Marie Antoinetta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zjednonušení a vymazání zbytečností
značky: revertováno problematická IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 19:
| podpis = Marie-AntoinetteSignature.jpg
}}
'''Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská''' ([[2. listopad]]u [[1755]] [[Vídeň]] – [[16. říjen|16. října]] [[1793]] [[Paříž]]) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul [[Rakouské císařství|rakouské]] [[arcivévoda|arcivévodkyně]]. V letech [[1774]] až [[1793]] byla jako manželka krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] [[Seznam francouzských královen a císařoven|královnou francouzskou]] a [[Seznam navarrských královen|francouzskoum,navarrskou.]].
 
== Život ==
Marie Antonie byla dcerou královny [[Marie Terezie]] a císaře [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána I.]] Ve čtrnácti letech byla poslána na francouzský [[Panovnický dvůr|královský dvůr]], aby tam spojila svůj život se životem budoucího krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] Jako královna, jíž se stala v necelých dvaceti letech, vedla poněkud rozmařilý život. V roce [[1789]] došla hladovému lidu trpělivost, krále s královnou svrhl a po jejich nezdařeném útěku, ve kterém figuroval její dlouholetý milenec Axel Fersen, byla uvězněna v [[Templ v Paříži|Templu]]. Byla [[Poprava|popravena]] devět měsíců po svém [[Choť|manželovi]], její život v říjnu [[1793]] na dnešním [[Place de la Concorde|Náměstí svornosti]] ukončila [[gilotina]]. Cesta královny na popraviště ve vozíku pro odsouzené je zachycena na [[Marie Antonietta jde na popraviště|autentické skice]] od [[Jacques-Louis David|J. L. Davida]]
 
=== Původ ===
Arcivévodkyně Marie Antonie se narodila z manželství [[Marie Terezie|Marie Terezie Habsburské]] (1717–1780) a [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]] (1708–1765). Přišla na svět jako patnácté dítě a poslední dcera tohototoho páru. Byla členkou [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinské dynastie]].
 
Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]], neteří císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] aA dcerou císaře [[Karel VI.|Karla VI.]], který měl se svojí manželkou [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Alžbětou Kristýnou]] pouze dvě dcery, z nichž se
starší Marie Terezie stala jeho dědičkou ([[Pragmatická sankce#Pragmatická sankce Karla VI. 1713|Pragmatická sankce]]). Za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala, sea provdala v roce [[1736]]. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]] ve prospěch [[Francouzské království|Francouzského království]]. V roce [[1745]] byl pak zvolen císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
 
