Lež: Porovnání verzí

'''Lež''' je typ [[klam]]u mající formu [[pravda|nepravdivého]] výroku, zpravidla s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody či vyhnutí se [[trest]]u.<ref name="ReferenceA">Podle {{Citace monografie | příjmení = Vybíral | jméno = Zdeněk | titul = Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-7178-812-0 | strany = 20}}</ref> Pojetí rozsahu pojmu lži se liší v různých kulturách i mezi jednotlivými lidmi – týž výrok může být označen i při správné interpretaci za lživý i pravdivý. Lži se zpravidla intuitivně rozlišují na „velké“ a „malé“ podle toho, jakou škodu způsobují.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vybíral | jméno = Zdeněk | titul = Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-7178-812-0 | strany = 40}}</ref> '''Lhaní''' je tvrzení něčeho, o čemž mluvčí nebo pisatel ví, že je nepravdivé, nebo o čem nemá rozumný důvod se domnívat, že je pravdivé, přičemž to vydává za [[pravda|pravdu]] buď sobě nebo jiným. Může jít i o způsob obranného mechanismu, může se jednat i o momentální, pro jedince nepříjemnou situaci, který ji nedokáže aktuálně řešit jiným způsobem. Charakteristický je [[úmysl]] a vědomí nepravdivosti. '''Lhář(ka)''' je osoba, která lže, která lhala v minulosti nebo která má tendenci lhát opakovaně (''notorický'' či ''patologický lhář''). Aby bylo možné lhaní označit za poruchu, je důležitá frekvence a účel, který jedince ke lhaní vede. Motivace a její důsledky mají význam z hlediska posouzení závažnosti lži, toho, zda ji lze kvalifikovat jako chování disociální (jedinec škodí sám sobě), [[asociálnost|asociální]] ([[pomluva]]) nebo antisociální (způsobí druhému újmu).