Josef Rybička (rytec): Porovnání verzí

'''Josef Rybička (rytec)''', někdy uváděn také ''Joseph Rybiczka'' ([[9. únor|9. února]] [[1817]] [[Praha]], [[25. říjen|25. října]] [[1872]] [[Praha]]) byl český rytec krajin, architektury a žánrů v Praze.

Narodil se v Praze v rodině mědirytce a ocelorytce Karla Rybičky (1783–1853),<ref>Ján Kollár, ''Cestopis obsahující cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Baworsko, se zwláštním ohledem na slawjanské žiwly roku 1841 konanau a sepsanau od Jana Kollára, s. 339</ref> který byl zaměstnán v rodinné oficíně Balzerů a v roce 1812 se oženil s Terezií, dcerou Jana Jiřího Balzera a jeho manželky Kateřiny<ref>Štefan, 2018, s. 93</ref> Byl tedy Balzerovým vnukem. V letech 1829-1833 vystudoval malbu a kresbu na pražské Akademii u [[Antonín Mánes|Antonína Mánesa]]. Byl dvakrát ženat, z prvního sňatku s Vilemínou (1827–1865) měl jediného syna Václava (1852–1896), který se vyučil [[Litografie|litografem]], pracoval také jako rytec a nějaký čas pobýval v [[Emauzský klášter|klášteře benediktinů v Emauzích]].<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=3DE4DCF5A67711E29B0A74F06DCD07FC&scan=1#scan1/ Pobytová přihláška pražského magistrátu]</ref>

Zaměřil se na [[Mědirytina|mědirytinu]] a [[Ocelorytina|ocelorytinu]], ve kterých se dále zdokonalil studiem ve Vídni. Věnoval se po celou profesní kariéru především ocelorytině, která díky tvrdosti oceli umožňovala daleko větší počet tisků z jedné desky než mědirytina. V rodinné grafické dílně otce a syna Rybičků bylo evidováno 66 ilustrací knih nebo časopiseckých statí, celkem přes 250 tisků. Zatímco otec tiskl jen pro Prahu, syn vydával tisky také v 11 dalších městech, z nich 6 bylo v zahraničí: Krakově (jeden portrét, evidovaný J. Kollárem), v Drážďanech, Bochni, Lipsku, Paříži a v Pešti, kde vytvořil frontispic[[frontispis]] pro české vydání knihy [[Jan Ámos Komenský|Jana Amose Komenského]] ''Přemyšlování o dokonalosti křesťanské'' z roku 1836.<ref> Vydal Károly Trattner 1836. Viz Štefan 2018, s. 93, pozn. 55 </ref>

Ryl většinou malé formáty, výjevy z Prahy a jejího okolí, české krajiny, z architektury především hrady, kostely, kláštery a [[veduta|veduty]] lázeňských měst, často s drobnou figurální stafáží v popředí. Některé se dostaly jako ilustrace do časopisů (například ''[[Vesna (časopis)|Wesna]]'' z roku 1836 nebo ''[[Světozor]]'') nebo do knih. Podle [[Ján Kollár|Jána Kollára]] dělal také portrétní rytiny. Dále prováděl v rytinách kresby a obrazy svých vrstevníků, například [[Vincenc Morstadt|Vincence Morstadta]]. Při tvorbě obrazových alb spolupracoval mj. s [[Karel Würbs|Karlem Würbsem]].

* Hrady [[Okoř (hrad)|Okoř]], [[Točník (hrad)|Točník]] (1836), [[Žebrák (hrad)|Žebrák]] (1836

* [[Bazilika svaté Markéty (Břevnov)|Kostel sv. Markéty v Břevnově]] od jihu