Seznam kulturních památek v Bechyni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Hvožďany: řazení |
→Bechyně: řazení |
||
Řádek 4:
<table class="wikitable sortable monumtable" style="width: 100%"><tr>
{{Památky v Česku/začátek|kraj-iso=CZ-JC|okres-iso=CZ-317}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Městské-opevnění,-Bechyně.jpg
Řádek 60 ⟶ 38:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně
| Commons = Franciscan monastery in Bechyně
| Název =
| Článek = Františkánský klášter (Bechyně)
| Adresa = Klášterní 39
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.2947525
| Zeměpisná_délka = 14.4701422
| Popis = Františkánský klášter.
* kostel Nanebevzetí Panny Marie – jádro areálu, pozdně gotické síňové dvoulodí s dlouhým obdélným trojboce uzavřeným presbytářem nesymetricky umístěným v prodloužení severní lodi.
* centrální barokní kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie – přiléhá z jihu ke kostelu, postavená roku 1725.
* konvent – k severnímu boku kostela se připojují budovy kláštera, jehož jádro tvoří čtvercový rajský dvůr, obklopený křížovou chodbou zaklenutou sklípkovými klenbami. Ve východním křídle konventu se nalézá kaple sv. Karla Boromejského a sklípkovými klenbami zaklenutá sakristie kostela a bývalá kapitulní síň.
* pohřební kaple Paarů – z jižní strany presbytáře se vstupuje na vyzděnou terasu s novogotickou hrobní kaplí Paarů s trojbokým závěrem. Kolem kaple vybudováno schodiště, kterým se vstupuje do jižní části klášterní zahrady.
* Zahrada je založena na okraji skalní terasy a je rozdělena na menší terasy opěrnými zídkami, zděnými či kovovými ploty.
* ploty a zdmi lemovaná cesta vedoucí od kaple Paarů k domu čp. 38 a k vjezdové bráně do Klášterní ulice.
* ohrazení: severně od konventu probíhá vysoká ohradní zeď kopírující hranu skalní terasy, ukončená vyhlídkovým pavilonem. Ohradní zeď prochází až k dochovanému úseku městských hradeb s dovnitř otevřenou čtyřbokou baštou, nad skalním srázem je k hradbě přistavěn drobný čtvercový objekt. Ohradní zeď pak probíhá podél celé západní strany areálu a odděluje klášter od Klášterní ulice. Vstup do zahrady zajišťuje klenutá brána. V ploše severní části zahrady je systém opěrných a tarasních zídek, nejvíce patrný v prostoru před vyhlídkovým altánem, jinak je zahrada bez architektury, zatravněná a parkově upravená. Součástí zahrady je novodobá pergola a dva okrasné bazény.
| Poznámka =
| Id_objektu = 46872/3-4701
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q17154633
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, Klášterní 37 (2).jpg
| Commons = Klášterní 37 (Bechyně)
| Název = Klášterní čp. 37
| Článek =
| Adresa = Klášterní
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Areál zahrnuje přízemní nárožní dům s průjezdem, dvouramenné schodiště, vjezdovou bránu a dvorek. Východní průčelí domu je zakončeno dvojicí pozdně barokních volutových štítů, nejzdobnějších v celé Bechyni.
| Poznámka = Bývalé čp.
| Id_objektu =
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
Řádek 90:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, Klášterní
| Commons =
| Název = Klášterní čp.
| Článek =
| Adresa = Klášterní
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Areál zahrnuje dům, ohradní zeď s vjezdovou bránou a brankou a dvůr. Dům vyniká především zdobeným meandrovým štítem a okny se šambránami. Dům pravděpodobně staršího původu než barokního byl po roce 1800 klasicistně přestavěn.
| Poznámka = Bývalé čp.
