Vitráže katedrály svatého Martina v Bratislavě: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN
m typo
Řádek 52:
# Otec hraběte Filipa Lamberga, komorníka a majora milice, vlastnil v Prešpurku dnešní [[Balašův palác|Balassův palác]] na [[Panská|Panské ulici]]. Fasádu budovy dodnes zdobí (už jen kopie) erbu Lambergů. Filip si 19. srpna 1869 vzal za manželku další příslušnici rodu Wenkheimů, Marii, se kterou měl jednu dceru.
 
Druhým zajímavým vitrážových oknem v presbytáři je čtyřdílné tzv. okno kanovníků v jeho severovýchodním rohu, které chrámu věnovalo devět kanovníků Bratislavské kapituly (podle toho okno dostalo pojmenování). Celkově má vitráž pouze jednoduchou ornamentiku; zajímavá je však její spodní část obsahující v textové podobě původní datace 1867, seznam kanovníků-donátorů v latinské podobě jmen a text připomínající renovaci v roce 1966. Políčko úplně vpravo obsahuje obraz otevřené knihy (resp. slavnostní listiny) opatřené dvěma pečetěmi, jejíž text překrývá stuha v maďarských národních barvách s visícíchvisícím odznakem. Text listiny hlásá titulaturu rakouského císaře a uherského krále [[František I. Rakouský|Františka I.]], který 26. května 1831 udělil členům bratislavské kapituly na památku korunovace svého syna [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V.]] v dómu v září 1830 čestný Kapitulský odznak (''Kapitelzeichen''). Odznak tvořil bíle olemovaný řecký kříž, s konci kuželovými v tupém úhlu, s jedním zlatým dubovým listem, překrytý bílým emailovým medailonem s vyobrazeným [[Martin z Tours|svatým Martinem z Tours]]. Kruhopis medailonu nese nápis PATRONUS COLLEGIATAE ECCLESIAE POSONIENSIS.
[[Soubor:Katedrála sv. Martina090.jpg|vpravo|náhled|Seznam kanovníků-učenců na tabulce vitrážového okna]]
* Jozef Prúnyi (1793 - 1867) pocházel z [[Brezno|Brezna]], vystudoval filozofii a teologii (byl profesorem filozofie a dogmatiky na [[Jezuitské kolégium|bohoslovecké semináři]]). V roce 1847 se stal titulárním ostřihomským kanovníkem v [[Trnava|Trnavě]] a o šest let později bratislavským kanovníkem. Byl autorem několika učebnic z oblasti filozofie.