Gesta Hungarorum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
→Dílo: úmrtí knížete Vratislava I. (13. 2. 921) |
||
Řádek 6:
== Dílo ==
Kronika popisuje dějiny Uhrů od pravlasti v [[Skythie|Skythii]] až po knížete [[Gejza (velkokníže)|Gejzu]] a založení uherského státu, s vyzdvihnutým významem [[oligarchie]]. Gesta Hungarorum zakládají středověkou, latinsky psanou uherskou [[Historiografie|historiografii]]. Většina událostí je autorovou fikcí, zčásti zřejmě převzatou z ústní tradice. V díle je zmíněna smrt českého knížete blahoslaveného [[Vratislav I.|Vratislava I.]], otce [[sv. Václav]]a (s datováním 13. února 921).
{{Citát|Magister zvaný P a někdejší notář nejslavnějšího uherského krále Bély blahé paměti posílá svému nejmilejšímu příteli N., muži ctihodnému a ve spisovatelském umění vzdělanému, pozdrav a zvěst o splnění jeho žádosti. Požádal jsi mne, abych napsal o původu uherských králů a jejich velmožů, dále to, jak sedm náčelníků, kteří se nazývají Hetumoger, odešlo ze skytské země, to jaká je skytská země a jak byl zplozen kníže Almoš, proč se první maďarský kníže, od kterého si uherští králové odvodzují svůj původ, volá Almoš, kolik království a králů si podmanili, a to, proč lid, který se v jazyku cizinců volá Hungari a ve svém vlastním zase Maďaři, odešel ze skytské země.|Úvod Gest Hungarorum}}
| |||