| Id_objektu =
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
Řádek 142 ⟶ 120:
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Synagoga Bechyně.JPG
| Commons = Synagogue in Bechyně
| Název = Synagoga
| Článek = Synagoga v Bechyni
| Adresa = Široká 48
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.2966083
| Zeměpisná_délka = 14.4693503
| Popis = Historizující novostavba synagogy z roku 1872 na místě staršího objektu. Zaujímá celý pozemek a je oproti sousedním domům orientována kolmo k uliční čáře, zadní stěna navazuje na městskou hradbu. Ve druhé polovině 20. století sloužila jako hasičské muzeum, dnes je v majetku židovské obce a je pronajata Klubu českých turistů. V budově je muzeum turistiky, na ženské galerii stálá expozice o dějinách Židů v Bechyni a okolí.
| Poznámka = dříve ulice Nicose Belojanise
| Id_objektu = 47382/3-5632
| Památkou_od = 1987-03-14
| Wikidata = Q2374937
}}
{{Památky v Česku
Řádek 159 ⟶ 152:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =
| Adresa =
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Zděný přízemní dům při zachovaném středověkém opevnění, k jehož úseku (hradební zeď a bašta) přiléhá. Původně barokní dům se do ulice uplatňuje zajímavou kompozicí dvou volutových štítů – štítem domu vlevo a menším štítem vjezdové brány vpravo.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně
| Commons =
| Název =
| Článek = Kostel svatého Michala (Bechyně)
| Adresa = Michalská 321
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29739
| Zeměpisná_délka = 14.46758
| Popis =
* Centrální raně barokní hřbitovní kostel sv. Michala na eliptickém půdorysu, zaklenutý kopulí, na jihu s dvěma hranolovými věžičkami kolem štítu, má hlavní prodlouženou osu zakončenou na severu polokruhovým presbytářem (pod presbytářem krypta) a symetricky k jihu je polokruhová kruchta s vchodem. Na východní a západní straně je přistavěn pětiboký přístavek sklenutý konchou dělenou dvěma pasy, z nichž jeden slouží jako sakristie. Stavba z let 1667–1670.
* Kostelík je obklopen hřbitovem s ohradní kamennou zdí a dvěma vstupy, stojí na jihu areálu a jeho jižní průčelí tvoří hranici areálu, hlavní vstup do areálu i do kostela je z jižní strany z Michalské ulice.
* V jihozápadním rohu areálu hřbitova se nachází márnice obdélného tvaru s předstupujícím vchodem, vlastní prostor márnice je plochostropý.
| Poznámka =
| Id_objektu = 31166/3-4702
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q26268074
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Žid.hřbitov Bechyně S.jpg
| Commons = Jewish cemetery in Bechyně
| Název = Židovský hřbitov
| Článek = Židovský hřbitov v Bechyni
| Adresa = Michalská, pp. 200
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =49.2967915
| Zeměpisná_délka =14.4664676
| Popis = Židovský hřbitov v severozápadní části města těsně za městskou hradbou. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí podle literatury z konce 17. století. Areál zahrnuje hřbitov včetně náhrobků, ohradní zdi a vstupní bránu. Na jižní straně je ohraničen městskou hradbou s dvěma baštami, ta je chráněna v rámci souboru městského opevnění.
| Poznámka =
| Id_objektu = 19571/3-4709
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q10286083
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název = Silniční most č. 135-005 přes Smutnou
| Článek =
| Adresa = Plechamr, přes říčku Smutnou, Bechyně pp. 2032/6, 2107, Hvožďany u Bechyně, pp. 2529/1
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =49.2997513
| Zeměpisná_délka =14.4591860
| Popis = Silniční most č. 135-005. Kamenný jednoobloukový most z režného lomového zdiva. Oblouk klenby je segmentový o rozponu 15 m, což je na daný druh klenby mimořádné. Vybudován patrně počátkem 20. století.
