4. dynastie: Porovnání verzí

Formální přechod od [[3. dynastie|3.]] ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie [[Snofru]], za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu <ref group="p">GPS 29.3883706N,31.1571283E </ref>, o které se uvádí, že původním základem byla pyramida [[Hunej|Huniho]] a dostavba se provedla až za vlády [[Snofru]]a. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v [[Dáhšúr]]u, [[Lomená pyramida|Lomenou pyramidu]] <ref group="p">GPS 29.7902356N,31.2094681E</ref> a [[Červená pyramida|Červenou pyramidu]] <ref group="p">GPS 29.8085514N,31.2062444E</ref>. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek [[Nepravý oblouk|"nepravé - přečnělkové klenby"]], který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy.<br>Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass ,<ref name="Haw">{{Citace monografie

}}</ref> Komplexnější výzkum této lokality lze datovat od roku 1977, kdy M.Lehner provedl podrobný výzkum [[Velká sfinga v Gíze|Velké sfingy]], na který pak navázaly restaurační práce, ukončené v roce 1998<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více jak 6 km² s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavníhlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.<ref>{{Citace elektronické monografie