Druhá republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstranění duplicitní informace o Benešově abdikaci, doplnění reference
Zdroj k zákazu KSČ, požadavek na další zdroje
Řádek 75:
1. říjen [[1938]] začal pro [[Československo]] potupně. První německé jednotky začaly obsazovat československé pohraničí. Začalo i [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|vystěhovávání českých obyvatel]] z pohraničí, kteří byli na mnoha místech vyháněni svými bývalými německými sousedy i sudetoněmeckými bojůvkami. Část obyvatel odešla z důvodů ztráty zaměstnání sama (státní úředníci, četníci, vojáci), část musela opustit své domovy násilím, část odešla z kombinace obou předcházejících důvodů. Násilí v pohraničí pokračovalo, sudetoněmecké jednotky [[Freikorps]]u mnohdy střílely po českých občanech i četnících, kteří zajišťovali vyklízení. Náčelník sudetoněmeckého Freikorpsu ve Vratislavi vydal tajný rozkaz: ''„Nic nezapalovat... Kořist řádně odevzdat. Rudé a Čechy na útěku vyřídit...“'' Policejní ředitelství v [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravě]] hlásilo o přepadech Československa z polského území. Prostřednictvím rozhlasu se ozvalo též [[Maďarsko]], které požadovalo ''„vyřešení maďarské otázky v Československu“''. 1. října došlo i k tajnému převezení ostatků [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] z [[Litoměřice|Litoměřic]] do Prahy. 2. října 1938 odevzdal maďarský velvyslanec v ČSR nótu s žádostí o sdělení, kdy a kde je Československo ochotno zahájit jednání. [[Československo-polský spor o Těšínsko|Polské vojsko vstoupilo]] do [[Český Těšín|Českého Těšína]], německé vojsko obsadilo Šluknovský a Frýdlantský výběžek.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H13160, Beim Einmarsch deutscher Truppen in Eger.jpg|náhled|vlevo|Nadšená a k pláči dojatá sudetská Němka z Chebu vítá příjezd německých vojsk]]
O den později přijel na okupované území u [[Aš]]e Adolf Hitler, provázený německou nacistickou špičkou. Delegace byly vítány davy nadšených [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]].<ref name="pacner173">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 173-178</ref> Prezident [[Edvard Beneš]] [[5. říjen|5. října]] abdikoval a [[22. říjen|22. října]] odletěl do Británie (později do [[Spojené státy americké|USA]]).<ref name="pacner178">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa.'' S. 178-183</ref>. Téhož dne překročily hranice na jižním Slovensku jednotky maďarské pohraniční stráže a vyprovokovaly incident s jednotkami [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. 6. října byla na Slovensku podepsána tzv. ''[[Žilinská dohoda]]'', která vyhlásila [[Slovenská země (1938–1939)|slovenskou autonomii]]. 8. října Hitler vydal směrnici [[Joachim von Ribbentrop|Ribbentropovu]] úřadu podporovat autonomii [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], ale prozatím ve svazku ČSR. V českém pohraničí pokračovaly násilnosti německých ordnerů, bylo zabito či zraněno a posléze odvlečeno několik příslušníků [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]], avšak britská mise, která dohlížela na předávání českého pohraničí nacistickému Německu, proti těmto praktikám nezasáhla. 10. října 1938 obsadila německá armáda [[Petržalka|Petržalku]] a v [[Bratislava|Bratislavě]] byla ustanovena Deutsche Partei. 11. října byla vyhlášena [[Karpatská Ukrajina|autonomie Podkarpatské Rusi]]. 12. října bylo napadeno předsunuté mužstvo [[Československá armáda|Československé armády]] v Osekách na [[Prachatice|Prachaticku]]. Jednalo se o jeden z mnoha útoků, které prováděli Němci na delimitační čáře během roku [[1938]] a kteří se pokoušeli zabrat území, které jim podle [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] nenáleželo. Útoky proti československým pohraničním jednotkám za strany [[Maďarsko|Maďarska]] probíhaly i na jižním Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Současně probíhala jednání mezi Československem a Maďarskem o odstoupení oblastí s převahou maďarského obyvatelstva Maďarsku. V obsazených [[Sudety|Sudetech]] pokračovaly návštěvy Adolfa Hitlera se soukmenovci. V pátek [[28. říjen|28. října]] 1938 se neuskutečnily oficiální oslavy vzniku Československé republiky, které již byly předtím zrušeny. Došlo jen k několika pietním aktům u hrobu Neznámého vojína či hrobu prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. 31. října 1938 byla henleinovci přepadena [[Moravská Chrastová]], kde žilo převážně české obyvatelstvo. Československé jednotky však vytlačily [[Němci|Němce]] zpět, ale došlo k několika obětem na životech, několik Čechů bylo odvlečeno.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.army.cz/avis/a%20report2003/21/20.htm |datum přístupu=2008-12-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110831043125/http://www.army.cz/avis/a%20report2003/21/20.htm |datum archivace=2011-08-31 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Celkové ztráty pomnichovského Československa činily 41 098 km² území a 4 879 000 obyvatel.<ref>František Čapka: Dějiny zemí koruny české v datech, {{ISBN|80-7277-000-4}}, str. 683</ref>
Řádek 83:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2005-0176, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|náhled|Wehrmacht zabírá české pohraničí]]