| Poznámka =
| Id_objektu = 47575/3-5953
| Památkou_od = 1988-12-31
| Wikidata =Q37002678
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, vila čp 167.jpg
| Commons =
| Název = Libušina čp. 167
| Článek =
| Adresa = Libušina 167, Křižíkova vilová čtvrť
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Vila postavená ve 20. letech 20. století v rámci Křižíkovy vilové čtvrti podle projektu architekta [[František Vahala|Františka Vahaly]] pro obvodního a železničního lékaře v Bechyni MUDr. Bohumila Čámského, čemuž byla přizpůsobena i vnitřní dispozice, jež kromě bytu obsahovala i čekárnu a ordinaci.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od = 2002-04-19
| Wikidata = Q31988664
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Kotěrova-vila,-Libušina-188,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Kotěrova vila
| Článek =Kotěrova vila (Bechyně)
| Adresa = Libušina 188, Lázeňská
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29905
| Zeměpisná_délka = 14.47241
| Popis = Kotěrova vila Vlasta, lázně, hotel a jídelna Jupiter. Stavba náleží do období rané tvorby architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] (tzv. rostlinná moderna, geometrická secese), inspirované vzorem anglického rodinného domu. Vila Vlasta vznikla v letech 1902–1903 přestavbou letního sídla Vendelína Máchy (Máchova vila).
| Poznámka = Bývalé čp. 155.
| Id_objektu = 45346/3-4691
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Pomník-Františka-Křižíka,-Křižíkova-vilová-čtvrť-čp.-543,-v-zahradě,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Pomník Františka Křižíka
| Článek =
| Adresa = Křižíkova vilová čtvrť čp. 543, v zahradě, pp. 423/1
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =49.2970042
| Zeměpisná_délka =14.4735019
| Popis = Bronzová busta Františka Křižíka na 120 cm vysokém hranolovém podstavci z načervenalého kamene. Bustu vymodelovala a odlila Křižíkova dcera, žačka prof. Drahoňovského, sochařka [[Růžena Trolchová-Křižíková]]. V zahradě na terase, v ose schodiště přístupové cesty k vile.
| Poznámka =
| Id_objektu = 15396/3-4713
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =Q37002790
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, most Duha, od zámku.jpg
| Commons = Bechyňský most
| Název = Bechyňský most Duha
| Článek = Bechyňský most Duha
| Adresa = přes Lužnici, k. ú. Bechyně pp. 1990/3 a k. ú. Bežerovice pp. 936, 984/1, 1001
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =49.2962786
| Zeměpisná_délka =14.4805076
| Popis = Železobetonový silniční a železniční most Duha, č. 122-008. Dokončen 28. října 1928. V té době to byl jeden z nejvyšších mostů ve střední Evropě a nejvyšší v celém Československu. Most z předpjatého betonu o jednom oblouku, který se skládá z dvou vzájemně spojených obloukových pásů. Mostovka 50 metrů nad hladinou řeky, oblouk má rozpětí 90 metrů a vzepětí 38 metrů a spolu s rámovými stojkami, které nad patkami dosahují výšky až 34 metrů, nese mostovku o celkové délce 224,8 metrů. Při severovýchoním kraji mostovky vede elektrifikovaná železnice, která je spolu se zbytkem mostovky pojížděna i jako vozovka.
| Poznámka = Národní kulturní památka.
| Id_objektu = 27391/3-4715
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q996094
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
Řádek 242 ⟶ 334:
| Adresa = Valtrova 13, náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Patrový nárožní dům gotického původu se obrací západním průčelím do náměstí, severní boční fasáda se uplatňuje ve Valtrově ulici. Barokní fasády. Dům vyniká bohatě zdobeným volutovým štítem.
| Poznámka = Bývalé čp. 21.
Řádek 272 ⟶ 364:
| Adresa = Libušina 23, náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Přízemní nárožní dům. Podle sklepů a polohy domu je předpokládán jeho gotický původ. V dispozici domu je patrné zaniklé podloubí. Klasicistní štít a klenby v interiéru. Areál zahrnuje dům a dvůr, obytné křídlo a průjezd u Libušiny ulice nejsou předmětem památkové ochrany, stejně jako příčné hospodářské křídlo, které zaujímá sousední parcelu.
| Poznámka = Bývalé čp. 42.