=== Manželství ===
[[Soubor:Jacques-Louis David - Marie Antoinette on the Way to the Guillotine.jpg|náhled|''[[Marie Antonietta jde na popraviště]]'' od J. L. Davida]]
Stejně jako její sourozenci se také Marie Antonie již v&nbsp;mladém věku stala objektem matčiny [[manželství|sňatkové]] politiky. Zřejmě v&nbsp;roce [[1766]] pojala Marie Terezie plán na sňatek dcery s&nbsp;francouzským následníkem trůnu, čímž by utužila křehké spojenectví mezi [[Habsburská monarchie|Rakouskem]] a [[Francouzské království|Francií]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=WEISSENSTEINER|jméno=Friedrich|překladatelé=Churaň Milan|titul=Dcery Marie Terezie|vydavatel=Ikar|místo=Praha|rok=1995|isbn= 80-85944-29-4|strany=185–233|kapitola=Marie Antoinetta: Dlouhá cesta ke zralosti|vydání=1|počet stran=245}}</ref>
V&nbsp;roce [[1770]] se Marie Antoinetta ve Vídni v&nbsp;zastoupení provdala za francouzského [[dauphin|následníka trůnu]] [[Ludvík XVI.|Ludvíka]], poté se vydala s&nbsp;družinou na cestu do Francie. Podle zvyku na hranicích obou říší proběhlo předání arcivévodkyně, Marie Antoinetta musela svléci a odložit vše rakouské včetně svého psíka Mopse. Po sňatku přijala jméno '''Marie Antoinetta''' a stala se francouzskou korunní princeznou („''dauphinkou''“). Manžel usedl jako Ludvík&nbsp;XVI. na trůn po smrti svého děda [[Ludvík XV.|Ludvíka&nbsp;XV.]] v&nbsp;roce [[1774]]. Po jeho boku byla Marie Antoinetta královnou až do pádu království za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] v&nbsp;roce [[1792]], kdy byl nejdříve [[poprava Ludvíka XVI.|popraven Ludvík]] a&nbsp;devět měsíců po něm i&nbsp;ona. Se svým manželem neměla vůbec dobrý vztah, on byl tichý a tajemný, zatímco ona byla veřejnosti otevřená. AntoinettaOna se snažila co nejvíce myšlenkami utéct z tohoto manželství. Pomohl jí v tom její velmi dobrý přítel a později i milenec [[Axel Fersen]], kterého z celého srdce milovala. Bohužel v té době byla už vdaná za Ludvíka XVI. [[19. prosinec|19.&nbsp;prosince]] [[1778]] se po osmi letech manželství páru narodilo první dítě – dcera, [[Marie Terezie Šarlota Bourbonská, kněžna z Angoulême|Marie Terezie Šarlota]], „Madame Royale“, pozdější kněžna z Angoulême, která byla jediným potomkem, co přežil [[Velká francouzská revoluce|Francouzskou revoluci]]. Jako další dítě královny se narodil [[22. říjen|22.&nbsp;října]] [[1781]] vymodlený [[dauphin]] – [[Ludvík Josef Bourbonský|Ludvík Josef Xaver]]. Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z&nbsp;[[Normandie]] a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a&nbsp;v&nbsp;jedenácti měsících zemřela. Vévoda z&nbsp;Normandie zemřel za [[Jakobínský teror|Hrůzovlády]], když byl dán na převýchovu ševci Simonovi. Vévoda z&nbsp;Normandie je označován také jako Ludvík&nbsp;XVII. I přesto, že se Antoinetta stala matkou, nepřestala navštěvovat oslavy a plesy, hrát karty a hazardní hry, ve kterých nechala nemalé jmění, které získávala ze státní pokladny. Díky tomuto byla přezdívána ''Madame Déficit'' . Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou bankrotu bylo financování amerických kolonií v&nbsp;[[Americká válka za nezávislost|boji o&nbsp;nezávislost]] nave [[Spojené království|Velké Británii]]. Z&nbsp;velké části může za obrovský státní dluh i&nbsp;neschopnost tehdejších ministrů a&nbsp;krále prosadit zdanění šlechty, která se postavila proti vůli krále a&nbsp;tím neumožnila ozdravení ekonomiky království. Ludvík a Antoinetta se nezajímali o politiku a o svůj lid. Poddaní svou královnu vnímali jako bezstarostnou osobu, která se zajímá jen o své blaho a bohatství. Tato situace pak vedla přímo k&nbsp;[[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]]. Z&nbsp;rozhodnutí [[Revoluční tribunál|Revolučního tribunálu]] byla dne [[16. říjen|16.&nbsp;října]] [[1793]] v&nbsp;[[Paříž]]ibyla Antoinetta [[poprava Marie Antoinetty|sťata gilotinou]]. Její bratr Josef II. při jedné z návštěv Antoinetty měl pravdu, když pronesl větu „La révolution sera cruelle...“ („Revoluce bude krutá...“)
 
== Vývod z předků ==
Řádek 84:
!'''Rok'''||'''Název'''||'''Režisér'''||'''Představitelka M. A.'''<ref>Zdroj [http://us.imdb.com/find?s=all&q=Marie+Antoinette&x=0&y=0 IMDB]</ref>
|-
|1923|| ''Marie Antoinetta – Život královny''|| [[Rudolf Meinert]]||[[Diana Karenne]]
|-
|1938|| ''Marie Antoinetta''|| [[W.S. Van Dyke]]||[[Norma Shearerová]]
|-
|1956|| ''Marie Antoinetta, královna Francie''|| [[Jean Delannoy]]||[[Michèle Morgan]]
|-
|1975|| ''Marie Antoinetta''|| [[Guy-André Lefranc]]||[[Geneviève Casile]]
|-
|1996|| ''Marie Antoinette is niet dood''<br />''(Marie Antoinetta není mrtvá)''|| [[Irma Achten]]||[[Antje de Boeck]]
|-
|2001|| ''[[Aféra s náhrdelníkem]]''|| [[Charles Shyer]] ||[[Joely Richardson]]
|-
|2006|| ''[[Marie Antoinetta (film, 2006)|Marie Antoinetta]]''|| [[Sofia Coppola]]||[[Kirsten Dunstová]]
|-
|2012|| ''[[Sbohem, královno]]''|| [[Benoît Jacquot]]||[[Diane Kruger]]
|-
|}