[[Soubor:Czech refugees from the Sudetenland 1.gif|náhled|Příjezd českých uprchlíků z pohraničí před Wilsonovým nádražím v Praze]]
Druhá republika s novým prezidentem [[Emil Hácha|Emilem Háchou]], který byl uveden do funkce 30. listopadu [[1938]], byla jen stín té první – množství průmyslu, obranných opevnění, komunikací spolu s 33 % plochy českých zemí bylo ztraceno. Navíc bylo nutno postarat se o desetitisíce uprchlíků ze zabraných území. Např. k 1. listopadu 1938 bylo provizorně obydleno uprchlíky z pohraničí 6000 železničních vagónů. Uprchlíci neměli často práci, jejich majetky zůstaly v zabraném pohraničí. Stát začal kopírovat italský fašistický model. Byla vytvořena Strana národní jednoty, kde se pod vedením agrárníků sjednotily občanské strany a část národních socialistů. Jako legální opozice působila Národní strana práce složená ze sociálních demokratů a levého křídla národních socialistů. Nový premiér [[Rudolf Beran]] byl vždy silně pravicově orientovaný (oproti ostatním agrárníkům) a skeptický k liberalismu a demokracii. Komunistická strana byla rozpuštěna, třebaže její členové zůstali v parlamentu.<ref name="pacner178" /> Byla zavedena tvrdá [[cenzura]].{{Zdroj?}} Byl vydán [[Zmocňovací zákon (Československo 1938)|zmocňovací zákon]], který zmocňoval vládu, aby vládla bez parlamentu.{{Zdroj?}} Program Strany národní jednoty byl inspirován korporativistickým programem italských [[fašismus|fašistů]] a byly vydány také antisemitské dekrety. „Záruky“, k nimž se zavázal v Mnichovské dohodě [[Adolf Hitler]], zůstaly pouze na papíře. Stále docházelo k pohraničním incidentům, mnozí čs. příslušníci ozbrojených sil zůstali po únosu na německé území „nezvěstní“. Nenastalo dohodnuté propuštění části Čechů, zajatých před 1. říjnem [[1938]] v době Mnichovské krize. Z německého [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora v Dachau]] se podařilo propašovat do Československa zprávu o 16 tisících vězních, mezi nimiž je 42 zavlečených [[Češi|Čechů]]. Německo pokračovalo v diktátu při stanovování dalších záborů českého území, a to i v případech, že se jednalo obce s převahou českého živlu.
[[Soubor:Druhá Československá republika 1938 podkarp. rus.png|náhled|vlevo|Slovensko a Podkarpatská Rus (Karpatská Ukrajina) za druhé republiky]]
2. listopadu bylo dovršeno i jednání o odstoupení jižních částí Slovenska a Podkarpatské Rusi hortyovskému Maďarsku ([[První vídeňská arbitráž]]). Na okupované části Slovenska i Podkarpatské Rusi (přejmenované v listopadu [[1938]] na Karpatskou Ukrajinu) došlo pod nátlakem Maďarů k nucenému odchodu slovenského a rusínského obyvatelstva. Ani po následném záboru odstoupeného území nenastal na nové československo-maďarské hranici klid, maďarské silové složky dále pokračovaly v útocích na příslušníky [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. Stát byl v závěru roku nucen řešit neutěšenou situaci uprchlíků z pohraničí, kteří neměli stále střechu nad hlavou ani zaměstnání. Například 25. listopadu vydala československá vláda nařízení, aby okresní úřady podle možností umisťovaly zemědělské uprchlíky s jejich rodinami a hospodářským inventářem v zemědělských závodech nad 50 ha výměry. Na pomoc uprchlíkům byly pořádány i veřejné sbírky, peníze došly i od organizací a církví ze zahraničí. Do konce roku [[1938]] se podařilo československým úřadům z velké části vyřešit jak problém uprchlíků, tak problémy výroby, zásobování, školství či peněžnictví. V odtržených [[Sudety|Sudetech]] se české obyvatelstvo dostalo do pozice národnostní menšiny bez jakýchkoliv práv. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven, v úředním styku byl zakázán [[čeština|český jazyk]], česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy. Byly zrušeny všechny české [[noviny]], byl zakázán [[tisk]] českých knih, do kin nesměl přijít žádný český [[film]], bylo zrušeno české vysílání v [[rozhlas]]u. Zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí. Němečtí nacisté rozpoutali v pohraničí i hon na [[Židé|Židy]], což vyvrcholilo v listopadu 1938 [[Křišťálová noc|Křišťálovou nocí]].
Řádek 109:
== Politické strany za druhé republiky ==
[[Soubor:R. Beran.JPG|náhled|Premiér Česko-Slovenské republiky [[Rudolf Beran]]]]
* '''[[Strana národní jednoty]]''' představovala vládní stranu. Svou orientací směřovala k nacionálně akcentovanému autoritativnímu režimu. Jejím předsedou byl [[Rudolf Beran]]. Strana vznikla sjednocením všech tehdejších českých politických stran, kromě [[Československá sociálně demokratická strana dělnická|ČSDSD]], [[Komunistická strana Československa|Komunistická strana Československa (KSČ)]] a části [[Česká strana národně sociální|ČSNS]], sdružovala tak všechny tehdejší nelevicové strany. Jádro strany tvořila bývalá [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]]. Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] strana prakticky zanikla, když část členstva založila stranu [[Národní souručenství]].
 
* '''[[Národní strana práce (1938)|Národní strana práce]]''' byla opoziční levicová strana. Tvořila ji převážná část členstva zaniklé [[Československá sociálně demokratická strana dělnická|ČSDSD]] a část členů [[Česká strana národně sociální|ČSNS]]. Předsedou strany byl [[Antonín Hampl]]. Strana představovala umírněnou opozici vůči vládní straně, proti jejímž autoritářským tendencím hájila principy parlamentní demokracie.