Řádek 281 ⟶ 373:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons = Statue of John of Nepomuk at Saint Matthias Church in Bechyně
| Název =
| Článek =
| Adresa = náměstí T. G. Masaryka,
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =
| Zeměpisná_délka =
| Popis = Polychromovaná terakotová socha sv. Jana Nepomuckého. Na nynější místo byla přemístěna i se žulovým soklem kolem roku 1938 z prostoru před dnešní restaurací Na růžku. Na soklu chronogram 1737, nepoměrně menší keramická socha je zřejmě z doby kolem roku 1780.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =Kostel svatého Matěje (Bechyně)
| Adresa = náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Kostel sv. Matěje. Původní kostel je datován do přelomu 13. a 14. století, přestavby v 16. století (gotické síňové dvoulodí), v 17. století a v 19. století (přístavky na severní a západní straně). Orientovaný kostel s gotickým síňovým dvoulodím, na východě na loď navazuje pětiboce zakončený presbytář. K presbytáři na severu přiléhá barokní hranolová věž s cibulovou bání.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =
| Adresa = náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Děkanství. Zděný patrový dům na západní straně náměstí, jižně od kostela. Samostatně stojící patrová budova na obdélném půdorysu se středovým průjezdem. Nejcennější částí je klenuté přízemí s plackovými klenbami a prostor klenutého sklepení. Jádro objektu je patrně již gotické, nejstarší klenby jsou renesanční. V roce 1711 barokně přestavěn. Jižní hranici areálu tvoří budova stájí obdélného půdorysu, jednotlivé místnosti jsou klenuty klenbami do traverz. Severní hranice dvora je tvořena ohradní kamennou zdí a na ní navazující objekt pilířové kolny nepravidelného půdorysu s trámovým stropem a s pultovou střechou. Na západě je areál uzavřen zahradou s nízkou ohradní zdí. Mezi děkanstvím a stájemi se nachází drobný objekt chlévů, mezi dvorem a zahradou je novodobý kovový plot na podezdívce, tyto stavby nejsou předmětem památkové ochrany.
| Poznámka = Bývalé čp. 106.
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
Řádek 341 ⟶ 435:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =
| Adresa = náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Měšťanský dům - rodný dům [[Václav Pichl|Václava Pichla]], dnes restaurace a penzion U Pichlů. Nárožní dům v jihozápadní části náměstí. Dům má typický bechyňský barokně klasicistní patrový štít členěný pilastry, z doby kolem roku 1800. Na průčelí po pravé straně umístěna pamětní deska skladatele Václava Pichla.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =
| Adresa = náměstí T. G. Masaryka
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Měšťanský dům, od roku 1938 zde sídlí městské muzeum Bechyně, později doplněné o expozici hasičského muzea, které bylo vystěhováno ze synagogy. Klasicistní dům vznikl na místě dvou starších objektů ve druhé čtvrtině 19. století. Areál zahrnuje dva měšťanské domy (přední a zadní) a dvůr. Kůlna, ohradní zeď se segmentově zaklenutou vjezdovou branou a studna na dvoře nejsou předmětem památkové ochrany.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek =
| Adresa =
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Patrový řadový klasicistní dům v jihozápadní části náměstí při cestě k zámku. Dům je snad již renesančního jádra, půdorysného tvaru L, se střední dvoupatrovou částí, ukončenou vykrajovaným štítem s polokruhovým nástavcem. Dvorní stavby v zadní části parcely nejsou součástí kulturní památky.
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od =
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
Řádek 433 ⟶ 527:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons =
| Název =
| Článek = Zámek
| Adresa =
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =
| Zeměpisná_délka =
| Popis = Zámecký areál v dominantní poloze na skalnatém ostrohu nad údolím Lužnice. Středověký hrad s předhradím byl renesančně upravován, v letech 1578–1584 byla přistavěna tři křídla zámku podle projektu Baldessara Maggi z Arogna. Na východní straně předhradí se zachoval pozdně gotický špýchar. Protější rozsáhlá budova bývalého renesančního pivovaru je dvoulodím zaklenutým renesančními klenbami do středních toskánských sloupů. V čele předhradí, na severní straně, se nachází jízdárna z roku 1776, novodobě přestavěná. Vlastní hrad (pozdější zámek) byl oddělen od předhradí druhým, ve skále tesaným příkopem. Jižní část gotického hradu s kaplí sv. Ludmily byla zbořena v roce 1792.
