Vltavský kraj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Sedlčany za použití HotCat
Kraj v roce 1088, typografie
Řádek 7:
| zánik = 1714
}}
[[File:Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na Aretinově mapě r. 1619.jpg|thumb|Nejstarší vyobrazení Vltavského kraje na [[Aretinova mapa|Aretinově mapě]] r.z roku 1619.]]
[[File:Vltavský kraj na Vogtově mapě 1712.jpg|thumb|Vltavský kraj na Vogtově mapě z roku 1712]]
'''Vltavský kraj''' je územní jednotka, která vznikla za vlády krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] v roce [[1458]] podle první verze vznikl vyčleněním z [[Bechyňský kraj|Bechyňského kraje]].<ref name="toulky">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Druhá verze uvádí vyčleněním z Prácheňského kraje.<ref> http://www.obeckamyk.cz/index.php/zajimavosti/vrskamyk/kraj</ref>
 
== Pojmenování ==
Vltavský kraj se nazývá podle řeky [[Vltava|Vltavy]].
 
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o Vltavském kraji pochází z roku 1088. Jeho centrem tehdy mohlo být hradiště [[Hradeň]] u [[Kozárovice|Kozárovic]].<ref name="eh">{{Citace monografie
Vltavský kraj byl nejmenší český kraj; správní centrum neměl, některé jeho funkce postupně přijalo poddanské město [[Sedlčany]]
| příjmení = Čtverák
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = Lutovský
| jméno2 = Michal
| odkaz na autora2 = Michal Lutovský
| příjmení3 = Slabina
| jméno3 = Miloslav
| příjmení4 = Smejtek
| jméno4 = Lubor
| titul = Encyklopedie hradišť v Čechách
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 432
| isbn = 80-7277-173-6
| kapitola = Kozárovice
| strany = 147–148
}}</ref>
 
Vltavský kraj byl nejmenší český kraj; správní centrum neměl, některé jeho funkce postupně přijalo poddanské město [[Sedlčany]]. Reformou v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě [[Beroun|Berouně]]. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Vltavském kraji 16509 křesťanů a 200 židů. Dohromady 16709 obyvatel nad 10 let.
 
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Vltavském kraji 16509 křesťanů a 200 židů. Dohromady 16709 obyvatel nad 10 let.
 
== Sídla v kraji r. 1654 ==
Místa v Kraji Vltavském z r.roku 1654, označená v [[berní rula|berní rule]] tohoto kraje jako města a městečka
 
=== Města ===
{| class="wikitable"
|-
! '''Jméno Města''' !! stav !!obyvatel r. 1702*<ref> Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [https://books.google.cz/books?id=Ce7rAAAAMAAJ&q=kutn%C3%A1+hora+2700&dq=kutn%C3%A1+hora+2700&hl=cs&sa=X&ved=0CBsQ6AEwAGoVChMI0ce186fxyAIVx8AUCh3pzwFQ] </ref>!!počet budov r. 1830!! obyvatelstvo přítomné r. 1830!! obyvatelstvo domácí r. 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|'''[[Sedlčany]],'''|| poddanské, panské město, panství Vysoký Chlumec|| 482||281 ||1623|| 1696
|}
 
Řádek 37 ⟶ 53:
{| class="wikitable"
|-
! '''Jméno Městečka''' !! stav !!počet budov r. 1830!! obyvatelstvo přítomné r. 1830!! obyvatelstvo domácí r. 1830<ref>Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [http://books.google.cz/books?id=SEtFAAAAYAAJ&pg=PA187&dq=Durch+die+einzelnen+Stadtviertel+war+die+Bev%C3%B6lkerung+folgenderma%C3%9Fen+vertheilt+:+es+lebten+auf+der+Altstadt+in+952+H%C3%A4usern+32,227+Einwohner,+Zusammen+in+3217+H%C3%A4usern+103,670+Einwohner.+Da+jedoch+die+Stadt+Wyssehrad,+obgleich&hl=cs&sa=X&ei=SiRQUpObHorTtAbu_IGwCA&ved=0CDMQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false] </ref>
|-
|'''[[Votice]],''' ||poddanské, panské městečko, panství Votice||202||1587|| 1692
|-
|'''[[Neveklov]],''' || poddanské, panské městečko, panství Tloskov||132||911|| 963
|-
|'''[[Kosova Hora]],''' || poddanské, panské městečko, panství Kosova Hora||109||783|| 813
|-
|'''[[Sedlec u Sedlčan]],''' || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec||114||752 ||787
|-
|'''[[Prčice]],''' || poddanské, panské městečko, panství Prčice||120||701|| 743
|-
|'''[[Netvořice]],''' || poddanské, panské městečko, panství Lešany||92||600|| 633
|-
|'''[[Krásná Hora]],''' || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec||80||575|| 591
|-
|'''[[Maršovice (okres Benešov)|Maršovice]],''' || poddanské, panské městečko, panství Tloskov||90 ||546|| 552
|-
|'''[[Vysoký Chlumec]],''' || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec||60||496|| 494
|-
|'''[[Kamýk nad Vltavou]],''' || poddanské, panské městečko, panství Vysoký Chlumec||64||384|| 401
|-
|'''[[Vrchotovy Janovice]],''' || poddanské, panské městečko, panství Janovice||31||211|| 212
|}