. října byla vyhlášena [[Karpatská Ukrajina|autonomie Podkarpatské Rusi]]. 12. října bylo napadeno předsunuté mužstvo [[Československá armáda|Československé armády]] v Osekách na [[Prachatice|Prachaticku]]. Jednalo se o jeden z mnoha útoků, které prováděli Němci na delimitační čáře během roku [[1938]] a kteří se pokoušeli zabrat území, které jim podle [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] nenáleželo. Útoky proti československým pohraničním jednotkám za strany [[Maďarsko|Maďarska]] probíhaly i na jižním Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Současně probíhala jednání mezi Československem a Maďarskem o odstoupení oblastí s převahou maďarského obyvatelstva Maďarsku. V obsazených [[Sudety|Sudetech]] pokračovaly návštěvy Adolfa Hitlera se soukmenovci. V pátek [[28. říjen|28. října]] 1938 se neuskutečnily oficiální oslavy vzniku Československé republiky, které již byly předtím zrušeny. Došlo jen k několika pietním aktům u hrobu Neznámého vojína či hrobu prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. 31. října 1938 byla henleinovci přepadena [[Moravská Chrastová]], kde žilo převážně české obyvatelstvo. Československé jednotky však vytlačily [[Němci|Němce]] zpět, ale došlo k několika obětem na životech, několik Čechů bylo odvlečeno.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.army.cz/avis/a%20report2003/21/20.htm |datum přístupu=2008-12-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110831043125/http://www.army.cz/avis/a%20report2003/21/20.htm |datum archivace=2011-08-31 |nedostupné=ano }}</ref>

Druhá republika s novým prezidentem [[Emil Hácha|Emilem Háchou]], který byl uveden do funkce 30. listopadu [[1938]], byla jen stín té první – množství průmyslu, obranných opevnění, komunikací spolu s 33 % plochy českých zemí bylo ztraceno. Navíc bylo nutno postarat se o desetitisíce uprchlíků ze zabraných území. Např. k 1. listopadu 1938 bylo provizorně obydleno uprchlíky z pohraničí 6000 železničních vagónů. Uprchlíci neměli často práci, jejich majetky zůstaly v zabraném pohraničí. Stát začal kopírovat italský fašistický model. Byla vytvořena Strana národní jednoty, kde se pod vedením agrárníků sjednotily občanské strany a část národních socialistů. Jako legální opozice působila Národní strana práce složená ze sociálních demokratů a levého křídla národních socialistů. Nový premiér [[Rudolf Beran]] byl vždy silně pravicově orientovaný (oproti ostatním agrárníkům) a skeptický k liberalismu a demokracii. Komunistická strana byla rozpuštěna, třebaže její členové zůstali v parlamentu.<ref name="pacner178" /> Byla zavedena tvrdá [[cenzura]].{{Zdroj?}} Byl vydán [[Zmocňovací zákon (Československo 1938)|zmocňovací zákon]], který zmocňoval vládu, aby vládla bez parlamentu.{{Zdroj?}} Program Strany národní jednoty byl inspirován korporativistickým programem italských [[fašismus|fašistů]] a byly vydány také antisemitské dekrety. „Záruky“, k nimž se zavázal v Mnichovské dohodě [[Adolf Hitler]], zůstaly pouze na papíře. Stále docházelo k pohraničním incidentům, mnozí čs. příslušníci ozbrojených sil zůstali po únosu na německé území „nezvěstní“. Nenastalo dohodnuté propuštění části Čechů, zajatých před 1. říjnem [[1938]] v době Mnichovské krize. Z německého [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora v Dachau]] se podařilo propašovat do Československa zprávu o 16 tisících vězních, mezi nimiž je 42 zavlečených [[Češi|Čechů]]. Německo pokračovalo v diktátu při stanovování dalších záborů českého území, a to i v případech, že se jednalo obce s převahou českého živlu.

* '''[[Strana národní jednoty]]''' představovala vládní stranu. Svou orientací směřovala k nacionálně akcentovanému autoritativnímu režimu. Jejím předsedou byl [[Rudolf Beran]]. Strana vznikla sjednocením všech tehdejších českých politických stran, kromě [[Československá sociálně demokratická strana dělnická|ČSDSD]], [[Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa (KSČ)]] a části [[Česká strana národně sociální|ČSNS]], sdružovala tak všechny tehdejší nelevicové strany. Jádro strany tvořila bývalá [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]]. Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] strana prakticky zanikla, když část členstva založila stranu [[Národní souručenství]].