* před horním zámkem v nádvoří kamenná osmicípá kašna
* krajinářský park – v předzámčí, mezi zámkem a budovou jízdárny a jižně od zámku v okolí plášťové Čertovy zdi
* pavilon „Ptáčnice“ s grottou v neogotických formách, v krajinářském parku
* obdélníková plocha zahrady – k budově jízdárny přiléhá ze severní strany vymezená ohradní zdí se vstupem z objektu situovaného u vstupní brány. Zahrada není přístupná veřejnosti.
* ohrazení – před zámkem na východní straně před budovou špýcharu,
| Poznámka =
| Id_objektu =
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
Řádek 579:
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =Q37002750
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
Řádek 617 ⟶ 600:
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek =
| Commons = Former bath in Bechyně
| Název =
| Článek = Dolní lázně v Bechyni
| Adresa = Zářečí
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.
| Zeměpisná_délka = 14.
| Popis = Dolní lázně, též Panské či Staré lázně (Panská lázeň), čtyřkřídlá stavba, nejstarší objekt v Zářečí. Zachyceny již na vedutě z roku 1602, výstavba v jádře barokní, klasicistní přestavba, další přestavba proběhla v roce 1913. Na levém břehu Lužnice při mostu do Zářečí. Areál zahrnuje bývalou lázeň (dnes obytnou část), pavilon (otevřený sloupový přístavek) v severozápadním rohu, stodolu, maštal a dvůr. Dvůr je přístupný průjezdem.
| Poznámka = Bývalé čp.
| Id_objektu =
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =
}}
{{Památky v Česku
Řádek 705 ⟶ 628:
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988718
}}
{{Památky v Česku
Řádek 795 ⟶ 703:
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988993
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, sv Jan Nepomucky Zářečí.jpg
| Commons =Statue of John of Nepomuk in Zářečí (Bechyně)
| Název = Socha svatého Jana Nepomuckého
| Článek =
| Adresa = Zářečí - rozcestí, pp. 2015
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka =49.2908335
| Zeměpisná_délka =14.4711652
| Popis = Na rozcestí ve východní části Zářečí pod čtyřmi vzrostlými lipami je na trojúhelném pískovcovém podstavci vztyčena monumentální polychromovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře [[Jiří František Pacák|Jiřího Františka Pacáka]] z roku 1727. Původně byla umístěna ve Smiřicích, odkud byla později převezena do Bechyně. Podle názoru z roku 1999 vytvořil sochu samotný [[Matyáš Bernard Braun]] a dynamicky prohýbaný sokl měl vzniknout spoluprací sochaře s [[František Maxmilián Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].
| Poznámka =
| Id_objektu = 44694/3-4714
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata =Q37002729
| Zdroj souřadnic = PK
| Zdroj souřadnic datum přístupu = 2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Venkovská-usedlost,-Zářečí-458,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Zářečí čp. 458
| Článek =
| Adresa = Zářečí 458
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29024
| Zeměpisná_délka = 14.47021
| Popis = Přízemní zděná uzavřená usedlost drobnějšího měřítka vznikla přibližně ve 2. čtvrtině 19. století. Objekt byl přestavěn a prodloužen v roce 1886. Zemědělská usedlost na půdorysu L, na obytné stavení kolmo navazuje stodola s maštalí a travnatý dvůr uzavírá směrem do ulice ohradní zeď s bránou. Při západním průčelí domu je úzký pruh zahrady. Na maštal je z jižní strany přistavěna kůlna s pultovou střechou, tento objekt není předmětem památkové ochrany.
