Habomajské ostrovy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
+ tag reference;
Řádek 53:
|}
== Historie ==
Habomajské ostrovy byly objeveny a zmapovány v  roce 1732 během ruské [[Velká severní expedice|Velké severní expedice]]. Od roku 1807 se na ostrovech objevovali první japonští sběrači řas a rybáři.
 
[[Šimodská dohoda]] podepsaná mezi [[Ruské impérium|Ruskem]] a [[Japonské císařství|Japonskem]] v &nbsp;roce 1855 předala Habomajské ostrovy pod japonskou svrchovanost.<ref>{{Citace periodika
| titul = Kuril islands dispute between Russia and Japan
| periodikum = BBC News
Řádek 68:
| datum vydání = 2019-01-22
| datum přístupu = 2021-01-26
}}</ref> V &nbsp;roce 1877 byla na ostrovech postavena první stálá japonská rybářská osada. V &nbsp;roce 1915 existovaly na ostrovech čtyři větší japonské rybářské osady, které se věnovaly nejen rybolovu, sběru řas a lastur, ale také chovu dobytka a koní. Na konci druhé světové války na ostrovech žilo cca 4 500 Japonců, z &nbsp;95 &nbsp;% rybářů.
 
Habomajské ostrovy byly obsazeny sovětskou armádou v&nbsp;posledních dnech [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Následně je [[Sovětský svaz]] anektoval v&nbsp;souladu s&nbsp;požadavky dohodnutými na [[Jaltská konference|jaltské konferenci]] se [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]], kterým za to přislíbil účast ve válce s&nbsp;Japonskem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Uzavřít mírovou dohodu je kvůli Kurilám složité, shodli se Putin s &nbsp;Abem
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kurily-abe-putin-rusko-japonsko-mir-spor.A161216_104919_zahranicni_bur
Řádek 94:
 
== Obyvatelstvo ==
Domorodí obyvatelé Habomajských ostrovů, [[Ainuové]], byli po založení japonské správy souostroví (1855) deportování a nebo násilně asimilováni. V &nbsp;japonském období (1855-19451855–1945) byly Habomajské ostrovy, včetně malých ostrovů, hustě osídleny rodinami japonských rybářů, kteří zde také chovali dobytek. Během sovětského období se ostrovy staly součástí pohraniční oblasti a byly prohlášeny za chráněné.
 
V &nbsp;21. století zde nesídlí žádní stálí civilní obyvatelé, avšak žijí tu po celý rok příslušníci ruské pohraniční stráže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Курильские острова. Досье
| periodikum = ТАСС
| url = https://tass.ru/spravochnaya-informaciya/563431
| datum přístupu = 2021-01-26
}}</ref> Na Tanfilevově ostrově přebývá několik desítek sezónních pracovníků v &nbsp;rybářské základně ''Zorkaja.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Три человека скончались на Курилах, возможно, от отравления метиловым спиртом - PrimaMedia
| periodikum = primamedia.ru
Řádek 110:
 
== Podnebí ==
Souostroví má spíše mírné oceánské podnebí se studenými, dlouhotrvajícími větry. Je zde velmi chladné léto, podzim je celkem teplý a suchý, zima je mírnější, ale plná sněhu. Silný vítr zabraňuje v &nbsp;zimě vytvoření stabilní sněhové pokrývky, což oceňovali zejména japonští rolníci při chovu hospodářských zvířat. Průměrná lednová teplota na ostrovech je −5,2 &nbsp;°C. I &nbsp;v &nbsp;nejchladnějších zimních měsících teploty zřídka klesnou pod −6 &nbsp;°C. Rekordní minimum je −18 &nbsp;°C. Moře kolem ostrovů nezamrzá, ale během silné zimy od února do dubna se v &nbsp;okolí ostrovů objevuje naplavený plovoucí led z &nbsp;[[Ochotské moře|Ochotského moře]]. V &nbsp;létě na ostrovech hodně prší. Průměrná teplota v &nbsp;srpnu je +16,1 &nbsp;°C, což je vzhledem k &nbsp;vysoké vlhkosti vzduchu velmi příznivé pro lidi. Maximální zaznamenaná teplota v &nbsp;historii byla +28 &nbsp;°C.
 
Průměrné roční srážky zde dosahují 1000–1020 &nbsp;mm, což je podstatně méně než na nedalekém [[Šikotan|Šikotanu]] – 1240 &nbsp;mm / rok.
 
== Flóra a fauna ==
Habomajské ostrovy jsou pokryté rostlinnou vegetací. Nejsou zde žádné lesy, ačkoliv moderní archeologické vykopávky odhalily, že dříve na velkých ostrovech soustroví byl rozšířen [[Smrk Glehnův]] a byly také také menší plochy březových lesů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Н.и| jméno = Белянина| příjmení2 = Л.а| jméno2 = Ганзей| příjmení3 = Н.г| jméno3 = Разжигаева
| příjmení = Н.и
| jméno = Белянина
| příjmení2 = Л.а
| jméno2 = Ганзей
| příjmení3 = Н.г
| jméno3 = Разжигаева
| titul = ПЕРВЫЕ ДАННЫЕ О РАЗВИТИИ ЛАНДШАФТОВ НА ЮГЕ КУРИЛЬСКИХ ОСТРОВОВ НА РУБЕЖЕ ПЛЕЙСТОЦЕНА–ГОЛОЦЕНА
| periodikum = Доклады Академии наук
Řádek 132 ⟶ 127:
}}</ref> Nedávné studie ukázaly, že louky získaly na ostrovech převahu nad lesy ve středním [[Holocén|holocénu]].
 
Na ostrovech bylo zaznamenáno 140 druhů ptáků, z &nbsp;toho asi 40 hnízdících.
 
Ve 21. století se na ostrovy vrátily [[Vydra mořská|mořské vydry]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = И| jméno = Корнев С.
| jméno = Корнев С.
| titul = Современное состояние популяций калана (Enhydra lutris L. ) в российской части ареала
| periodikum = Исследования водных биологических ресурсов Камчатки и северо-западной части Тихого океана
Řádek 146 ⟶ 140:
}}</ref>
 
Úžiny mezi ostrovy jsou mělké (2–8 &nbsp;m) a bohaté zejména na řasy a na [[Treska pestrá|tresky]].
 
== Galerie ==
Řádek 155 ⟶ 149:
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==