Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: narovnani odkazu
značka: editor wikitextu 2017
→‎Historie: link a novy odstavec
Řádek 53:
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-12-03
}}</ref> z období [[Markomanské války|markomanského tažení]] císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]] v letech 172-180, který je zatím nejsevernějším známým bodem, kam se prokazatelně dostala římská armáda na území severně od Dunaje.
}}</ref> z období markomanského tažení císaře Marka Aurelia v letech 172-180, který je zatím nejsevernějším známým bodem, kam se prokazatelně dostala římská armáda na území severně od Dunaje. Vznik města je pravděpodobně svázán se zánikem rozlehlého hradiska v [[Mařín (hradisko)|Maříně]] u [[Křenov (okres Svitavy)|Křenova]], které poskytovalo útočiště obyvatelům z okolí od dob [[velkomoravská říše|Velké Moravy]]. V první polovině [[13. století]] bylo na vyvýšenině poblíž soutoku [[Jevíčka|Jevíčky]] a Malonínského potoka vysazeno [[město]]. Přesné datum udělení [[Městské právo|práv]] není známé, zachovala se až [[Pojmy diplomatiky#K|konfirmace]] zakládací listiny z roku [[1258]], kdy bylo město povýšeno králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město královské. Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora [[Josef Žemlička|Josefa Žemličky]], je Jevíčko spojeno s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Jedná se o více jak 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II. či začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků'' (str. 211) ta podstatná města, vázající se k městotovorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II., která ani před ním ani po něm, neměla obdoby a v té řadě je též uvedeno i Jevíčko. Král městu podřídil 13 okolních vesnic jako jeho hospodářskou základnu. Po stránce městské architektury patří Jevíčko k nejvýznamnějším ukázkám středověké architektury. Má elipsovitý tvar přizpůsobený výspě, na které bylo založeno. Ve svém středu má téměř pravidelné čtvercové náměstí (14&nbsp;850&nbsp;m<sup>2</sup>), z jehož koutů se rozbíhají v pravoúhlých směrech ulice. Tato dispozice, tak podobná městům přímo založeným Přemyslem Otakarem II., by mohla ukazovat na to, že město bylo za Přemysla značně přestavěno a rozšířeno. Město mělo též oválné kamenné hradby (dodnes částečně zachovalé) se čtyřmi branami, kterými vedly přesně dle světových stran na náměstí hlavní silnice. Privilegia byla udělena podle vzoru Uničova (tedy po roce [[1213]]) a Jevíčko tak náleželo do [[magdeburské městské právo|magdeburského právního okruhu]]. Řadí se mezi nejstarší města na [[Morava|Moravě]]. Rozloha náměstí i plochy uvnitř hradeb svědčí o velkorysé lokaci, významné centrum širší oblasti se však z města nikdy nestalo. O pozici v okolí se brzy muselo dělit s nově vysazenou [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]].
 
}}</ref> z období markomanského tažení císaře Marka Aurelia v letech 172-180, který je zatím nejsevernějším známým bodem, kam se prokazatelně dostala římská armáda na území severně od Dunaje. Vznik města je pravděpodobně svázán se zánikem rozlehlého hradiska v [[Mařín (hradisko)|Maříně]] u [[Křenov (okres Svitavy)|Křenova]], které poskytovalo útočiště obyvatelům z okolí od dob [[velkomoravská říše|Velké Moravy]]. V první polovině [[13. století]] bylo na vyvýšenině poblíž soutoku [[Jevíčka|Jevíčky]] a Malonínského potoka vysazeno [[město]]. Přesné datum udělení [[Městské právo|práv]] není známé, zachovala se až [[Pojmy diplomatiky#K|konfirmace]] zakládací listiny z roku [[1258]], kdy bylo město povýšeno králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město královské. Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora [[Josef Žemlička|Josefa Žemličky]], je Jevíčko spojeno s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Jedná se o více jak 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II. či začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků'' (str. 211) ta podstatná města, vázající se k městotovorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II., která ani před ním ani po něm, neměla obdoby a v té řadě je též uvedeno i Jevíčko. Král městu podřídil 13 okolních vesnic jako jeho hospodářskou základnu. Po stránce městské architektury patří Jevíčko k nejvýznamnějším ukázkám středověké architektury. Má elipsovitý tvar přizpůsobený výspě, na které bylo založeno. Ve svém středu má téměř pravidelné čtvercové náměstí (14&nbsp;850&nbsp;m<sup>2</sup>), z jehož koutů se rozbíhají v pravoúhlých směrech ulice. Tato dispozice, tak podobná městům přímo založeným Přemyslem Otakarem II., by mohla ukazovat na to, že město bylo za Přemysla značně přestavěno a rozšířeno. Město mělo též oválné kamenné hradby (dodnes částečně zachovalé) se čtyřmi branami, kterými vedly přesně dle světových stran na náměstí hlavní silnice. Privilegia byla udělena podle vzoru Uničova (tedy po roce [[1213]]) a Jevíčko tak náleželo do [[magdeburské městské právo|magdeburského právního okruhu]]. Řadí se mezi nejstarší města na [[Morava|Moravě]]. Rozloha náměstí i plochy uvnitř hradeb svědčí o velkorysé lokaci, významné centrum širší oblasti se však z města nikdy nestalo. O pozici v okolí se brzy muselo dělit s nově vysazenou [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]].
 
Po celý [[středověk]] bylo Jevíčko královským, resp. markraběcím městem, panovníci jej však často udělovali do zástavy šlechtickým rodinám. Z konce 15. století se zachoval významný právní kodex, tzv. ''jevíčská právní kniha''.<ref>{{Citace periodika