| Poznámka = Bývalé čp. 36.
| Id_objektu = 37807/3-4697
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988758
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Bechyně, Zářečí, domy nad zatáčkou silnice.jpg
| Commons =
| Název = Zářečí čp. 465
| Článek =
| Adresa = Zářečí 465
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29070
| Zeměpisná_délka = 14.47142
| Popis = Drobnější zděná uzavřená usedlost tvaru L vznikla pravděpoobně roku 1840. Tvoří součást vnější řadové zástavby drobných usedlostí jdoucích podél cesty ze Zářečí směrem ke Kamennému dvoru a dále na Tábor. Je orientována kolmo k uliční čáře. V přední části je v severovýchodním okraji parcely situována obytná část s přízemním domem, jihozápadně ve dvoře kolmo navazuje hospodářská část se stodolou. Na stodolu severovýchodně navazují stáje a chlév, jež jsou „v koutě“ provozně propojeny jak s obytnou částí, tak se stodolou. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou, chlévy, stodolu a dvůr. Veranda, sklad na uhlí při boční stěně stodoly a další drobné přístavky na dvoře nejsou předmětem památkové ochrany.
| Poznámka = Bývalé čp. 32.
| Id_objektu = 21270/3-4696
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988798
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Venkovská-usedlost,-Zářečí-466,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Zářečí čp. 466
| Článek =
| Adresa = Zářečí 466
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29085
| Zeměpisná_délka = 14.47144
| Popis = Přízemní zděná usedlost drobnějšího charakteru ze 2. čtvrtiny 19. století. Na průčelní část obytného stavení kolmo navazuje hospodářské stavení s obdélným vjezdem a brankou, které bylo postaveno roku 1933. Areál zahrnuje obytné stavení s navazující stodolou a maštalí, příčné hospodářské křídlo s průjezdem a dvůr. Zahrada navazující na dvůr již není součástí areálu.
| Poznámka = Bývalé čp. 33.
| Id_objektu = 37449/3-4695
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988847
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Venkovská-usedlost,-Zářečí-467,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Zářečí čp. 467
| Článek =
| Adresa = Zářečí 467
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29092
| Zeměpisná_délka = 14.47157
| Popis = Drobná klasicistní usedlost. Současná podoba je z roku 1840 (dle letopočtu na štítu), s úpravami v období secese, v roce 2002 došlo k půdorysnému rozšíření domu směrem do dvora a k půdní vestavbě pro bydlení. Usedlost je orientována kolmo k uliční čáře. Areál zahrnuje obytné stavení, bránu s brankou a dvůr. Nový dřevník a objekt suchého záchoda nejsou předmětem památkové ochrany.
| Poznámka = Bývalé čp. 34.
| Id_objektu = 25176/3-4694
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988885
}}
{{Památky v Česku
| Obrázek = Venkovská-usedlost,-Zářečí-468,-Bechyně.jpg
| Commons =
| Název = Zářečí čp. 468
| Článek =
| Adresa = Zářečí 468
| Obec = Bechyně
| Zeměpisná_šířka = 49.29102
| Zeměpisná_délka = 14.47173
| Popis = Drobná klasicistní usedlost ze 2. čtvrtiny 19. století. Podle archivní plánové dokumentace byl na štítu průčelí letopočet 1856. Úprava podkroví na polopatro směrem do dvora proběhla v roce 1958. Nad usedlostí je v odstupu umístěn rodinný domek se zahradou tvořící závěr zástavby. Zatímco dvůr usedlosti je v rovinné poloze, zahrada nad usedlostí leží v příkrém svahu. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou a samostatně stojící hospodářské stavení v jižním rohu dvora. Ostatní přístavky se nacházejí již na parcele zahrady, která do areálu nepatří.
| Poznámka = Bývalé čp. 42.
| Id_objektu = 41297/3-4693
| Památkou_od = 1963-12-31
| Wikidata = Q31988939
}}
</table>
| |||